Vážená paní inženýrko, děkujeme za podnět směrem k doplnění standardu finanční gramotnosti.Určitě se budeme Vašimi návrhy zabývat a stanou se součástí zprávy pro MŠMT.
Velmi mě zaujal Váš podnět k finančnímu plánování. Já osobně naprosto souhlasím, že je tato problematika velmi aktuální a vhodná pro zařazení zejména pro žáky středního vzdělávání. K tomu bych ještě dodala, že finanční plánování je již v některých RVP téměř zakomponováno. Hovořím teď za RVP pro odborné vzdělávání. Ale určitě vidím ještě prostor k větší konkretizaci. Takže jakmile budeme mít prostor k revizím kurikula zcela jistě se úpravami budeme zaobírat.
Ještě jednou velmi děkujeme.
Eva Rathouská Grmelová

Vážená paní kolegyně,

velmi děkujeme za inspirativní podněty.

Souhlasím s tím, že šíře výuky finanční gramotnosti na školách je úzce provázána s hodinovou dotací, jejíž nastavení je (s přihlédnutím k požadavkům RVP) v kompetencích školy. Užitečná pro nás je konkrétní zkušenost, že 20 hodin FG je pro SŠ dostačující.

Děkujeme i za objasnění toho, jak lze chápat část "nedostatek finančních prostředků - vybere nejvhodnější úvěrový produkt" a jaké důsledky by to mohlo mít.

Chybějící témata evidujeme, zpětná vazba z praxe je pro nás důležitá.

V základních dokumentech týkajících se finančního vzdělávání byla vymezena obecná definice finanční gramotnosti a vytýčen obecný cíl finančního vzdělávání – zvýšit úroveň finanční gramotnosti obyvatelstva v ČR. Finančním vzděláváním se začaly zabývat různé instituce, které působí na rozdílné sociální skupiny, a které sledují určité cíle finančního vzdělávání (např. prevence zadluženosti). Velmi významné postavení mezi těmito institucemi mají školy. Ty se orientují na finanční vzdělávání širokého spektra žáků základních a středních škol a sledují specifické cíle tohoto vzdělávání. Ve standardech finančního vzdělávání byl vymezen obsah a dílčí výsledky finančního vzdělávání na ZŠ a SŠ , ale obecné pojetí a cíle tohoto vzdělání, z něhož by mělo učivo (obsah) a očekávané výstupy (výsledky) finančního vzdělávání vycházet, dosud vymezen nebyl.

... vadný je samotný základ finančního vzdělávání dětí po česku: v rukou finančníků, tudíž ekonomů "strany nabídky" jako bohužel stále převažujícího paradigmatu, je postaven na racionalistické redukci - chybném předpokladu, že základem finančního vzdělávání je matematika - není, je to jako ve všem společenském jednání psychologie rozhodování a jednání!
Upozorňoval jsem četnými připomínkami již v roce 2010, že základem finančního vzdělávání má být posilování autenticity dětí, schopnosti odepřít si další a další požitky. Nemoderní? Ale podle mého přesvědčení je vedení dětí ke snižování "mezní spotřeby", "mezního užitku věcí" klíč k odpovídajícímu finančnímu vzdělávání. Hodiny FG by měly žáky vést k vědomému zmenšování množství nakoupené "potřebné" věci k dostatečnému uspokojení "potřeb", ve skutečnosti provokovaného pudu nakupovat. (jedna současná reklamní kampaň říká že "Ne" ukazuje, kým člověk skutečně je; a je to tak!!) Už proto, že proti profesionálům "strany nabídky", marketingu, prodeje a reklamy stojí vždy člověk sám, jak zpívá Míra Wanek.
Ve druhé vlně má být základem finanční gramotnosti posilování sebevědomí a vědomí si ceny své práce a času, aby naši žáci v buducnu uměli hájit své zájmy před zaměstnavatelem a vyjednávat o nich.
Teprve ve třetím plánu by se měla škola zaměřit na "finanční produkty"; což je dnes bohužel základem finančního vzdělávání a ekonomického vzdělávání na našich ZŠ...
http://www.facebook.com/#!/profile.php?id=1355296510

Není požadavek, aby finanční gramotnost vyučovali současní učitelé od základu pochybný? Jejich finanční gramotnost je přeci téměř nulová! Kdo jiný s VŠ vzděláním by pracoval za tak nízký plat a do budoucna pobíral i tomu odpovídající nízký důchod, když průměrný plat vysokoškolsky vzdělaného zaměstnance v ČR je dvakrát až třikrát vyšší?

Dobrý den,
po přečtění diskuzí a náročném finančním víkendu mě napadá téma k zařazení: Finanční instituce, fin. zprostředkovatelé (poradci, brokeři). Mělo by se zdůraznit, že prvním motivem pro jejich existenci je dosahování zisku a jejich existenc svědčí o tom, že ho dosahují. Děti by měly vědět, že všichni "prodejci" produktů jim můžou navykládat cokoli, ale konečnou zodpovědnost za uzavření produktu nesou samy a nikdy neuspějí s argumentem "on říkal...". Že motivy všech jsou jsou přímo či nepřímo závisle na výši provize (zprostředkovatelé) nebo prémii (zaměstnanci na přepážkách při plnění plánu). Že reklamy a prodejci zdůrazňují zejména pozitiva, negativa zaobleně, některá vůbec.Že mohou slibovat cokoliv, ale nikdo nemá věštecký kruh, aby věděl, co se bude dít (např. u fondů zcela běžný argument - na základě pozitivního vývoje v minulosti slibují pozitivní do budoucna).
A možná by do této kapitoly šlo zařadit všechny ty podomní prodejce telefonů, elektřiny ..., protože to je každodenní realita (mohou přinést opravdu slevu nebo lepší cenu, jak zjistím jestli je cena opravdu nejlepší, je to, co mi slibují v podmínkách smlouvy, jak můžu od smluv odstoupit, nejsou to podvodníci,...)Z mého pohledu je toto důležitější, než zjišťovat, jak moc inflace ovlivnila reálné výnosy a hodnoty.

Dobrý den,

velmi děkujeme za podněty ze životní praxe.

Jen bych chtěla připomenout, že Standardy finanční gramotnosti jsou jakýmsi obecnějším rámcem, konkrétní realizace je pak na učiteli.

Motivy ,lidí v práci jsou obvykle také finanční profit, to jen na okraj (a taky mě pobavilo zpochybnění predikce; jak byste představila investiční model OPF bez dlouhodobých křivek vývoje ceny jeho podílových listů, dala byste klientovi přečíst si statut ???).
Ale narážíte na podstatu toho, proč je finanční vzdělávání jen podmnožinou vzdělávání v obecných funkčních gramotnostech a kompetencích - tedy nejen vzdělávání postavené na opakování pouček, ale vzdělávání směřující k pochopení situace v jejím kontextu. To ale vždy bolí, vyžaduje to čtení a vyhledávání, v oblasti financí také konzultace s více nezávislými poradci a studium kvalitních informačních webů a ekonomických blogů. Ale samozřejmě i znalosti - nejde o to, že poradce chce profit, to je v pořádku. Člověk ale musí mít zažité dekódování "měkkých dovedností", na co se poradce ptá (ptá se vůbec?), nechá mi čas na rozmyšlenou nebo mne nutí podepsat na místě, dá mi materiály ke studiu a nebo jen dvoustranný leták "s výhodami", o němž se správně zmiňujete...

Konkluze: pevnějšímu finančnímu vzdělání pomůže učení praktickým návykům, zorientování se v problematice, sběr informací, porozumění komunikačním záměrům lidí v dialogu, včetně obchodního jednání, vedení žáků k samostatnému studiu a rozhodování pouze na základě dalších sehnaných a prověřených informací: učitelské strategie hodnocení se pak musí zaměřit nejen na ověření správnosti "výsledků", ale také cesty k nim!! Tedy zjišťovat obecnější klíčové kompetence a provádět soustavné formativní hodnocení (za předpokladu existence reálného a promyšleného kontinua znalostí a dovedností, které bude učitel následovat).
Protože finanční gramostnost je velmi zásadní, měl by dostat každý žák adekvátní šanci pochopit, v čem svět financí je pro něj výhodou a v čem rizikem. Učitel proto nesmí žádného žáka diskvalifikovat jen pro jeho neúspěšnost, ale povzbuzovat jej k práci a zlepšování se. Jestli nepozná nějaké traviny nebo neví, kdy byla bitva u Kresčaku, jeho budoucnost to neohrozí... Špatně namixovaná spoření, pojistky, úvěry a účty ano. (jako nezávislý poradce s licencí ČNB jsem zažil mladé lidi kolem 24 let, kteří měli 5 i více skoro totožných KŽP s investičním horizontem víc jak 15 let, toho hajzla, který jim to udělal, bych vytahal za uši tak, že by byl doživotní králík; ale pojistky měli podepsané od rodičů i od sebe!!)

Dej NIDV a učitelům na školách šanci, chlape !! Vždyť nějaká DVPP jsou, na žádném jsem neměl tu čest být, ale když je to taková priorita, snad si to MŠMT a mezirezortní pracovní skupina hlídaj, ne?

Pane Koubku, je pravda, že se poměrně často setkáváme s představou, že finanční vzdělávání patří do matematiky. Naštěstí se tuhle představu podaří poměrně rychle bourat. (důvody uvádíte ve svých předchozích textech, tak je nebudu opakovat). Jediné s čím nesouhlasím, je zpochybnění finančního vzdělávání vtažením finančníků, ekonomů do vzdělávání. Jejich roli považuji za nezastupitelnou. Mimo jiné i proto, že naprostá většina pedagogů neprošla finančním vzděláváním, nedisponuje tedy dostatečnou odbornou erudicí. Na kurzech DVPP, kterých se účastním, jsou odborné vstupy těchto lidí velmi pozitivně hodnoceny. Rozhodně nedochází k tomu, že by byl někdo tlačen k (nad)spotřebě, jakožto modle všeho... Nicméně tím jakkoli nezpochybňuji Vámi naznačený smysl finančního vzdělávání - v tom s Vámi zkrátka souhlasím.