Několik let se více zamýšlím nad tématem laterality
Jak se lateralita jeví z pohledu učitele klavíru mně, jsem už na RVP popsala.
Podle mého názoru dominance levé ruky /skrytá, potlačená i zjevná/ může být u
dětí příčinou různých potíží i se zvládáním procesu výuky na ZŠ a může mít
nepříznivé vlivy i pro rozvoj osobnosti člověka - záleží na mnoha okolnostech,
jak se s tím kdo vyrovná - podle mého pozorování překonání, resp. potlačení
přirozené levostranné dominance má i své světlé stránky.
Domnívám se, že potlačená levorukost může být příčinou dyslektických projevů -
velmi často ani nediagnostikovaných, nepozorovaných, málo zjevných.
Zamýšlím se i nad tím, že často zápas dětí s potlačenou přirozenou lateralitou
anebo dys potížemi si nevšimne ani rodič ani učitel na ZŠ, resp. tyto projevy
ignoruje /např. v důsledku neinformovanosti/, případně takový žáček je pouze "označen" jako hyperaktivní, nesmělý,
málomluvný, agresivní - a nedostává se mu pomoci.
V hodinách klavíru mám možnost objevit hned v počátku výuky i skrytou anebo
neuvědomělou dominanci levé ruky, o které žáci někdy sami nevědí, nikdo jí zatím
neidentifikoval.
Pozoruji souvislosti s výskytem levorukosti v rodině - u některého z rodičů
anebo příbuzných.

Napadlo mě, že by možná nebylo od věci zkoumat odborně lateralitu dětí při
nástupu do 1. třídy základní školy - v rámci absolvování "přijímacích pohovorů"
budoucích prvňáčků - a případnou zjištěnou dominanci levé ruky anebo zkříženou
lateralitu zohlednit - dát dětem "svobodu".
Předešlo by se tak mnohým potížím, se kterými se děti vyrovnávají těžko,
případně jim potlačení přirozené laterality způsobuje dlouhodobé anebo trvalé
problémy - např. v sebehodnocení, sebevnímání, sebejistotě atd.