Dobrý večer! Musím přiznat, že jsem se kurzu Čtením a psaním ke kritickému myšlení osobně nezúčastnil. Je mi známo, že i naši učitelé měli k průběhu kurzu výhrady. Snahu organizátorů nechat účastníky kurzu projít všemi fázemi tohoto metodického přístupu k práci ve vyučovací hodině (pro připomenutí: EVOKACE, UVĚDOMĚNÍ SI VÝZNAMU INFORMACÍ, REFLEXE) hodnotili kriticky. Práce jim připadala zdlouhavá, vybrané ukázky často nevhodné. Průběh kurzu je však pouze jedna věc. Druhá věc je samotný metodický přístup k práci v hodině a univerzální využití jeho jednotlivých metod nejen v českém jazyce, ale i ve všech ostatních předmětech, tedy od dějepisu až po fyziku. Pokud se organizátorům kurzu nepodařilo pro metodický postup Čtením a psaním ke kritickému myšlení některé učitele získat, neznamená to, že není tento postup jako takový přínosný. Skutečně bych každé škole, která myslí posun od tradičního modelu vyučování směrem k činnostnímu vyučování vážně, doporučoval, aby si pořídila příručky I. Co je kritické myšlení, II. Rozvíjíme kritické myšlení a III. Další strategie k rozvíjení kritického myšlení. Uplatnění zde uvedených metod ve výuce je skutečně ten nejjednodušší a zároveň značně efektivní krůček k tomu, aby se aktivita při získávání nových informací přenesla z učitele na žáka. Osobně zaměřím svou aktivitu v následujícím období na to, abych kolegy (včetně těch, co byli z kurzu rozpačití) přesvědčil o snadnosti a efektivitě těchto metod. A to i v předmětech biologie, chemie, zeměpis, dějepis, fyzika aj. Věřte, že to není cesta do slepé uličky.

Já to neznám, ale příručky si určitě pořídím, Celkem mě to zajímá.

Naprosto souhlasím s názorem, že nestačí jen účast na semináři.Je to stále totéž - chtít dělat něco jinak, alespoň maličko a nemyslet si,že už to nejde.Vyzkoušet a vzít si z nabídky to,co nám vyhovuje( studentovi a učiteli),aby výsledné snažení bylo přínosné pro obě strany. Že je to časově náročné?S tím se přeci musí počítat.

Jiří, také myslím, že to není vůbec cesta do slepé uličky (byť o tom vím málo). Napadlo mě, jestli byste nám nemohl dát nějaký konkrétní příklad. Nebo kdokoli další.
A také: Co si myslíte vy ostatní: opravdu už na školách "dávno všechno děláme"?

dobrý den, já sama jsem před lety kurz kritického myšlení absolvovala a přestože vyučuji zeměpis a biologii a ne český jazyk, metody, které tento kurz nabízí využívám prakticky denně. Minimálně práce s textem je přeci používaná ve všech předmětech. Rozhodně doporučuji!

Děkujeme, Lucie, za odpověď. Mohla byste mi, prosím, trošičku vysvětlit, v čem vidíte největší přínos tohoto přístupu?

Dobrý den! Tak se tedy po nějakém čase pokusím konečně o onen konkrétní příklad. Předesílám však, že je to opravdu pouze reakce na přímou výzvu, neboť nepovažuji za možné přesunout na Gympliště víc než dobrý tip. Nicméně chápu, že pro představu bude malý příklad užitečný.
Uvedu bez výběru prostě tu poslední metodu, kterou jsem použil sám ve výuce biologie v sekundě.
Jednou z metod doporučovanou pro fázi reflexe je tzv. pětilístek. Žáci mají za úkol shrnout základní známé informace k danému tématu do pěti řádků (pětilístek) podle přesně daného návodu.
1. řádek: pojmenování JEDNÍM podstatným jménem - v našem případě PTÁCI,
2. řádek: DVĚ přídavná jména vystihující podstatné vlastnosti pojmu z prvního řádku - možnosti: OKŘÍDLENÍ, VEJCORODÍ, OZOBENÍ, LÉTAVÍ (LÉTAJÍCÍ), ŠPLHAVÍ, OPEŘENÍ apod. Žáci ale musejí vybrat pouze dvě, a to taková, která podle nich nejvíce ptáky vystihují a vydělují je ze skupiny obratlovců, žák tedy nemůže napsat první, co ho napadne, neboť např. létavé mohou být i ryby nebo savci,
3. řádek: TŘI slovesa vyjadřující, jaká činnost je pro podstatné jméno z prvního řádku typická. Opět jde o hledání nejpřesnějšího výrazu! Možnosti: ZOBOU, LÉTAJÍ, PEČUJÍ O POTOMSTVO, SNÁŠÍ VEJCE atd. SNÁŠÍ VEJCE je sice správné, ale vejce snáší i jiní obratlovci, např. plazi či vejcorodí savci, je tedy užitečné hledat dál, až do doby, kdy se objeví sloveso HNÍZDÍ vyjadřující činnost opravdu vlastní ptákům. Pokud žáci tvoří pětilístek ve skupinách, je účelné na závěr vytvořit jeden společný, celotřídní a porovnávat.
4. řádek: obsahuje větu o ČTYŘECH slovech - možnosti: VEJCE MAJÍ VÁPENITOU SKOŘÁPKU, ZOBÁK JE PŘEMĚNĚNÁ ČELIST, NA KOSTŘE NAJDEME BĚHÁK (nebo SÁŇKY) atd.
5. řádek: shrnout téma JEDNÍM synonymem k podstatnému jménu z prvního řádku - možnosti: OPEŘENCI apod. (děti toho vymyslely spoustu, už nevím ). Jak je vidět, jedná se o cvičení, při němž žáci "bojují" o výraz, místo aby "papouškovali" zápis ze sešitu.
Podotýkám, že je to jen jedna z mnoha metod, kterou koncept kritického myšlení nabízí. U každé z nich je v popředí aktivita žáků, při níž se snoubí nauková složka se složkou nácviku klíčových kompetencí, zde konkrétně opakování o ptácích se získáváním komunikativních kompetencí (např. návyk volit přesné výrazy) a kompetencí k učení (např. strukturování učiva, ujasnění si skutečné podstaty věcí, návyk srovnávat jevy atd.).

Dobrý den, zdravím všechny v diskusi!

Musím podpořit všechna pozitivní slova, která podporují využívání metod i celkové metodiky Kritického myšlení. Já sama jsem češtinář a historik, takže mám pravděpodobně k těmto záležitostem blíž, ale troufám si tvrdit, že si umím představit využívání metod i v jiných předmětech.
Často slýchám od matematiků stesky na to, jak si žáci neumí přečíst a porozumět zadání. Nemyslím, že je to tak prosté. Žáci se musí trénovat ve vnímání textů. Ty texty musí být různé. Pokud jim budeme nabízet jen texty umělecké, budou umět vnímat jen texty umělecké. Musíme pracovat s texty různými, v rámci rozvíjení čtenářské gramotnosti, a to v různých předmětech. Není nadbytečné zabývat se texty ve fyzice, matematice, chemii apod. tedy v předmětech, kde očekáváme zpravidla jiný druh aktivit.
Řešením je i spolupráce učitelů JČ a učitelů jiných - odborných předmětů, aby mohli češtináři pracovat s texty, které žáky povedou určitým směrem. Výběr takových textů je ale záležitostí odborníků. Podobně je to i s cizími jazyky - jazykáři mnohdy velmi pracně a většinou intuitivně vybírají texty, se kterými pracují, pokud není spolupráce s učiteli odborných předmětů.
Nechci, aby to bylo vnímáno jako kritika. Ono mnohdy stačí, když někdo udělá ten příslovečný 1. krok

Zpět k metodám kritického myšlení ... rozhodně ano - a pro všechny. Když nic jiného, člověk-učitel se zastaví a minimálně na chvíli popřemýšlí, jak by to mohlo jít líp. A kdo čeká něco jako kuchařku, může to najít ... může se inspirovat od kolegů, ale taky to najít nemusí, ono jde totiž trochu i o tvořivost.
Mně osobně v době, kdy jsem kurzy Kritického myšlení absolvovala neobyčejně inspirovaly a dodnes se k těmto inspiracím vracím.

Přeji hezké dny.

Andrea

Jiné akce a já je chápu hodně jako mimoškolní, vnímám dneska jako čím dál tím větší nutnost pro rozvoj klíčových kompetencí. Bavit se se studenty mimo školní kontext, ukazovat jim něco praktického, vystavovat je sociálním kontextům a reálnějším situacím...
Jak s tím válčíte vy?

Jana

Inspirace: www.wenku.cz