Dano, mám pocit, že do fiktivních firem nechce nikdo moc vkládat finance. Po delší době jsem pochopila, že tento problém = nedostatek peněz chápou opravdu jen lidé, kteří si tím projdou na vlastní kůži. Učitelé, lidé hledající sponzory jdou s kůží na trh asi tak, jako žáci vyslaní učitelem na veletrh. Dneska je tento předmět velmi nákladná záležitost.
A proto ano, je potřeba psát projekty. Ten můj vyšel až v druhém kole výzvy. Máš pravdu v tom, že začátek je nejhorší. Druhé kolo se mi psalo už lépe, ale i tak ta prvotní realizace je velmi komplikovaná a náročná. Kdyby ti, kteří nám tyto peníze nabízejí, při této pomoci spíše přemýšleli nad tím, že je to všechno ku prospěchu věci. Hned by to mohlo být o pár bodů lehčí!!!

Bohužel s Tebou, Jano, souhlasím. Cítím z Tvého mailu potřebu si trochu ulevit. Cítím ji na školách často. jenže ta kdyby nám moc nepomohou, ale určitě nezaškodí je říkat.
Také si ale myslím, nevím jestli se mnou budeš souhlasit, že by to bylo i časově a administrativně schůdnější, kdyby se na škole do psaní a realizace projektu zapojilo více učitelů. Pocit, že všechno leží jen na jedněch bedrech, musí být velmi náročný.
A jsme lidé, může se nám něco stát, mohou se změnit naše podmínky, můžeme změnit zaměstnavatele, myslím, že i pro školu by bylo důležité mít širší základnu schopnou vést projekty.

Když nad tím přemýšlím, nevím zda studenty motivuji dostatečně.
Na začátku každé hodiny jim "bohužel" sama zadám úkol a ten do příští hodiny zkontroluji. Ukončenou práci oznámkuji. Z těch nejaktivnějších studentů si vyberu ty, kteří pojedou na veletr do Prahy.
U nás ve škole prezentují studenti svoji práci na Dni otevřených dveří. Jen neprodáváme, secvičíme scénky, módní předhlídku (poslední léta studenti vyžadují, abych se s nimi zapojila do programu).
Další možnost své prezentace je veletr v Praze. Vzhledem k tomu, že fif se učí v maturitním ročníku dvě hodiny týdně v posledních třech letech jsem studenty nepřemluvila k účasti na dalších soutěžích.
OA Přerov

Já zadám žákům dva druhy úkolů. Jeden je dlouhodobější, jeden na vyuč. hodinu. Motivací je, že když to stihnou ve škole, nemusí dělat nic doma. A když to nestihnou v termínu, budou mít horší známku, případně neklas. (Ale u nás je FIF jen 1 hodina týdně v jednom roce)
Střední odborná škola Uherský Brod

Poprosila bych "naše" učitele, ze sítě FF, pokud chceme napsat anonymní názor, můžete se připojit jako návštěvník. Někdy je dobře nadhodit i názor, který nechceme ztotožňovat se sebou, se školou, z různých důvodů. Pokud se představujeme, prosím, napišme z jaké jsme školy. Děkuji všem diskutujícím a zdravím.

Motivujeme účastí na veletrzích FIF a dnech Otevřených dveří naší OA.

Tady bych prosila ostatní kolegy o radu a zkušenosti. FIF vyučuji prvním rokem, navíc jako nepovinný předmět a někdy mám problémy jak žáky správně motivovat, hlavně pokud se týká dodržení termínů a pečlivosti.

Často si kladu otázku, jestli pocit nejistoty ze žáků nevyplývá z toho, že máme příliš vysokou laťku? Nebývá to někdy tak, že naši žáci jsou prostě "normální"? A tedy nedokonalí? Pokud je snada, pokrok, ... často pocit nejistoty ze svých žáků mívají učitelé firem, které se umisťují na předních místech.

Pokud se týká motivace studentů k práci ve fiktivní firmě, potvrzuje se mi, že nejlépe funguje vlastní příklad. U nás v cestovní kanceláři KA-Tour Mělník ještě začínající studenti (na začátku 3. ročníku) nemají vlastní organizační strukturu, protože konkurz na jednotlivé posty absolvují na přelomu listopadu a prosince. Teprve na základě získaných bodů v jednotlivých kategoriích se každý "zařadí" na post, ve kterém byl nejlepší. Čili motivovat žáky od září do listopadu-prosince není velký problém, protože nikdo z nich si nechce před zkušební komisí, kterou tvoří žáci 4. ročníku dané firmy, "uříznout" ostudu. Po rozběhnutí práce v jednotlivých odděleních je to malinko horší, protože někteří žáci své "vedoucí" ze svých řad moc neberou. Osvědčilo se mi (skoro jako vždycky) jít příkladem. Když vidím, že v některém oddělení to vázne, sednu k nim, něco jim pomůžu udělat, někoho dále zaúkoluji, něco poradím a najednou se to vždy rozběhne. Skoro se dá říct, že je nejlepší do jednotlivých oddělení "vlítnout" hned po začátku dvojhodinovky (kterou máme jedenkrát týdne) a setrvačností se rozjedou i ta další oddělení. S kázní problémy nemáme a pracovitost se dá vždycky "vnutit" zadáváním dalších a dalších úkolů.

Moc souhlasím s předchozím příspěvkem. Ono očekávat, že žáci budou 100 % a vždy aktivní, nemůžeme. Bez učitele by to opravdu nešlo.