Dobrý den všem, kdo se účastní této diskuse.
Svůj osobní názor na význam taneční a pohybové výchovy bych nepopsala výstižněji, než jak se jej dotkl sir Ken Robinson, když hovořil o choreografce Gillian Lynn ve své přednášce "Zabíjí školy kreativitu?".

Strhující a vtipnou dvacetiminutou řeč s českými titulky najdete na tomto odkazu:
http://www.expertis.cz/infomarket/osobn ... creativity

Ještě jednou uživatelka-návštěvnice Irena k otázce, zda patří TPV do výuky na ZŠ.
Neviděla jsem tu žádné reakce na odkaz, který jsem sem vložila začátkem srpna, proto jsem se rozhodla odcitovat některé myšlenky, které považuji za velmi výmluvné k našemu tématu:

"Kreativita je ve vzdělání stejně důležitý cíl, jako gramotnost a měli bychom jí věnovat stejnou pozornost.
Děti mají obrovský potenciál objevovat nové věci.
Nebojí se zkusit něco, čím si dopředu nejsou jisté – nebojí se omylu.
Nechci říct, že mýlit se je kreativní; chci říct, že pokud se budeme bát omylů, nepřijdeme s ničím originálním.
V době dospívání většina z nás o tuto nebojácnost přichází; bojíme se vlastních chyb.
Všechny děti mají své talenty a my je potlačujeme. Vzděláním odvádíme lidi od jejich kreativního potenciálu."

"Neexistuje ani jeden vzdělávací systém, který by učil děti tancovat stejně intenzivně, jako je učí matematice. Proč? Řeknete, matematika je důležitá. Ale tanec přece taky. MY VŠICHNI MÁME TĚLA A MĚLI BYCHOM JE UMĚT POUŽÍVAT.
Jakmile děti vyrůstají, začneme je intenzivně vzdělávat od pasu nahoru, a pak se zaměříme jenom na hlavu a hlavně na jednu polovinu.
Na svá těla pohlížíme jako na dopravní prostředek svých hlav."

"Náš vzdělávací systém je predominantně zaměřen na akademické znalosti. Má to svůj důvod: před začátkem 19. století žádný vzděl. systém neexistoval. Všechny systémy byly zavedeny, aby naplňovaly poptávku nastupujícího industrialismu.
Když se podíváte na vzdělávací systém, zjistíte, že není ničím jiným než velmi dlouhým přijímacím řízením na univerzitu. Důsledkem je, že mnozí kreativní lidé o svém nadání neví.
Dříve platilo: máš titul=máš práci. Dnes jdou mladí lidé s univerzitním vzděláním domů a hají videohry. Jsme svědky devalvace vzdělání. MUSÍME PŘEHODNOTIT NAŠE VNÍMÁNÍ INTELIGENCE."

O inteligenci mimo jiné víme, že je RŮZNORODÁ – přemýšlíme všemi smysly, kterými vnímáme - VIZUÁLNĚ, KINETICKY, ZVUKOVĚ, přemýšlíme v ABSTRAKTNÍCH pojmech, přemýšlíme POHYBEM."

"Náš vzdělávací systém vytěžoval naši mysl stejně, jako vytěžujeme naši planetu. Je čas přehodnotit naši koncepci vnímání lidského potenciálu a osvojit si novou koncepci ekologie lidských bytostí; naším úkolem je vzdělávat CELOU OSOBNOST DĚTÍ, aby byly připravený čelit budoucnosti, o které nemáme tušení, jak bude vypadat."

Jak rozpoznala choreografka Gillian Lynne svůj talent a jak málo stačilo, aby v ní byl její talent potlačen, to se dozvíte v závěru přednášky:

http://www.expertis.cz/infomarket/osobn ... creativity

(Omlouvám se za překlepy v předchozím příspěvku.)

Děkuji Ireně za příspěvek. Myslím, že odkazovaná přednáška je dobrý podnět k zamyšlení, jaké priority má náš vzdělávací systém a jestli se nám zdají správné. Mám možnost chodit na náslechy do hodin Taneční a pohybové výchovy, která se pilotuje na několika pražských školách. Mohu potvrdit, že v tomto předmětu mají děti možnosti, které jim žádný jiný předmět nenabízí - např. komunikovat s ostatními nejen slovem, ale i tělem (pohybem, očima), učí se navzájem vnímat, pohybovat v prostoru, správně držet tělo. Úžasné je, že děti jsou téměř celou dobu v pohybu, což by mělo být cílem každého tělocvikáře! (hodiny tělocviku jsou na tom často bídně -čistý čas, kdy se děti pohybují, je mnohdy nižší než 15 minut) Bylo by skvělé, kdyby se o TPV alespoň každá škola dozvěděla a měla možnost si tento předmět zařadit do ŠVP.

Taneční a pohybová výchova by měla mít své místo ve všeobecném vzdělání každého dítěte. Jde o neoodělitelnou součást základního uměleckého vzdělání člověka, ve smyslu nutného vzdělání. Vedle hudební, výtvarné, dramatické výchovy je nutné kultivovat a vychovávat děti i v oboru taneční výchova. Pohyb, tanec je jedním z komunikačních prostředků, Nonverbální projev je součástí lidského života, proto by mělo být vzdělání v tomto oboru dětem umožněno. Tanec dítě kultivuje, zcitlivuje a umožňuje mu pracovat s emocí. V dnešní materiálně zaměřené společnosti je výchova tímto směrem nezbytností.

V dnešní přetechnizované době je potřeba obnovit taneční a pohybovou výchovu, která u nás měla svoji tradici. Rozvíjet tvůrčí fantazii dětí, estetický prožitek a vlastní pohybovou tvorbu dětí.
Od nejmladšího věku bychom u dětí měli rozvíjet správné a vznosné držení těla, pohybovou kulturu, tvořivost a vlastní osobitý projev. Prostor k tomuto vzdělání by měly mít všechny děti.

Taneční a pohybová výchova podle mého názoru do ŠVP určitě patří. Když má zde své místo výchova hudební, výtvarná a tělesná, pak určitě také taneční!
Právě pro svá specifika, která naprosto výstižně vyjmenovala Ludmila Rellichová, anebo která výstižně popisuje jiná účastnice debaty jako svůj zážitek z pilotního projektu Tanec školám - tedy to, že na vlastní oči viděla, že děti tanec může rozvíjet děti tak, jak to žádná jiná z "výchov" nedokáže. A to v oblastech, která jsou v dnešním světě velmi důležité - vnímání, citlivost, empatie, neverbální komunikace, práce s emocí, poznávání sebe sama.

Myslím, že je to opravdu důležité.
Děkuji všem,kteří se zapojují do této debaty a projekt tak podporují.

Ještě bych chtěla reagovat na otázku týkající se realizace zavedení TPV do ŠVP základních škol, kterou vznesla Jana Švejdová - Kde se vezme dostatek vzdělaných tanečních pedagogů a finanční prostředky na zaplacení jejich práce?

Ohledně financí - to je asi všem, kdo pracují ve školství jasné, že peníze jsou problém vždy... ale dost z nás věří tomu, že když se chce, tak to (nějak) jde...
Nicméně, ohledně učitelů - můžu za sebe jako za absolventku taneční pedagogiky říci, že v oboru není rozhodně přebytek pracovních příležitostí. Já, a myslím že mnozí mí kolegové také, nejen vysokoškoláci, ale i absolventi tanečních konzervatoří s pedagogickým minimem, by taneční výchovu na základních školách vyučovali velmi rádi. Práce by to byla mnohem přínosnější a smysluplnější než například výuka různých populárních tanečních stylů v různých tanečních studiích, které jsou módním tanečním sportem a bohužel nikoli uměleckou výchovou, která by kultivovala osobnost dítěte.

TPV je určitě pro děti přínosná. Rozvíjí kreativitu, ale také uvolňuje stres. Ale uvažujme prakticky: škola by chtěla zavést TPV. Bude mít např. 2 hodiny. Bude případný učitel dojíždět na dvě hodiny do dané školy? Nic jiného učit nemůže. Co s tím?

Ctěla bych přispět do diskuse také několika poznatky z naší školy, kde projekt TPV běží již třetí rok.
Myslím si, že je přínosem pro děti, jak již zmiňovala návštěvnice výše - děti si "ohmatávají "svá těla, učí se spolupracovat s ostatními, vyjádřit pocity pohybem, být ohleduplnými, velmi se rozvíjí jejich schopnost soustředění a vnímání hudby, učí se mezi sebou komunikovat neverbálně, rozvíjí se jejich fantazie a kreativita. Jsou celou hodinu vtaženy do práce, která je baví, hýbají se, což je jim přirozené a přestože na sobě pracují, nevnímají to jako práci, ale jako hru a zábavu.
TPV je u nás realizována v rámci hodiny TV 1x týdně, v loňském roce cca 1x za 14 dnů, bohužel finanční prostředky plynou částěčně z grantu, částečně ze sponzorských darů, škola na výuku peníze nemá.
Co se týče lektorů, chodí k nám velmi zkušení tanečníci, kteří to s dětmi umí a jsou to odborníci na slovo vzatí. Neumím si představit, že by bylo možné vyškolit pedagogy tak, aby byli schopni zastoupit odborné lektory. A v žádném případě nejde o tanec jako takový, žádná polka ani jiné tance se zde neučí. Jde spíše o pohybové hry spojené s dramatickou výchovou (Zvířecí školy, pohybové ztvárnění pohádky...). Závěr minulého roku děti završily vystoupením pro veřejnost v divadle Ponec v rámci festivalu, byla to pro ně obrovská odměna stát na "baletolu, který znamená svět".