Jako maminku za pár dní prvňáčka a současně jako učitelku 2. st. by mě zajímal váš pohled na "přeučování" tahů psaní

Myslím si, že náš Honzík není výjimka mezi před školáky - docela brzy začal "psát" velká tiskací písmena a číslice, ale protože vlastně napodoboval tvary, které viděl, "psal" je po svém .. jedničku, dvojku, trojku odspodu, čtyřku nejprve čárku a pak eLko, šestku zvnitřku ven ap. a podobné vychytávky má i u písmen

Jako většího (zvláště v posledním školkovém roce) jsem ho na jinak vedené taky upozorňoval a ukazovala jsem mu, jak správně psát

Dnes jsme na tohle téma vedly debatu s kolegyní, která první třídu bude mít a podobné jevy sledovala loni u zděděných čtvrťáků

Takže přeučovat nebo nepřeučovat? ... mně se v rámci plynulosti psaní jeví jako vhodné, aby se děti správné tahy naučily. Jak to vidíte vy?

Já bych nabízela, ukazovala správný směr psaní. Ale nekárala bych nebo nijak přehnaně nekritizovala, komentovala, že to dítě/žák dělá špatně. Dle své zkušnosti se děti nějak zvlášť vzdát svého stylu psaní nechtějí, mají to už naučené, zafixované. Řešením by mohlo být dětem nabízet již v době,kdy se psaní číslic, písmen v předškolním věku sami učí, ukazovat správný směr, nabízet, ale opět bez kárání. U někoho to půjde, jiný bude mít zase svou hlavu a bude si psát "po svém". Na druhou stranu obvykle předškolní děti umí psát spíše číslice nebo tiskací písmena. Ve škole se učí psát zejména psacím písmem, kde pak je důležité správné vedení písmen a napojování kvůli plynulosti. Takže pokud by mé dítko,žák zůstal již už svého naučeného, tak se zas tolik nestane. Hold bude psát číslici opačně,trochu ho to zdrží,ale nebude to taková katastrofa jako např. u diktátu. Pomalejší psaní číslic by ho mohlo zdržovat u pětiminutovek. Ale u schopného učitele se setkáme i s jinou nabídkou ověřování matematických znalostí žáků, a tak se tento mírný "handicap" snadno překoná.