Ach jo Vždyť přesně to v té Strategii je: "V návaznosti na probíhající revizi RVP ZV doplnit rozvíjení gramotností napříč vzdělávacími oblastmi do ŠVP jednotlivých škol." (strana 12 dole)

Ale ta revize se peče někde úplně jinde! Proč navrhujete na s. 12 dole, co doplnit do revize RVP, proč se prostě nezvednete a nejdete za NIMI a nepíšete spolu? Bylo avizováno, že Revize má být v červnu hotová. Vy teprve začínáte diskusi. Dopadne to tak, že bude Revize RVP ZV a po ní přijdete vy se Strategií?

No tak to tam taky máme.

"Problematiku rozvoje čtenářské a matematické gramotnosti sledovat při všech budoucích revizích RVP ZV, včetně Standardů ZV."

Ale myslím, že nestačí to propašovat při nějaké revizi do RVP. Ten problém narostl do tak závažných rozměrů a hrozí takovými důsledky viz http://idea.cerge-ei.cz/index.php?optio ... &Itemid=31

, že je potřeba kolem toho udělat větší osvětu.
Ono totiž zařadit to do RVP ZV nic negarantuje, protože citovaný dokument má asi pravdu, když říká, a to se už opakuji: "V řadě škol se výuka prakticky nezměnila a pokračovalo se nadále ve vyjetých kolejích."
RVP jako nástroj plošné změny se neosvědčil. Základní gramotnosti jsou příliš závažné na to, aby se to nechalo na nějaký RVP.

No, teď se naše příspěvky minuly. Částečně na to odpovídám nahoře. Nepřikládám příliš velkou váhu tomu, co je v RVP, víc mne zajímá, co se děje ve školách. A to spolu evidentně tak moc nesouvisí. My nepotřebujeme změnit RVP, my potřebujeme změnit dění ve třídách a hlavně úroveň dovedností našich děvčat a kluků.

Ani po procesní stránce to nepovažuju za správný návrh. Já nechci jít a prosadit do RVP svůj názor nebo názor naší malé pracovní skupiny na problém gramotností. My chceme dojít během několika let k tomu, aby se zjistilo víc o problému a došlo se ke konsenzu v dalším postupu, aby se s každou změnou ministra neměnil kurz.

A vaše Strategie bude mít větší dopad než RVP ZV??? Jak to zajistíte? Mluvíte o RVP se zjevným despektem, ale je to stále platný a závazný dokument. Bude vaše Strategie nějak "platnější a závaznější"? Co když v ministerské nadprodukci různých dokumentů si vaší Strategie nikdo nebude všímat?

To nevím. Aspoň jsme to zkusili. Máme se tvářit, že se nic neděje? Strategie je jiná v tom, že si neklade příliš ambiciozní cíle, není to sedm KK a sedm PT navíc ke všemu, co už škola dělá, ale mluví o dvou gramotnostech, které se snaží propojit s předměty, které mají pevné místo v učebním plánu (což taky kritizujete).


No, zdá se, že si problém začínají uvědomovat i elity (dnes potřetí odkazují na skupinu IDEA). Maturita dokáže odsunout z první stránky i hejtmana. Lidem jde o jejich děti.

Pokud jde o RVP, napsal jsem v dobách jeho přípravy do novin, že reformy se dělí na 1) velké a 2) úspěšné, a že RVP představuje velkou reformu. To si myslím dodnes, jen se mi zdá, že přece jen existují i úspěšné velké reformy. Možná, že příkladem je reforma z roku 1999 v Polsku. Polské výsledky v PISA rostou nejrychleji v Evropě, tuším.

Pokud je cílem víc se (všichni spolu) zaměřit na základní kameny vzdělání, pak je tento cíl správný a potřebný: a když to povede opravdu k redukci obsahu (mám na mysli faktografie, která vede metodicky logicky k "informování žáků", což je dokonalá ztráta času a peněz!) a zaměření na rozvoj základních dovedností a znalostí, pak, pánové a dámy, v roce 2015 smeknu. Musíme se na nějaké cestě z pasti školy přetížené byrokracií, povinným obsahem, divergentními cíli a z části naštvanými a demotivovanými bojovníky za lepší svět za katedrami dostat...

Víte, paradoxní je, že ta "faktografie" se dostávala do škol původně jako osvícenecký, liberální, tehdy opravdu osvobozující projekt někdy před sto lety. Šlo o to, že škola by neměla dávat člověku jen soubor praktických dovedností (trivium), ale porozumění světu (včetně fakt).
Ale prakticky: člověk potřebuje značnou zásobu faktických znalostí třeba k tomu, aby mohl s porozuměním číst text. U cizího jazyka je zřejmé, že potřebuje ne jen jednotlivá slovíčka, ale taky idiomy, a od určité úrovně taky celkem širokou znalost země (různé ty reálie a lingvoreálie). A existují výzkumné náznaky, že děti ze škol kladoucích důraz na faktické znalosti mají lepší právě i dovednosti jako čtenářská gramotnost v mateřském jazyce.
To je právě na sociálních systémech to složité, že tam je obvykle víc vazeb, než bychom si přáli. My si řekneme: potlačíme fakta, a ony se nám tím vytvoří podmínky pro dovenosti/gramotnosti. A ono to nezafunguje, nebo to dokonce zafunguje naopak. Obávám se, že na tomhe ztroskotá většina "komplexních" strategií.

Nemluvím o eliminaci faktografie, ale o hledání jádra faktografie, které je nutné k tomu, o čem tak dobře píšete - myslím si, že bádat nad křížovými výpravami by se rozhodně nemělo (je to iluze) v obecném dějepisu, ale dva, tři roky se zabývat žitou historií XX. století, shánět podklady a prameny v okolí, v novinách, knihovně, u žijících lidí (..), informace hodnotit a syntetizovat, výsledky prezentovat veřejnosti (aspoň školní), to naopak smysl má.
Tento krok jsme dosud v podstatě neučinili v oborech, ale nafoukli jsme kurikulum o stovky dalších témat a tematických celků. K čemu to vede? K formalismu a ztrátě chuti přemýšlet o tom, co ve škole děláme.

Naprosto s vámi souhlasím, ale tím se dostáváme k tomu, co se nepovedlo v minulých patnácti letech a v RVP, a zase propadneme depresi z toho, co všechno je potřeba změnit. Slon se dá sníst, ale musí se jíst po malých kouscích. To víte, já si myslím, že když by se testovaly správné věci, tak by se na ně školy zaměřily automaticky a na datum požáru Národního divadla by jim prostě nezbyl čas. Ale to tady nesmím psát, protože jakmile tu zazní slovo testy, tak tím spolehlivě vyvolám kaskádů příspěvků, které nás zavedou úplně jinam.