Václava Hodánková píše:
...Že motivy všech jsou jsou přímo či nepřímo závisé na výši provize (zprostředkovatelé) nebo prémii (zaměstnanci na přepážkách při plnění plánu). Že reklamy a prodejci zdůrazňují zejména pozitiva, negativa zaobleně, některá vůbec. Že mohou slibovat cokoliv, ale nikdo nemá věštecký kruh, aby věděl, co se bude dít (např. u fondů zcela běžný argument - na základě pozitivního vývoje v minulosti slibují pozitivní do budoucna).
Motivy ,lidí v práci jsou obvykle také finanční profit, to jen na okraj

(a taky mě pobavilo zpochybnění predikce; jak byste představila investiční model OPF bez dlouhodobých křivek vývoje ceny jeho podílových listů, dala byste klientovi přečíst si statut

???).
Ale narážíte na podstatu toho, proč je finanční vzdělávání jen podmnožinou vzdělávání v obecných funkčních gramotnostech a kompetencích - tedy nejen vzdělávání postavené na opakování pouček, ale vzdělávání směřující k pochopení situace v jejím kontextu. To ale vždy bolí, vyžaduje to čtení a vyhledávání, v oblasti financí také konzultace s více nezávislými poradci a studium kvalitních informačních webů a ekonomických blogů. Ale samozřejmě i znalosti - nejde o to, že poradce chce profit, to je v pořádku. Člověk ale musí mít zažité dekódování "měkkých dovedností", na co se poradce ptá (ptá se vůbec?), nechá mi čas na rozmyšlenou nebo mne nutí podepsat na místě, dá mi materiály ke studiu a nebo jen dvoustranný leták "s výhodami", o němž se správně zmiňujete...
Konkluze: pevnějšímu finančnímu vzdělání pomůže učení praktickým návykům, zorientování se v problematice, sběr informací, porozumění komunikačním záměrům lidí v dialogu, včetně obchodního jednání, vedení žáků k samostatnému studiu a rozhodování pouze na základě dalších sehnaných a prověřených informací: učitelské strategie hodnocení se pak musí zaměřit nejen na ověření správnosti "výsledků", ale také cesty k nim!! Tedy zjišťovat obecnější klíčové kompetence a provádět soustavné formativní hodnocení (za předpokladu existence reálného a promyšleného kontinua znalostí a dovedností, které bude učitel následovat).
Protože finanční gramostnost je velmi zásadní, měl by dostat každý žák adekvátní šanci pochopit, v čem svět financí je pro něj výhodou a v čem rizikem. Učitel proto nesmí žádného žáka diskvalifikovat jen pro jeho neúspěšnost, ale povzbuzovat jej k práci a zlepšování se. Jestli nepozná nějaké traviny nebo neví, kdy byla bitva u Kresčaku, jeho budoucnost to neohrozí... Špatně namixovaná spoření, pojistky, úvěry a účty ano. (jako nezávislý poradce s licencí ČNB jsem zažil mladé lidi kolem 24 let, kteří měli 5 i více skoro totožných KŽP s investičním horizontem víc jak 15 let, toho hajzla, který jim to udělal, bych vytahal za uši tak, že by byl doživotní králík; ale pojistky měli podepsané od rodičů i od sebe!!)