Přátelé, kolegové,

připravili jsme nové prostředí pro diskusi ke společné části maturit i k profilové zkoušce. Naleznete je v této místnosti: viewforum.php?f=629

Diskutujeme následující témata:
1. Změnila se u Vás příprava žáků k maturitě v souvislosti se zahájením státních maturit? Pokud ano, popište, jak.
2. Popište, ke kterým změnám přistoupila Vaše škola v souvislosti se státními maturita-mi: určili jste si nějaký systém dalšího vzdělávání? Byla podpora ze strany státu dostateč-ná? Měli jste maturitního koordinátora? Scházeli jste se více napříč těmi obory, které si žáci vybrali jako maturitní? Inspirovali jste se i v jiné škole? Konzultovali jste s externisty? Podělte se o své tipy.
3. Popište, jak první konkrétní zkušenost s maturitou změní Vaši školu. Ovlivní výsledky Vašich žáků život vaší školy? Změníte učební plán? Budete přistupovat ke změnám ve školních vzdělávacích programech? Přistoupíte k dalším opatřením, aby se výsledky Va-šich absolventů ještě zlepšily? Naučili jste se nějaké podstatné věci o svém oboru, o tom, jak se žáci učí, jak je možno učit jinak?
4. Diskutujte o maturitním modelu. Ještě v tomto školním roce budou žáci maturovat ze dvou povinných zkoušek, v dalším roce již ze tří. Z kolika předmětů by se mělo maturovat ve společné části? Domníváte se, že povinná zkouška z cizího jazyka (model tří zkoušek) by byla pro vaši školu (pro některé školy) problematická?
5. Diskutujete o zkoušce z českého jazyka. Zjišťuje zkouška z českého jazyka a literatury potřebné znalosti a dovednosti i potřebné kompetence pro život? Jak připravujete vaše žáky k ústní zkoušce? Vytváříte si pracovní listy sami, nebo využíváte banku pracovních listů? Jak se vám pracuje s kriterii hodnocení při hodnocení písemné práce?
6. Diskutujte o zkoušce z matematiky. Stále se diskutuje o povinné zkoušce z matemati-ky. Jaký máte názor Vy? Je zkouška z matematiky na základní úrovni obtížnosti příliš leh-ká? Proč podle Vás v základní úrovni obtížnosti tolik žáků neuspělo?
V současné době si žáci vybírají jednu ze dvou úrovní obtížnosti. Již letos některé VŠ rea-govaly kladně na vyšší úroveň obtížnosti zohledněním výsledků testů u přijímacích zkou-šek. Domníváte se přesto, že by ve společné části stačil jediný didaktický test, tedy pouze v základní úrovni obtížnosti? Pokud ano, můžete svůj postoj vysvětlit?
Diskutuje se rovněž o způsobu realizace společné části maturitní zkoušky, a to formou on–line testů. Tento způsob by mj. vymýtil z didaktických testů z matematiky tzv. otevře-né úlohy a nahradil je uzavřenými úlohami s nabídkou odpovědí (A, B, C, D, E). V zahraničí sledujeme zcela opačný trend, tedy posilování počtu otevřených úloh v testech. Nemůže mít on line testování negativní vliv na kvalitu výuky matematiky?
7. Hlásili se žáci Vaší školy ve společné části MZ k nepovinným zkouškám?
8. Diskutujte o zkoušce z cizího jazyka. Jak hodnotíte komplexní zkoušku z cizího jazy-ka? Jak své žáky připravujete na všechny čtyři dovednosti zastoupené v MZ z cizího jazy-ka? Podle čeho si vaši žáci vybírají, z jakého jazyka a v jaké úrovni budou maturovat? K čemu podle vás žáci potřebují základní úroveň a k čemu vyšší úroveň obtížnosti?
Jakou jste měli zkušenost s tvorbou třetích částí ÚZ a s jejich realizací při dílčí ústní zkoušce? Mohli byste své zkušenosti popsat?
9. Diskusní fórum k profilové zkoušce. Víte o tom, že od minulého školního roku můžete v profilové zkoušce maturovat i jinými formami, než je ústní zkouška? Kterou z nových forem profilové maturity Vaše škola vybrala nebo plánuje zařadit (obhajoba maturitní práce, praktická zkouška, písemná zkouška, kombinace více forem)? Pokud jste maturo-vali nějakou z nových forem, popište své zkušenosti, změnila tato zkouška Vaši výuku, plán, osnovy? Doporučili byste nové formy maturitní zkoušky dalším školám a proč?

Ve fóru jsou připraveni oboroví metodici a testologové a také, věřím, Vaši kolegové, sdílet své zkušenosti i dojmy a hlavně, nalézat společná řešení různých problémů a odpovedi na otázky týkající se zkoušky dospělosti.
Těším se na shledanou! P. K.

Dovolte poznámku učitele češtiny vyprovokovanou názvem tohoto fóra.

Myslí-li se oním „maturovat jinak“ současná podoba státní maturity, pak já z ní skutečně strach mám. Opírám ho o zkušenosti z přípravy, průběhu a následků jarní maturity 2011, organizované Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání (dále jen CERMAT).

Právní postavení CERMATu ve školském zákoně zaručuje této instituci vynětí z postupů správního řízení. V praxi to znamená, že jeho činy také de facto nepodléhají žádné vnější kontrole; ukažme na několika „drobnostech“, jež můžeme dokumentovat díky tisku, případně internetu, co to znamená.

Jak známo, CERMAT dlouho odmítal zveřejnění maturitních didaktických testů s poukazem na nejrůznější těžko srozumitelné důvody (např. autorská práva či „kotvící“ úlohy). Učinil tak až pod velkým tlakem veřejnosti.

V UN ze dne 30. 6. se hlavní metodička pro ČJ vyjadřovala k textu, který na požádání CERMATu vytvořil středoškolský učitel. Tento text byl polemikou s kritickými stanovisky k některým úlohám didaktického testu z českého jazyka, který řešilo nejvíce maturantů (takřka 90 000). Spolu s autorem připustila vadnost dvou úloh (kritik navíc připustil i problematičnost dalších dvou), u jedné z nich uvedla, že CERMAT zkoumal, zda kvůli této úloze mohl některý z maturantů testem neprojít. Proč tato úloha nebyla vůbec vyřazena či výsledky testů přepočítány u všech řešitelů, to jsme se nedozvěděli – proč by to CERMAT také dělal, zcela nic ho k tomu nenutí (dráždí mne mj. to, že vadnost těchto úloh bila do očí, vyslovil jsem se k nim na jiném místě tohoto portálu ihned, jakmile jsem si je přečetl ještě v „ilegálním“ znění, a to 12. 6.; těžko se mi pak věřilo ujišťováním o bezchybné práci utajených týmů expertů).

Ředitel CERMATu, navzdory tomuto veřejnému prohlášení hlavní metodičky, vždy opakovaně mluvil o bezchybném průběhu vývoje a vyhodnocení příslušného testu.

Nicméně v LN ze dne 12. 7. v článku Z propadlíků úspěšní maturanti můžeme číst: „Dvěma stovkám studentů, kteří se přidali k výzvě brněnské studentky, aby poslali na ministerstvo odvolací formulář, nechal resort překontrolovat testy. „Bylo mezi nimi pět žáků, kteří si kvůli odvolání pohoršili a mají o stupeň horší známku,“ uvedl ministr školství“.

Vezmeme-li v potaz nejprostší statistiku a uvážíme-li, že z dvou set testů CERMAT pět vyhodnotil nesprávně, vyhlíží procento chybně vyhodnocených testů více než hrozivě!!!

Nebo je novinová informace o chybně vyhodnocených testech mylná, vzniklá např. překroucením úředníkových slov?

Ačkoli slohové a ústní části maturity byly hodnoceny ve školách, tzn. za nesouměřitelných podmínek (metodické pokyny, jež mají hodnocení vést, na tom mnoho nemění, protože rozhodující jsou uživatelé těchto nástrojů; poučné jsou v tomto smyslu diskuse školících se pedagogů – zde jsem opakovaně pozoroval, že hodnocení jedné a téže práce kolísá od 1 do 5) zveřejnilo MŠMT tzv. žebříčky nejlepších škol. Nezáleží na tom, že šlo pouze o ty první v pořadí. Záleží na tom, že tu byla zneužita data vzniklá testováním, jehož povaha nemá zhola nic společného se seriózním zkoumáním kvality škol – a to ani z hlediska maturitních výsledků - viz poznámka ke kvalitě zkoušek.

Pokud správní žaloba proti rozhodnutím Cermatu, podaná v srpnu osmi žáky, rozhodne v jejich prospěch, bude tu nepatrná naděje, že odpovědní – tj. zákonodárci – budou aspoň uvažovat o změně právní situace, kdy moc nad osudy desítek tisíc mladých lidí má velice silná centrální instituce, u níž je podezření, že nejedná v souladu s principy dobré správy.

Znovu opakuji – nevím, proč bych se za současné situace neměl bát takto maturovat.

Pane kolego, musím se ohradit proti vašemu tvrzení, že jsem připustila vadnost dvou úloh. Připustila jsem pouze, že některé výtky přijímám, i když je (nejen já) nepovažuji za důvod k vyřazení úlohy z testu. U obou úloh jsem to navíc zdůvodnila. Považuji vaše vyjádření za manipulativní, zvláště, když víte, že vadná úloha = úloha, kterou je třeba vyloučit z testu. Chápu, že účel světí prostředky, nicméně i to má své hranice.

Vážená paní Münzbergerová, děkuji Vám za rychlou reakci.
Máte pravdu, a já manipuluji – pojem vadná úloha jste nepoužila. Jestli tomu dobře rozumím, formulace pro Vás přijatelná by mohla znít „přijmout výtky“.

U úlohy 11) jste „přijala výtky“ a úřad prověřoval, zda někdo nebyl neúspěšný kvůli jednomu nebo dvěma bodům právě kvůli této úloze. Proč jste neprověřovali další možnosti poškození žáků? To, o co jde, je přece férové prostředí na 100%. A to se musí týkat nejen zadání, ale i vyhodnocení.
A především, co by se muselo stát, abyste úlohu prohlásili za vadnou? Neboť
- odborný oponent oslovený CERMATem (a není sám) říká Úloha je závadná,
- hlavní metodička oboru zřejmě neprotestuje, aby úřad proto prověřoval hraniční počty bodů.
Přesto je úloha v pořádku… Nebo v nepořádku jen tak trochu? Rovné prostředí pro všechny zachováno?
(Mimochodem – byl bych Vám vděčný, kdybyste uvedla, o jaký akademicky garantovaný popis české mluvnice opíráte svoji argumentaci týkající se syntaktické funkce spojky (, a); to je důležité zvláště v tomto případě, kdy zkoumáme nikoli výpověď, ale (eo ipso kontextově neukotvené) souvětí.)

V případě úlohy 20) sice také „přijímáte některé výtky“, ale úloha je v pořádku, protože, jak píšete, „To, že předpokládaná strategie řešení se ukázala jako správná, lze podložit údaji o tom, jak žáci úlohu řešili. Úloha vykazuje velmi dobré až výborné hodnoty, pokud jde o rozlišování mezi úspěšnými a méně úspěšnými žáky z hlediska řešení úlohy v rámci celého testu. Celková úspěšnost žáků v této úloze byla 56 %, žáci, kteří volili správnou alternativu, měli výrazně vyšší úspěšnost v testu než žáci, kteří volili distraktory (nesprávné alternativy)“.
Jinými slovy – žáci, kteří přísudek tvořený složeným slovesným tvarem (vyjadřujícím trpný rod) určili jako přísudek jmenný s (elidovanou) sponou, odpověděli podle Vás správně. Nebo – vyřešili správně úlohu?

Dnes v Lidových novinách čteme titulek Úspěšný maturant = více peněz (sic!!!). Připočtu-li k němu charakter Vaší argumentace – jako hlavní metodičky oboru český jazyk a literatura – a právní postavení CERMATu jako veřejné instituce, která svoji produkci nejen řídí, ale i sama kontroluje, vychází mi z toho pro výuku oboru zhruba toto:
1) je třeba se nebát „maturovat jinak“,
2) je třeba zcela přepracovat rámcový vzdělávací program pro gymnázia,
3) je třeba nacvičit pohyb v prostředí didaktického testu, a tím dovednost odhadnout smýšlení zadavatele (že je nutné např. odvrhnout pojetí české gramatiky jako strukturálního popisu fungování jazyka, to je nabíledni),
4) je třeba nacvičit veřejný výstup s dvaceti pracovními listy,
5) je třeba nacvičit s žáky tvorbu textů o rozsahu zhruba 250 slov, nejlépe ve stylu administrativním.

Troufám si předpovídat, že žáci pak nejen složí maturitu, ale škola dostane i příplatek za úspěšné výsledky. První se stanou ještě více prvními, poslední ještě více posledními.

P.S. Dovoluji si Vás požádat ještě o jednu věc – mohla byste říci někomu z odpovědných kolegů, aby komentoval přehodnocení výsledků testů u žáků, kteří si podali u MŠMT žádost o přezkoumání výsledků své maturitní zkoušky?

P.P.S. Pokud by to snad někoho zajímalo, výchozí text k těmto poznámkám leží zde.

Přeji hezký den!
Pro lepší přípravu na maturitu navrhujete i úpravy RVP - G.
Mohl byste trochu podrobněji rozepsat jaké změny by to měly být, aby byla shoda mezi státní maturitou a RVP?

Srdečně všechny zdravím!

Ve vlákně "Zveřejňovat zadání maturitních testů či nikoli" jsem se celkem rozzlobeně vyjadřoval k žebříčkům škol po maturitě.

Žebříčky mi připadají jako zcela nesprávný krok - aspoň v té podobě, v jaké jsou teď. Kvalita školy se přece nemůže měřit nějakým testem znalostí jejích žáků.

Skutečnost, že se vyskytne chybná úloha i po stopadésáti kontrolách chápu - jsem autor učebnic a sbírek úloh. Vždycky po vydání se stalo toto - vzal jsem knihu poprvé do ruky, někde otevřel a uviděl chybu.

Co mi ale vadí je skutečnost, že se chyba normálně nepřizná a nevyvodí se z toho závěr pro žáky pokud možno nejlepší. V tomto případě by to bylo vyřadit úlohu z hodnocení a bodování přepočítat - zvlášť, když děláme žebříčky.

Domnívám se, že pan kolega Zajíček nevolá po revizi RVP (prosím, mám pravdu?). Spíš v tom cítím něco jiného - když bude stanoveno přesné kriterium pro hodnocení "kvality" škol a nedejbože ještě toto hodnocení s sebou ponese nějaké finance, pak pochopitelně všechny školy udělají vše pro to, aby v tomto kriteriu získaly to nejlepší hodnocení - bez ohledu na to, jestli to souvisí nebo nesouvisí s kvalitou dosaženého vzdělání žáků. Budeme třeba nacvičovat dvacet pracovních listů a na zbytek se vykašleme nebo psát pořát dokola slohovky o 250 slovech.
A bude-li takové kriterium oficiální, pak by měl reagovat i RVP (což je v mých očích celá úvaha dotažená do absurdního závěru, protože to asi nechceme).

Děkuji všem za podnětnou diskusi. Je těžké reagovat na podněty legislativní i odborné naráz, proto věřím, že odborná diskuse zde bude pokračovat ve věcném a vysoce kultivovaném duchu, který jsem stihl zaznamenat.
Záměrem zákonodárce po roce 2000 a Bílé knize bylo umožnit diverzitu škol, jejich jasnou profilaci a svobodnou marketingovou strategii. To umožňuje RVP, který stanoví jen velice obecně učivo a o něco konkrétněji očekávané oborové a nadoborové výstupy absolventa, rámcový plán umožňuje velkou volnost v plánování výuky v jednotlivých ročnících. K podtržení profilu uchovává také profilouvou závěrečnou zkoušku. Zákonodárce ale zároveň určil, že v ÚIV vznikne divize pro reformu maturity, ta bude spravovat společnou zkoušku a bude fungovat samostatně jako přímo řízená organizace MŠMT. Podle mne je účelem společné části zkoušky prokázat, že i při silné profilaci žáci všech škol dosahují určitých společných výstupů s ostatními středními školami a učilišti s maturitou.
Tedy RVP a společná maturita a její požadavky na žáky se krýt nemusejí a MŠMT zaručuje, že ke zneužití výsledků škol zřizovateli pro diverzifikaci financování nedojde - jen na okraj, pro gymnázia možná škoda - ukažte mi kraj, který by gymnázia podporoval finančně tak, jako své "průmyslovky".
Zveřejnění "nejlepších škol" podle výsledků maturity byla ale hrubá chyba a myslím, že otázka pro právníky, zda nedošlo k nelegální veřejné podpoře. Není to ale otázka na mne.
Já bych chtěl, abychom na bázi proběhlých maturit hledali a nacházeli společná východiska a řešení skutečných problémů, jako je například neopakování zařazení úloh 20 a 11 letošního didaktického testu ČJL. Napadat legální systém moc prospěšné není a není to účel této diskuse.
Děkuji za pochopení.

K poslednímu příspěvku kolegy Krupky chci říci jen, že moji drobnou poznámku pochopil beze zbytku.

K poslednímu příspěvku pana Koubka dodávám, že bych si nepřál nic víc než v klidu nadále přispívat hlavně do fór týkajících se výuky českého jazyka a literatury, příp. studentského divadla, filmu či projektové výuky.

Nejsem ani kverulant napadající legální "středoškolský" proces; ale zajímá mě legitimita některých jeho prvků. Například současný stav kontroly testovacího procesu a způsob výkladu některých pasáží školského zákona, jaký uplatnilo MŠMT při jarních maturitách.

Není ani čitelné, jestli zveřejnění žebříčku "nejúspěšnějších" škol a úvahy nad jeho podkladem pro financování škol bylo krokem na nějaký způsob systémovým, nebo čistě náhodným; čímsi na způsob čepice vystrčené nad zákop. Je čitelné, že rubrika Školy s nejlepšími výsledky maturit je třetí nejhledanější na webu MŠMT a informace z článku LN Úspěšný maturant=více peněz zatím nikdo odpovědný nedementoval.