Souhlasím s Tomášem - rád bych znal informace od zdroje. Náš pohled "přes hodiny" je zúžený.

Ač neinformatik.... jen chci říci, že nám se podařilo šikovné kantory zajímající se o ICT proškolit (dovzdělat)a vyučují si integrované oblasti sami.Zaujal mne "husarský kousek" s integrací v M, kdy blok odučí vyučující ICT - pochopila jsem správně?Jak to pak řešíte úvazkově?

Neda mi to abych nereagovala z pozice informatika. Moje zkusenost je takova, ze mezi studenty prvnich rocniku jsou v pouzivani ICT velke (dokonce bych rekla zasadni) rozdily. Proto se mi jevi jako rozumne venovat ten prvni rok dve hodiny tydne samostatnemu predmetu ICT.

Osobne bych pak videla jako ideal mit jeste ICT i ve druhem rocniku a prostor venovat praci na dlouhodobem projektu ve spolupraci s ostatnimi predmety. Tj. neintegrovat ICT do cestiny, matematiky atd. ale obracene - at maji moznost pracovat na necem, co bude mit smysluplny vysledek: provadet pozorovani, zduvodnit zavery, odvodit zavislosti, sepsat zpravu, vytvorit prezentaci. Aby se informatika stala sjednocujicim prvkem ostatnich predmetu.

Jestlize se informatika rozstrka do jinych predmetu,tak vysledkem je pak pouze znalost klavesovych zkratek ctrl + c, ctrl + v, ti lepsi jeste umi zarovnat na stred a do bloku, pripadne sjednotit pismo. Pozadavky na studenty jsou pak v podstate ve vsech predmetech na stejne urovni a nedojde k vyznamnemu pozitivnimu posunu urovne ICT schopnosti.

V nejvyssich rocnicich by pak mela informatika byt zalezitosti volby studentu.

Hanko, děkuji Vám za váš příspěvek. Máte na problematiku téměř stejný pohled jako já neinformatik. Jen jsme různě pojmenovali totéž.
Že jsou vstupní znalosti a dovednosti žáků diametrálně odlišné platí i u nás. Proto, právě jak říkáte, věnujeme dvě hodiny týdně v prvním ročníku sjednocení a prohloubení. Integrace do ostatních předmětů je pak realizována trošku jinak, než píšete (ale, přiznávám, že se mi Vaše myšlenky velmi líbí) - je požadováno, aby žáci ve všech předmětech (čeština, přírodovědné předměty) získané dovednosti používali. Navíc se v těchto předmětech dozvědí další informace - typografická pravidla, zásady citace, pracují se specializovaným softwarem pro měření. Samozřejmě, že zpracovávají prezentace, odevzdávají referáty a slohové práce v elektronické podobě, pracují na své maturitní práci (ve 4. ročníku - to už děláme, ve výuce podle ŠVP to budeme dělat stejně).
Dále - právě jak píšete - nabízíme zájemcům několik možností volitelných předmětů s náplní ICT (třeba pokročilá uživatelská informatika na 3 roky po dvou hodinách - tam se řeší video, grafika, ale i nastavování wifinek, GPS apod, nebo tříleté programování, dále pak kratší předměty pro starší). Těžiště lepší informatiky (než jen užívání počítačů) by, myslím, mělo ležet ve volitelných předmětech.

Je to pro mě velmi důležité téma, brzy ve škole povedeme další kolo diskuzí o informatice. Proto se rád nechám inspirovat i dalšími názory. Prosím o ně.

Smysluplné užití ICT se nabízí i v rámci vytváření protokolů v přírodovědných praktikách. Velmi dobře se s touto problematikou vypořádali na gymnáziu v Českých Budějovicích (PDP na stránkách Pilot G/GP). I já vidím výuku "lepší informatiky" v oblasti volitelných předmětů.

Také bych se rád zapojil.
Píšete všichni velmi obecně. Chtěl bych konkrétní údaje: Kolik hodin z dotace na ICT bylo přidáno k češtině (+ výstupy), kolik k matematice (+ výstupy).
Jak máte stanoven program toho, co mají žáci zvládnout z ICT (konkrétní výstupy z ICT na škole), jak to budeme hodnotit.
Jaké jsou znalosti učitelů češtiny z ICT, jaké jsou znalosti učitelů českého jazyka z norem úpravy písemností, aby mohli podávat žákům zpětnou vazbu. Mám s tím totiž velmi špatné zkušenosti.
Jak zjišťujete úroveň žáků, kteří přicházejí ze ZŠ? Bývá totiž různá.
Na základních školách docházelo k integraci zcela vyjímečně.
Nejčastěji se integroval předmět Výchova k občanství s Výchovou ke zdraví a Člověk a svět práce a to z toho důvodu, že Výchova k občanství je nejvhodnější předmět, kde by žáci měli dostat základ mnoha kompetencí i z hlediska vědomostí, na které se teď často zapomíná.
Tedy můžete všichni napsat kde co integrujete i se jménem školy?

Pár odpovědí:
1) Program ICT v předmětu informatika máme stanoven zhruba tak, že žáci zvládnou v dvouhodinovém předmětu základy ovládání nejběžnějších kancelářských a dalších aplikací. Zvládnutí látky učitelé hodnotí zcela běžným způsobem.
2) Úroveň žáků přicházejících ze ZŠ učitelé informatiky zjišťují nějakým úvodním pohovorem a testem a podle výsledků rozdělí třídu na tři skupiny.
3) My jsme nezaintegrovali konkrétně několik hodin do češtiny a konkrétně několik hodin do přírodovědných předmětů, ale dvě hodiny do všech těchto předmětů dohromady. Formálně bych to mohl nějak vyčíslit, ale není to třeba, proto jsem to nedělal.
4) Zcela nepochybně mají učitelé češtiny znalosti o normách psaného textu, je to jejich odbornost. Pokud ne, jsou to špatní češtináři a to je zcela jiný problém, ne problém koncepce náplně předmětu. Nejde o to, kam se má ve wordu nebo openofficech ťuknout, aby nastalo to a to, ale o to, aby žáci odavzdali své úkoly v požadované kvalitě - správné citace, správné řádkování, mezery, používání automatické opravy gramatiky apod. Náplní ICT v češtině je: užíváním výpočetní techniky ("řemeslo" je náplní předmětu informatika) se naučit vyrábět texty bez formálních i gramatických chyb.
5) V češtině je další náplní naučit se řečnickým dovednostem za podpory prezentací. Realizuje se to pomocí referátů a krátkých výstupů. Prezentace má být podpora mluveného slova. Pokud toto může někdo učit, tak zase češtináři, jde o specifické používání jazyka.
6) V ostatních předmětech jde jednak zase o prezentace a výstupy, jednak o zpracování protokolů užitím výpočetní techniky. Fyzikáři neučí žáky používat excel, požadují po nich, aby měření v excelu zpracovali - chtějí mít správný výsledek. Správné zpracování protokolů je zase odbornou znalostí např. fyzikářů.

Na závěr připojím - učíme se to a náplň dolaďujeme. To, co jsem zmínil výše, je idea, které se snažíme přiblížit. Stručně řečeno, chceme, aby žáci výp. techniku běžně používali a aby učitelé po nich toto používání požadovali. Jak se nám to ale daří poznáme až po čase.

Přeruším tu obecnost a uvedu náš přiklad.
Po letech zkušeností jsme se rozhodli zkusit integrovat ICT úplně do českého jazyka, matematiky a dalších předmětů. ICT v RVPG má předepsané minimálně 4 hodiny. Tyto hodiny jsme přidělili po 1Čj, 2 M a 1 do volitelných bloků. Český jazyk se zaměřil na výstupy spojené s prací s textovým editorem a tvorbou webových stránek. Matematika na výstupy grafické, tabulkový kalkulátor. Samozřejmě že zůstávají výstupy "informatické" ty jsou do těchto předmětu také včleněny a jsou odučeny ve spolupráci s informatiky.
Naši zkušenost nepíšu proto, aby mi kdokoliv psal 1000+1 důvod, že nám to nemůže fungovat.
My jsme se rozhodli něco zkusit, a jestli to bude funkční, to nám ukáže čas. Naši učitelé mají chuť nad svou prací přemýšlet třeba i trochu jinak. A jestliže se nám bude ukazovat, že naši žáci dosahují nižší úrovně v práci s IC technologiemi než doposud, tak budeme přemýšlet jak a co změnit.
Naším základním předpokladem je zkušenost snad všech uživatelů ICT - umím jen to, co k něčemu potřebuji. A na slovech k něčemu je důraz ve smyslu: ne jenom pro danou výuku.
Po letech kdy na naší škole učili i velmi studovaní IT a žáci získali akorát k IT odpor, volíme cestu takovou, aby IC technologie byly pro ně samotné využitelné a aby je využívali všude, kde to je přínosné.
Více o našich hodinách si můžete přečíst na stránkách: http://www.pilotg-gp.cz/index.php?p=H_i ... te=rumburk
Neděláme si ambici, že cesta, po které jdeme, je obecně použitelná. Nechť si každá škola zvolí takové cesty, které se jeví jí smysluplné.
Osobně mne ale zajímá, jestli někdo integruje i něco jiného.

Přidám ale ještě jeden příklad, který možná "rozbouří" diskusi výrazněji.
Na nižším stupni osmiletého gymnázia jsme zcela integrovali zeměpis a dějepis. Vytvořili jsme předmět, který jsme nazvali: Poznáváme svět a naši republiku. Vyučujeme jej v prvních letech společně dva až tři učitelé. Na přípravách spolupracujeme a snažíme se dopracovávat podrobnější a podrobnější osnovy. Intenzivně využíváme interaktivní tabuli, mapy , obrázky a pomocné texty. Rozhodli jsme se učit naše žáky vnímat krajinu a člověka v ní v čase a prostoru. Hodně nás inspirovaly některé novější publikace, které se vztahu člověka, krajiny a historie věnují.
Předmět je vyučován s časovou dotací 3-4-3-4 na nižším stupni.
A opět jeho vznik byl postaven na naší zkušenosti - nutných vazeb mezi dějepisem a zeměpisem.
Uvádím to jako příklad možné integrace. A opět platí, že je to možná jen naše cesta, ale vychází z našeho vnímání a rozhodně není snahou snížit schopnosti a znalosti našich žáků, ale naopak učit je vnímat krajinu a člověka v ní v mnohem větších souvislostech. Čas ukáže, jak se nám vše daří a co je potřeba upravit. Ohlas ze strany rodičů v primě, kde se podílím na výuce i já, je positivní.

Osobně jsem ale přesvědčen, že škol zkoušejících integraci je víc.
Bylo by fajn, kdybyste i Vy připojili své zkušenosti.
Opravdu nejde o to, abychom se zde přesvědčovali, že to nejde, a nebo naopak, že to musí dělat všichni.
jen na okraj i o tomto je možno se dočíst na http://www.pilotg-gp.cz/index.php?p=H_svet&site=rumburk

V rámci ŠVP pro nižší gymnázium jsme uskutečnili jedinou integraci obsahů, a to v rámci jednoho předmětu - biologie. V prvních dvou letech nevyučujeme již botanice a zoologii zvlášť. To samo o sobě není nic převratného, takový přístup je stále častější. Píši to proto, abych potvrdil přínos tohoto kroku. Podle mého soudu nepřináší integrace jen možnost odhalení nových souvislostí, nýbrž umožňuje i pravidelnější opakování během delšího časového období, v tomto případě botaniky i zoologie po dobu dvou let. Při izolovaném probírání obou oborů se často stávalo, že se žáci s botanikou (přinejmenším soustavněji) setkali pouze v primě, se zoologií pouze v sekundě. Při integraci slyší základní pojmy po dobu ne jednoho, ale dvou let. Pro upevnění učiva je to jistě výhoda. Dalo by se asi jít ještě dál a orgánové soustavy živočichů prezentovat žákům v rámci anatomie a ve větší míře než doposud uplatnit srovnávací přístup. Integrace obsahů učiva v rámci jednoho oboru může být předstupněm integrace předmětů. I mě zajímají další zkušenosti. Prosím, pište !