Přesně tak. S panem Melicharem v podstatě zcela souhlasím, jen jsem připojil svůj názor na praxe studentů, který byl jiný od jeho. Po bližším vysvětlení vidím, že i názor na praxe studentů máme podobný.

Zítra máme reflexi praxí, tak jsem zvědav, jak to vnímají samotní aktéři

Pánové, jestli mohu jen tak špitnout svou představu, když zrovna mlčíte, tak mně by se nejvíc líbilo, kdyby se nenafukovaly obsahy chemie na ZŠ, spíše naopak. U nás ve škole učíme chemii od 7. třídy, a snažíme se o maximálně fenomenologickou výuku, jestli to tak mohu nazvat, ze které se teprve vyvozují závěry a zobecňuje se (samozřejmě to nelze aplikovat absolutně).
Více teoretická, abstraktní výuka by mohla počkat až na SŠ, nebo ne?

Těšil jsem se, že zde budou diskutovat studenti, ale to se bohužel nestalo, což je mi líto... Jako laikovi se mi zdá, že zde vystupující učitel chemie považuje za důležité učivo v podstatě VŠECHNO. To považoval i náš učitel chemie na gymnáziu. Výsledkem jeho snažení bylo, že např. já si nepamatuji z chemie NIC, ačkoliv jsem měl jedničky.

Pane kolego, myslím, že byste se divil, jak bysme zase my zhodnotili nesmyslné biflování seznamu autorů a děl. Někdo se bude muset na současný obsah vzdělávání podívat střízlivýma očima. Pan dr. Hausenblas to nedávno ve svém blogu udělal s pravopisem, tak ještě tedy tu literaturu
Že je podobného redukujícího pohledu schopna už i současná akademická i učitelská garnitura, dokládá např. na UK PedF nejmenovaná paní docentka, která tvrdí, že běžnému člověku stačí znát 10 letopočtů k naší historii a 10 ke světové. Kolik jsme se jich museli učit myy?

Obávám se, že běžnému člověku není potřeba žádný letopočet ani z našich, ani ze světových dějin (pokud nemáte na mysli vlastní narozeniny). Ale kdo je vlastně ten běžný člověk?

Obávám se, že žádné střízlivé oči nikde nevidím: každý si fedruje to "své", a dokonce s tím "svým" přicházejí další a další (etikové, finančníci, vojáčci...). Na jedné straně znějí hlasy volající po redukování učiva (já bych vyškrtal i to nezávazné učivo z RVP) a nesmyslných seznamů (autorů, letopočtů, živočichů nebo chemických látek), na druhé bijí na poplach zastánci "znalostí" (a jednotných osnov a předmaturitních zkoušek). Budeme muset hledat střední cestu, smířit oba krajní tábory, komplexně revidovat RVP ZV a jasně v něm (a právě v něm a ne v přílepcích jako vzorové osnovy nebo standardy) pojmenovat, co by měli žáci znát a co umět.

V hodinách literatury se má samozřejmě číst, nikoliv biflovat spisovatele. V hodinách dějepisu se mají analyzovat prameny, nikoliv biflovat letopočty. Co se má dělat v hodinách chemie?

V hodinách chemie se má přemýšlet. Bohužel je to vnitřní aktivita, kterou můžeme těžko kontrolovat a těžko vnutit. Na rozdíl od matematiky ale jen zlomek toho přemýšlení vyjádřujeme formálním zápisem. Je to nabídka - máme přece demokracii. I pokusy mají sloužit jako podklad k přemýšlení, ne jako atrakce na pouti. Asi i to čtení nebylo ale myšleno jen samo o sobě.

V hodinách češtiny žáci píšou slohovky - vytvářejí tak vlastně nová umělecká díla. Mají analogicky žáci v chemii vynalézat a objevovat nové věci?