Josef Zemek píše:
To není špatný nápad, ale i toto komplikuje situace na SOŠ nebou SOU s maturitou, navíc vzhledem k akademickým svobodám by bylo obtížné nastavit kombinace předmětů (tj. na fakultě A jsou přijímačky z M a AJ, tudíž žák musí maturovat z obou předmětů na úrovni V, ale na fakultě B téže univerity už nejsou přijímačky z AJ, a edy z AJ žáovi stačí úroveň Z. A věřím, že řeba na Weilově budou učni počítačového oboru, kteří by "dali" na vyšší úrovni maturitu z IKT, možná z M (pokud ne, nak na ČVU nepřežijí 1. semestr), ale už ne z AJ.
Můj nápad je samozřejmě pouze jakýsi nástřel v diskusi, ale není zcela nepromyšlený. Nazývejme pracovně dvě úrovně maturity maturitou profesní, která např. opravňuje k vykonávání některých živností nebo zaměstnání vázaných na dosažené vzdělání, a maturitou studijní, která dává právo přihlásit se ke studiu na VŠ. Žák gymnázia si typicky vybere tu studijní (gymnázium je určeno pro budoucí vysokoškoláky), podobné to bude se studenty lyceí. Žáci SOŠ a SOU si typicky vyberou maturitu profesní. Mají-li zájem studovat na VŠ, mohou si např. v rámci nástavby udělat i tu studijní maturitu. A pokud student počítačového oboru nezvládne jazyk, může chodit do jazykového kurzu a pak si dodělat maturitu pouze z jazyka.
Opětovně připouštím, že s touto variantou je spojena řada potenciálních komplikací. Ale jako všude platí rčení: "Kdo chce, hledá způsoby. Kdo nechce, hledá důvody."