V tom případě doporučuji na základě proběhlé inspekce opravdu do ŠVP podrobně popsat, co z které vzdělávací oblasti či oboru se kam integrovalo a jak to zahýbalo časovou dotací

Nezlobte se, ale mně to připadá jako zbytečné plýtvání učitelským časem. To, že tomu RVP nezabraňuje, neznamená, že to vyžaduje. Proč měnit názvy? Aby škola byla něčím originální? Samozřejmě to komplikuje vypisování přihlášek, komplikuje to život nově příchozím žákům z jiných škol. Daná látka se stejně probere, i když názvy nezměníme. Chápu pouze ředitele, kteří zrovna nemají zeměpisce, tak zeměpisnou látku hodí do dějepisu (s cílem zachovat aprobovanost).
Měnit názvy, protože se mi to více zamlouvá, je trochu nesmysl. Kdoví, kdo příjde po nás a co? Znova bude měnit názvy? Žáci i rodiče z toho budou (a mají) guláš v hlavě...

Je to Váš názor, ale je potřeba si uvědomit, že pokud integrujeme témata občanky, dějepisu a zeměpisu se zaměřením na poznání současného světa, tak by asi ten název tomu měl odpovídat. O účelnosti takového spojení snad není sporu. Komplexní pohled žáka na svět je přeci důležitější než oddělené znalosti, které nevytváří ten komplexní pohled na svět.

Ono o to, jaký název daný předmět má až tak nejde

jde především o to, které tématické celky jsou integrovanány a o přesun příslušné časové dotace


Zrovna tohle je hodně velký nesmysl. Stejně jako nebudu měnit ŠVP v závislosti na změně typu učebnice, nebudu měnit ŠVP kvůli aktuálnímu personálnímu obsazení

Souhlasím, měl jsem hlavně na mysli situaci, kdy učitel mění např. dějepis na historii, apod.

Já jsem spíš zastánce velmi úzké spolupráce mezi předměty (kdy témata v různých předmětech na sebe navazují, v hodinách odkazování na jiné předměty, atd.). Spojení předmětů nese sebou rizika spojená s aprobací, absolvent dějepisu může mít problémy se zaměpisem, atd., může docházet k upřednostňování "toho svého" předmětu (např. Dě)a okrajovému pojetí těch dalších (Ze, Ov). Komplexní pohled na věc - člověk si věci častěji zapamatuje, pochopí, když si je zařadí do nějakých škatulek (předmětů), rozpitvá a spojí. Např. zjistí, na jakém principu pracuje motor, naučí se zákonům aerodynamiky a karosařině, prostuduje anatomii člověka a navrhne nejpohodlnější a nejzdravější sedadla, atd., vše spojí a máme auto.

Souhlasím s Vámi, že vytvořit takový komplexní předmět je těžké. Prošel jsem mnoho ŠVP a na takové předměty jsem narazil jen velmi vyjímečně. Důvody uvádíte. Ale na druhé straně nechápu proč elementaristky ve valné většině rozdělují (desintegrují) obor, který ke spojení přímo vybízí - Člověk a jeho svět. Rozdělují jej na prvouku, vlastivědu a přírodovědu. Zde si myslím se integrace přímo nabízí a učitelky od ní ustupují. Podle mne je to škoda.

Ale na druhé straně o realizaci mezipředmětových vztahů, o kterých píšete jako o ideálním propojení, mám vážné pochybnosti. Vede mne k tomu dlouhodobá zkušenost ze škol.

Musím se přiznat, že na takové mezipředmětování (dlouhodobě a v každodenní praxi) nevěřím. Tu se změní vyučující, tu učební texty, tu vypadnou nějaké hodiny... Ideální jsou spíše nějaké bloky nebo projekty, časově a tematicky uzavřené.

Já mám zase pocit, že bez průběžných mezipředmětových vazeb se ani učit nedá. Když např. probíráme v 7. třídě zeměpis Afriky, přímo se nabízí probrat i části z botaniky, zoologie, dějepisu, občanské nauky, hudební a výtvarné výchovy, samozřejmě ve všem je i čeština (zápisy jsou diktáty, cvičení s vynechanými písmeny, slohová cvičení, referáty)... My takhle vlastně vážeme na různá témata ostatní předměty. Např. jazykář či učitelé "výchov" průběžně sledují, co se v hlavním předmětu probírá (jsou ve výhodě oproti klasické škole, protože u nás učíme v epochách) a ladí k tomu svou práci s dětmi. Ale v našem švp to není nijak patrné právě pro to rozdělení do klasických předmětů. Ale, jak tu bylo řečeno, je otázkou, jestli to v švp nutně musí být zjevné a zda to není plýtvání časem?!

No právě, ty epochy (stejně jako projekty, bloky) jsou zřejmě k tomuto ideální, ale za "běžného provozu" mám o těch mezipředmětových vztazích pochybnosti. Tedy ne o jejich smysluplnosti, samozřejmě bez prolínání předmětů a hledání souvislostí je na vzdělávání smutný pohled, ale pochybuji o jejich o skutečném naplňování.