Pořádáte adaptační kurzy pro žáky? Co vás k tomu vede? Jaký smysl vidíte v adaptačních kurzech?
Jak je organizujete?
A máte za sebou nějaké úspěšné adaptační kurzy? Co se osvědčilo?

Pro nás, kteří nemáme ujasněný pojem adaptační kurz - vysvětlení z naší wiki.

Máme přímo v švp určeno, že na začátku 6. ročníku vyráží žáci a třídní učitelé na "adapťák". Snažili jsme se na 1 - 2 dny získat také účast psychologů z preventivního programu, který také u nás probíhá. To se zatím nepodařilo.
Na 1 den také vždy přijíždí jeden zástupce vedení školy.

Smysl? Myslím, že to bude o seznámení se, vytvoření příjemného klimatu třídy. Ale jistá si tím úplně nejsem, můj názor na "adapťáky" je poněkud skeptický.
Opravdu mají "adapťáky" smysl?

Naše ZŠ adaptační kurzy nepořádá.
Ale vím, že jsou využívány při nástupu žáků na SŠ. Ale ne vždy je adaptační kurz o poznávání spolužáků a stmelování kolektivu, občas je to spíše o tajných alkoholických večerech. I prváci jsou schopní si přivést i několik lahví! A to se pak kurz zvrhá bohužel úplně jiným směrem.
Kdysi jsem absolvovala "adapťák" při nástupu na gymnázium. Byl naplánován tak, že jsme se seznámili se všemi spolužáky, s třídní učitelkou a vedením školy v jiném prostředí než školním. Byli jsme na několika výletech a vlastně to bylo prodloužení prázdnin. Pak se na tyto zážitky dá pěkně po letech vzpomínat...

Hanko,
přesně takto byly naše adapťáky naplánovány. Bohužel, opakovaně narážíme na finanční problémy - rodiče nemohou/nechtějí zaplatit týdenní výjezd, ačkoli se snažíme co nejvíce vyvážit cena-kvalita.

Tuším, že tento školní rok se adapťák nekonal. Porušujeme tak svůj švp. Co s tím?

Ty adpťáky, o kterých jsem mluvila, se konají zpravidla pá-ne, takže to není tak nákladné.
Každopádně bych rodiče o budoucím adapťáku informovala po začátku 5 ročníku. Aby byli dostatečně včas informováni a mohli si našetřit. Myslím si, že je vhodnější vědět o možných větších výdajích více měsíců dopředu. A také vyzdvihnout možná pozitiva a nějak nenápadně rodiče popostrčit k tomu, aby své dítě poslali. Ale je jasné, že se vždycky najde někdo, kdo to bude bojkotovat a nepojede.

Na gymnáziu, kam chodí můj syn, mají fond "pro všechny případy" - tedy i tyto.
Každý rok na začátku jsou rodiče požádáni složenkou o příspěvek. Minimální doporučená částka je 500 Kč.
Když pak třída někam vyjíždí a rodiče nemají, mohou požádat vedení školy o příspěvek.
Dal by se takto adapťák řešit? Já si totiž myslím, pokud je dobře zorganizován (především s ohledem na stmelování kolektivu, prevenci nežádoucího chování apod.), mohl by být velmi důležitý pro přestup žáků na 2. stupeň.
Vždyť všichni víme, jak těžký tento přestup je.

Kromě těchto kurzů v 6. třídách, organizujete někde adapťáky ještě v jiných ročnících, popř. z jiných důvodů?

Dobrý den. Chtěla bych Vám napsat své zkušenosti s adaptačnímy pobyty na naší škole.Pracuji na škole už mnoho let jako metodik prevence a program adaptačních pobytů jsem společně s kolegou vypracovala. Pobyty máme v 6. ročníku, protože se nám scházejí žáci ze tří obcí a cílem je tedy seznámení se, vytvoření kolektivu třídy, naučit se spolupráci a týmové práci. Na adaptační pobyty jezdím s dětmi já a třídní učitel. Ze svých dlouholetých zkušeností musím říct, že nám se tyto pobyty opravdu osvědčily.Jednak třídní učitel pozná lépe své žáky, žáci si najdou nové kamarády a hlavně se děti naučí týmové práci, což potom využíváme i ve školní výuce.Mám i takový svůj pocit, že se i zlepší atmosféra ve třídě.Na naší škole potom pokračujeme v těchto 2 denních pobytech ještě v 7. třídě, kdy je pobyt zaměřen na zdravý životní styl a protidrogovou prevenci a v 8. třídě máme sexuální výchovu.
Mgr. Elena Sobotková
ZŠ Hošťálková

Děkuji za reakci. Pochopila jsem, že jsou tyto výjezdy vždy dvoudenní? Není to málo - třeba pro seznamovací kurz šesťáků?
Tuším, že budou kurzy vždy obsahovat:

• hry a aktivity s přesahem k danému tématu
• přednášky a následné diskuze k tématu

Máte nějaký zajímavý zdroj (knihu, manuál) na podobné akce?

Můj názor na adaptační kurzy je následující. Děti se asi lépe poznají, to je jasné. Diskutabilní je ovšem role třídního učitele. Jde o to, jaký typ učitele je třídní. Někteří jsou "Otec či matka" třídní, jsou rádi plnohodnotnou součástí třídního kolektivu a obětují mu mnoho svého času, včetně kurzů. Někteří jsou ovšem tací, co jsou zvyklí držet si určitý profesionální odstup a odmítají podobné akce, jako jsou adaptační kurzy, školní výlety apod. V mém případě není ani možné, abych se podobné akce jako třídní zúčastnila, protože ve svém soukromém životě mám další aktivity, kterými jsem vázaná. Takže je dobře nechat to na vůli učitele, ale rozhodně není správné kantory do podobných akcí nutit za každou cenu, protože ne všichni jsou ochotni zúčastnit se a nést svou kůži na trh a mohly by vzniknout i konflikty právní povahy.

Děkuji za reakci.
Souhlasím s Vámi, že podobné akce by se měly nést v duchu dobrovolnosti (a to i ze strany žáků a rodičů). Chtěla bych věřit, že pryč je doba, kdy se jezdilo na podobné akce povinně (např. vychovatelky ŠD musely minimálně 1x ročně vyjet na švp, bezdětné pak i několikrát).
Nabízí se otázka, jestli má ředitel právo nutit učitele do podobné akce (pokud jsou kurzy začleněny do švp, pak má škola povinnost takovou akci minimálně nabídnout rodičům, je to tak?). V případě že ne, jak má ředitel zajistit výjezd, když mu učitel prostě odmítne?

S tím souvisí i Vaše další myšlenka... Myslela jsem si, že adaptační kurzy jsou nejen o tmelení kolektivu, ale také "poznání se" s třídním. Pokud ten nejede, pak trochu postrádám dost velkou část naplnění cíle. Pletu se?