Jo, to jste měl kritizovat před 20 lety... Teď je to trapné!

Vy to samozřejmě nemůžete vědět, ale už tehdy, v roce 1994, jsem hrál jakousi roli v alternativním projektu Obecné školy. Radši spíš něco podpořím než kritizuji. Už tehdy jsme byli MY kritizováni, že tyto osnovy jsou moc podrobné a svazující, že ministerstvo vůbec nemá obsahy vymezovat... Ten náš projekt taky nebyl bez chyb, naopak, ale důraz na podrobnější vymezení učiva (čímž nehájím určité konkrétní řešení) jsem zastával už tehdy. Jsem trapnej už dvacet let, tak mi nevadí být trapnej dál.


Co v tom dokumentu je, to je celkem vedlejší. Celou dobu se tu hlavně diskutuje o tom, jak to vzniklo, kdo byl a nebyl pozván. Myslím, že se tu dokonce hlasovalo o tom, zda měl být pozván Radek Sárközi. Hlasování navrhl Radek Sárközi. Situace jak z mého oblíbeného Hellera.



Příští PISA v roce 2015 už bude administrována na počítači, papírový test se považuje za úchylku. Ale že měl ten Dobeš čuch. Aspoň naši žáci nebudou proti svým zahraničním vrstevníkům v testové situaci znevýhodněni. Víte, ono se ukazuje, že zahraniční investoři docela koukají na výsledky PISA, když rozhodují, kam vloží své peníze....

To jste zase uvařil kulajdo-zelo-bramboračku s játrovými knedlíčky, kam jste naházel všechno možné i nemožné do jednoho hrnce... Aspoň už vím, jak vznikala ta Strategie. Každej si tam hodil, co ho napadlo.

Vidím to tak, že tady víceméně už od revoluce existují dva názorové proudy.

Jeden z nich si myslí, že ty hlavní cíle vzdělávání jsou netestovatelné, že perspektivní je dát škole a učiteli co největší autonomii, že potřeby společnosti budoucnosti se dost zásadně budou lišit od potřeb minulosti.

Na druhou stranu je tu proud, který věří v to, že z minulosti se nám toho hodí docela dost, že mnohé důležité cíle vzdělávání jsou testovatelné, že přinejmenším v současné situaci českého školství má vyšší míra akontability smysl...

Ostatně tady v té diskusi nakonec nejvíc šlo (kromě procesních aspektů tvorby Strategie) o to testování, které ty rozdílné názory dost srhnuje. Podobně jsou rozdílné názory celkem všude na světě.

Hloupé je, že v současné situaci se tu nerýsuje šance na kompromisní řešení. Mám pocit, že už to všichni vzdali, a to z obou stran. Tak se u nás dělá skoro veškerá politika: podívejte, už deset let se nedaří konsenzuální model důchodové nebo zdravotní reformy. Jde doslova o věci života a smrti, ale odkládají se nebo se musí vyřešit silově.

Aspoň mají obě skupiny možnost vyjadřovat a v diskusi precizovat ty názory. To je pozitivum, které na této debatě vidím. Nějaké to "jste trapnej" kvůli tomu stojí za to vydržet. Názorová monokultura by byla horší.

Já tu vidím úplně jiné dvě skupiny - jedna říká, že za peníze, které jdou v ČR do školství, nic kvalitního nikdy neuvidíme, druhá skupina tam ty peníze nedává, naopak plánuje, že je ještě sníží...

To zní docela pesimisticky, ale uznávám, že různí lidé kolem mne se už zařizují podle tohoto scénáře, který v obou variantách povede ke vzniku placeného vzdělávacího sektoru soukromých škol a doučovacích služeb pro ty, kdo chtějí a mohou platit, a zbytkového veřejného školství pro ostatní.

Neustále se mne tu různí lidí ptají, proč proboha chci testování. Je to proto, že testování - a na tom se možná dokonce shodneme - je jedna z mála reforem, která nějak školy mění i na úrovni dění v jednotlivých vyučovacích hodinách.
Domnívám se, že ta neshoda je až v tom, že odpůrci testování se domnívají, že plošné testy sice školy mění, ale směrují je špatným směrem, protože neumíme udělat dobré testy, "spravedlivě" nastavit mechanismus odměn a trestů pro školy v závislosi na výsledku, dál s výsledky testů pracovat pro formativní hodnocení...
Plošné testy jsou tedy podle mne (a myslím i podle mých odpůrců) mmechanismem, který NĚJAK celkem důrazně změní veřejné školství. Shodneme se na tomto?

Vážení diskutující! K 29.6. skončila oficiální diskuze. Znamená to, že k tomu dni vypracujeme oficiální shrnutí. Jinak samozřejmě můžete v debatě pokračovat!
Děkujeme vám za účast a příspěvky!

Tip na jeden ze zdrojů k tématu:

Národní strategie pro rozvoj čtenářské gramotnosti ve Slovinsku
http://www.npkk.cz/csk/rozvoj_cten.php

Slovinci jsou konkrétnější než naše Strategie, ale:
Na konci základní školy žáci:

- samostatně tvoří písemné a ústní texty a berou zřetel na gramatická pravidla
- z přečteného a napsaného dokáží nalézt podstatu a kriticky ji zhodnotit
- plynně čtou a rychlost čtení dokáží přizpůsobit náročnosti textu
- vybírají si a používají vhodnou čtecí a psací strategii
- to, co si přečetli, dokáží využit v různých podmínkách
- samostatně si vybírají a používají knihovnický fond a jiné informační zdroje

Co z toho nenajdeme v našem RVP?

Podle mě v RVP ZV nenajdeme:

- z přečteného a napsaného dokáží nalézt podstatu a kriticky ji zhodnotit
- vybírají si a používají vhodnou čtecí a psací strategii
- to, co si přečetli, dokáží využit v různých podmínkách
- samostatně si vybírají a používají knihovnický fond a jiné informační zdroje