Podle mě toho víme o zahraničních postupech obecně hodně málo... Netýká se to jen diskuzí.

Ano, určitě je dobré se rozhlédnout i "za humny". Ale opatrně. Dnes jsem v Hyde Parku (ČT ) slyšela věty (parafrázuji): Kdo v Americe nechce platit školné, jde na vojenskou školu (rozuměj vysokou), kdo chce studovat umění, ať si pořádně zaplatí. A to je náš vzor. Není to poněkud alarmující?

Vážení diskutující - opět jsem společně s Lenkou Urbanovou pro Vás shrnuli, některé důležité komentáře a názory k materiálu Národní strategie podpory základních gramotností. (odkaz na souhrn)
Vzhledem k tomu, že plánovaný konec diskuze je 29. června, využijte příležitost a vyjádřete své připomínky a nebo podpořte již uvedené názory. Tato diskuze nebyla zadána jako celonárodní, ale bylo by dobré využít Vašich připomínek například při přípravě již výše zmiňované celonárodní diskuze avizované v rámci Strategie.

Téma čtenářské gramotnosti je diskutováno také zde: viewforum.php?f=423
Matematická gramotnost zde: viewforum.php?f=555
Finanční gramotnost zde: viewforum.php?f=299
ICT gramotnost zde: viewforum.php?f=479
Přírodovědnou gramotnost jsem v diskuzích nenašla.

Eventuelně zde viewtopic.php?f=101&t=17781&p=49903#p49903 je otevřen rozcestník diskuzí ke gramotnostem obecně.

Vzhledem k tomu, že jste připravoval i dnešní mizerné a v podstatě nepoužitelné standardy, kde máme brát k tomuto vašemu dalšímu sebestřednému pokusu důvěru?

Z veřejného projednávání, které bylo hanebně oznámeno jen pár dní před termínem, není dodnes zveřejněn zápis a jeho audionahrávku ani nechce MŠMT zveřejnit. Tím vším se tato strategie od samého počátku znevěrohodňuje.

A je mi skutečně jedno, jestli to je práce pracovníků MŠMT nebo vaše.

Vystihl jste přesně tuto diskusi - míchají se tu otázky věcné a procesuální, do toho osobní výpady, je nám jedno, jestli je určitá část fóra diskusí o příčinách, o odborných souvislosteech opatření či o tom, jak je ministerstvo to schopno zadministrovat...

Přesto aspoň pro mne některé momenty v diskusi byly užitečné a pokusím se je využít v další práci na strategii nebo jinde. Ovšem věcných podnětů jak k naší analýze příčin problémů českých žáků s gramotností, tak k jednotlivým opatřením jsem tu mnoho nenašel, a proto jsem vděčný i za následující větičku.



Lze tam aspoň najít jakési věcné jádro, a to standardy. Z hlediska strategie jsou relevantní především standardy matematiky a češtiny.

Byl byste tak laskavý a upřesnil, zda považujete všechny standardy - pokud jsou chápány jako minimální standardy -
za stejně "mizerné a v podstatě nepoužitelné"? Když srovnáte třeba češtinu, matematiku, případně angličtinu, nelze přece jenom některé považovat za méně mizerné než jiné?

Mohl byste prosím uvést, jaké standardy by z Vašeho hlediska byly použitelné a proč jsou tyto nepoužitelné?

Proč si myslíte, že tady dosud takové standardy nevznikly, když jinde bývají často dílem nestátního sektoru?

Díky předem za odpověď.

Já myslím, že tu nějaké standardy "zdola" vznikly:

SPILKOVA, Vladimíra, aj. Standardy I. stupně ZŠ očima PAU. Praha: Agentura
STROM, 1994

HAUSENBLAS, Ondřej. Standardy 2. stupně ZŠ očima učitelů. Praha: Agentura
STROM, 1994

Jen je MŠMT ignorovalo...

Kéž byste měl pravdu! Já se obávám, že nikoli. A tak jsme směřovali k takovému způsobu vymezování požadavků na naše děti. Podívám se na matiku, ke které mám blíž:




Někde tady se rodil ten newspeak - standard se liší od osnov v tom, že ve stadnardu je "násobit a dělit", kdežto v osnovách "násobení a dělení". Právě tady někde se rodí duplicitnost, kdy se zdánlivě vymezují různé věci, ale jen se to halí do slovíček, kdy se požadavky formulují vágně a nezávazně (Vyplývá ze standardu požadavek na to, aby páťák vydělil 987123:5487 se zbytkem?)

Jak tak na ty standardy koukám, potvrzují třeba to, že zlomky a desetinná čísla na první stupeň nepatří - proč?

Zatímco čtvrťák má "umět řešit jednoduché i složené slovní úlohy", tak páťák má umět jen "řešit slovní úlohy". Proč?

Tahle podivné snižování požadavků na děti, čím jsou starší, se pak vyskytuje i v dalších předmětech a v dalších dokumentech.

Ba ne, pane Sárközi, obávám se, že další vývoj kurikulárních dokumentů postupoval právě v tomto duchu.

Já bych ten dokument nehodnotil. Vznikl skoro před 20 lety. Pár let po revoluci. Jen upozorňuji, že tu pokus byl. Což jste nám zamlčel. Ale nijak se dál nerozvíjel...

Současný pokus vznikl shora. Ale šlo v něm jen o alibi pro plošné testování. Proces přípravy byl nedemokratický. Výsledné testování je paskvil! Hlavně ty koláče, co publikovala ČŠI...

1. Do diskuse jste ho vnesl Vy.
2. Při analýze příčin současného stavu ho nemůžu pominout, protože - na rozdíl od Vás - se obávám, že vliv měl.


Vymezení požadavků na páťáky v citovaném dokumentu má asi tolik řádek, kolik mají stejné požadavky v současných standardech stránek. Jde o typově zcela odlišné dokumenty (a jsem přesvědčen, že to byl záměr obou autorských týmů). Proto mě ani nenapadlo ho s "našimi" standardy srovnávat, přestože ho docela znám. Dalo by se říct, že dokument z roku 1994 byl pokusem o obsahový standard, zatímco my se pokoušíme vytvořit evaluační standard.

A teď Vy zase zamlčujete, že rok po Vámi citovaných dokumentech vydalo MŠMT Standard základního vzdělávání, že se promítly promítly očekávané výstupy již do vzdělávacího programu Základní škola...