Nemohu souhlasit víc!

Určitě se dá další přehledová studie. Část této práce taky v naší podkladové studii k matematice byla provedena. Ovšem řada studií komparujících úspěšné plošné strategie vznikla i v cizině a nebylo je třeba dělat znovu.
Naše studie ukázala na následující faktory:
1. Standardy a materály pro učitele
2. Hodnocení žáků a jeho využívání
3. Podpora žáků a škol ohrožených neúspěchem
4. Zvyšování kvality učitelů a 5. počáteční příprava učitelů
6. Nezbytná legislativa

Pro účely strukturování opatření jsem já použil stručnější, také podložené schéma:
Cíle/Odpovědnost (tlak)/Podpora

První, podrobnější se využilo hlavně v části 4, druhé v části 5.

Strategie to doporučuje aspoň do budoucna, když už se to zatím moc nedá napravit, když si vybrali takové lidi jako jsem já: Pro naplnění cílů této strategie a realizaci opatření v ní popsaných je proto nezbytné vytvořit odpovídající kapacitu. Zejména je nutné, aby pro implementaci Strategie základních gramotností byl jmenován národní koordinátor s dostatečnou odbornou i manažerskou kvalifikací. Bude pověřen konkretizací opatření (mj. na základě poznatků získaných ve veřejné diskuzi), navrhne, jak bude rozdělena odpovědnost za realizaci jednotlivých opatření v rámci vzdělávacího systému a jeho podpůrných struktur, zpracuje harmonogram kroků a bude koordinovat jejich naplňování. Zpracuje rozpočet a bude aktivně vyhledávat různé zdroje financování i nehmotné podpory této strategie. V neposlední řadě bude před pedagogickou i širokou veřejností zastupovat projekt a komunikovat jeho cíle.



Měl jsem na starosti koordinaci textu (obsahu), nikoli sestavení a řízení skupiny, tím méně řízení ministerstva. Skupina má svou vedoucí, dr. Hájkovou, která včera s námi seděla "na tribuně" vedle dr. Tiché.



Měl jsem spíš na mysli to, že v zahraničí se premiéři zajímají i o základní školství... ale chápu, že teď má pan premiér dost starostí s vyššími stupni. Ten často vysmívaný prezident G. W. Bush byl v okamžiku, kdy v New Yorku hořela dvojčata, někde ve školní třídě na hodině čtení. A dávalo se mu za vinu, že v této situaci neodešel dřív, než žáček nedočetl, co zrovna četl. Nevím, jestli postupoval správně jako vrchní velitel, a nevím, zda jeho reforma školství byla správná. Ale určitě dával najevo svou přítomností tam, že čtení považuje za důležité.



Tak tohle není pravda, resp. je to jen polopravda. V matematice to garantuje jednota, resp. šéf její Společnosti učitelů matematiky. Nemusí nutně vyjadřovat názor všech, ale je to reprezentant odborné veřejnosti. Přizval osobnosti jako je Dag Hrubý a další zkušené učitele. Že v jiných předmětech není odborná veřejnost jednotná a nemá obecně akceptovanou reprezentaci, je jiná věc.

K ostatním dotazům:Protože nejsem šéf té skupiny, jsem jenom koordinátor a možná principiální autor textu, tyto dotazy směřujte na MŠMT nebo školského výboru parlamentních komor. Ale velice by mi pomohlo, kdybyste mi jmenovitě vyjevil, kdo je odborná veřejnost v oblasti českého jazyka a literatury. Nic si nepřeju, než aby na to byla odpověď a bylo koho oslovit při případných dalších etapách práce na standardech, pokud k nim budu přizván.

Tip na "odbornou veřejnost" v oblasti českého jazyka a čtenářské gramotnosti: www.kritickemysleni.cz (Kritické myšlení, o.s.)

Pokud by chtěl někdo z týmu pracujícího na Strategii popsat pro učitele v ČR jednotlivé kroky, které vedly v Polsku ke zlepšení žáků ve čtenářské gramotnosti, rádi jeho text uveřejníme na webu http://www.ctenarska-gramotnost.cz (platíme i skromné autorské honoráře...). Případně zveřejníme i seriál článků o jednotlivých státech OECD, kde se daří rozvíjet ČG. Zatím tam máme něco o Finsku, Austrálii, Novém Zélandu, Kanadě a USA...

Díky. Podívejte, on ten problém trochu je, jakého partnera představuje oborová komunita.

V matematice lze postavit víceméně jednotnou pracovní skupinu s akademiky, profesními organizacemi (Jednota), učiteli z praxe a příslušnými pracovníky na NÚV. Taková shoda může být i nebezpečná (group think), ale prostě takto to je a práci to usnadňuje. (I v matematice existuje ovšem i "minority report", třeba hlas pana Botlíka.)
V jiných oborech je situace různá, ty jednotlivé komunity třeba nejsou tak organizované, nebo občanská sdružení s oborovými katedrami nespolupracují tak nablízko. Já samozřejmě znám lidi z různých češinářských komunit, ale jde mi spíš o ženy nebo muže, akceptováné +/- všemi.

Řekl bych, že možná máme štěstí, že u nás nemáme takovou Jednotu českých češtinářů, jakou je JČMF. Ta sice jde napříč matematiky, ale že by se jí dařilo tomu groupthinku se nějak vyhnout, to se mi nezdá. U češtinářů by to jistě bylo ještě horší, protože exaktního myšlení je tu daleko méně díky povaze oboru samého. Ale právě to, že u nás není ustavena dost soudržná profesní komunita, je důvod, proč se nemají dělat kroky, které ji předbíhají. Není to tak, že "se teda musí" nejprve udělat nějaká strategie, a pak k ní doroste komunita. Kdyby se strategie dělala tak, že ji má komunita vyprodukovat, dorůstaly by obě spolu, a byla by šance, že strategie nebude pouhý úřednický výnos (zatím ten tým tak vypadá - samé zástupkyně oddělení na MŠMT, nemýlím se?) Ale právě o to by se muselo shora pečovat.

Není myslím možné úspěšně něco do výuky češtiny zavést z moci úřední, když se na tom oborová komunita neshoduje. Když dokonce na fakultách se běžně vyučuje něco, o čem velká část učitelů (včetně studentů interních i dálkových) je přesvědčena, že to dneska s normálními dětmi vůbec vyučovat nejde. Když mezi učiteli češtiny v terénu je tak rozdílná úroveň i typ vzdělání v oboru. A nejsou to žádné pochybné "minority", jako bylo PAU břed 15 lety. Jen to prozatím není dost velká menšina na to, aby o ní věděli a aby ji uměli respektovat lidé, kteří nemají čas vyjít ze své školy nebo kteří setrvávají mnoho let jen na své fakultě, anebo kteří prostě nejsou zvyklí na demokracii. Je to jako mezi učiteli samými: Všimli jste si v diskusích, kolika z nich vůbec nevadí, že dnes se "pár" žákům ukřivdilo u maturitní písemky z češtiny?

I mezi přednášejícími češtiny na fakultách už bychom tu a tam našli informované moderně smýšlející "akademiky". Jen nevystupují, protože prozatím byly veřejné a ministeriální akce spíše mařením času. Třeba se v této veřejné diskusi přihlásí sami? Nebo ji snad nečtou? (Jsem ochoten je jmenovat, až bude předložena ta skutečně zpracovaná koncepce, se všemi zodpovědnostmi, s rozpočtem a s kompetentním vedoucím manažerem na úředním postu. Nikoli s některou zástupkyní bez moci něco napevno potvrdit nebo rozhodnout... Mají totiž všichni dost práce, která vede k nějakému dobrému účelu.)

Omlouvám se, pokud svým příspěvkem vybočím z "vlákna diskuse".

Prošel jsem si poslední příspěvky a opětovně jsem si přečetl celý dokument ve snaze pochopit, v jaké fázi "strategického řízení" se nacházíme. A jelikož dokument hovoří i o opatřeních, předpokládal jsem, že:
1) Bylo vyjasněno, co je vizí a předpokládám, že jde o nastavení změny (ne-li přímo obratu, tedy zažehnání krize).
2) Byla vypracována analýza, včetně provázanosti s dalšími strategiemi na úrovni MŠMT (například ve školství dosti populární metodou SWOT ) + vyhodnocení zainteresovaných skupin (minimálně žák, učitel, ministerstvo; v jednom z mých příspěvků jsem se pokusil tam "vpasovat" i ředitele a zřizovatele).
3) Byly určeny strategické cíle, pokud možno přiměřeně odpovídající parametrům SMART.
4) Aktuálně je tedy na stole debata o vhodném výběru implementační strategie.

Ptám se tedy, zda mnou výše zmíněné předpoklady byly zdárně ukončeny.
Pokud ano, určitě byly podkladem pro vypracování diskutovaného dokumentu a bylo by dobré, kdyby byly uvedeny jako příloha.
Pokud ne, pak je trochu odvážné hovořit o strategii, nicméně chápu, že na úrovni nejvyššího článku řízení (tj. vláda a MŠMT) to je taktické. Z mého pohledu se ale diskutovaný dokument měl pojmenovat jako:
a) "akční plán" v případě, kdy je potřeba realizovat rychlou změnu;
b) "předprojektová úvaha", na kterou naváže studie proveditelnosti.

Prosím, jak to tedy je?

To, co napsal pan Hawiger, je myslím moc důležité: Nějaké podklady asi tvůrci a tvůrkyně návrhu té "strategie" měli pohromadě, určitě si nějak excerpovali, a mohli by nám všem dát sem k dispozici jak adresy a bibliografické údaje zdrojů, tak i nějaká svá shrnutí nebo analýzy, ať se poučíme všichni. (Na konci předloženého dokumentu to není.)

A prosím dr. Dvořáka, aby tedy nyní sem vypsal jména a funkce tvůrců návrhu, protože ta jména byla na schůzce 12.6. uvedena, a mylsím, že to i sliboval na začátku této diskuse? Já si zapsal většinu, ale nestihl jsem ty funkce (jsou to hlavně vedoucí nebo podvedoucí oddělení na MŠMT, asi dvě pracovnice z NIDV, jejich funkce tam neznám, též paní Šojdrová z ČŠI a tři až čtyři ředitelé škol, že?) Děkuji.

Byl jsem rád, že v té skupině jsou i ti ředitelé, ale mrzelo mě, že ne učitelé, někdy jsou lepšími znalci rozvoje gramotnosti oni. Překvapilo mě, že ale v té skupině je tolik státních zaměstnanců. Jak za ta léta znám (spolu)práci s MŠMT, a když čtu ten návrh Strategie, řekl bych, že to lidé z praxe možná měli dost nesnadné. Jestlipak je někde v zázemí té Strategie také plán, jak její tým obohacovat o znalce problematiky? Nejlepší učitele, zahraniční odborníky (pár takových, kteří mají porozumění pro odlišnost poměrů v cizí zemi, známe), lektory, ale taky moudré spisovatele nebo kvalitní novináře (typu p. Hvížďaly například).

Tým Strategie možná vybral dvě základní gramotnosti, ale MŠMT mezitím vyčlenilo 84 milionů z OP VK na projekt GRAMOTNOSTI, kde je čtenářská, matematická i finanční gramotnost: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/g ... source=rss

Trochu chaos, ne?