Jana Petrová píše:
Zuzana Prouzová píše:
Mgr. Zdeněk Sotolář píše:
Souhlasím s tím, že "integrace" sexuality je vlastně nesmysl (odkud ji integrujeme?). Navíc s nicneříkajícím přívlastkem "zralá". Ani původní výstup RVP (odpovědnost za bezpečné sexuální chování) přece nevylučuje "zdrženlivost" jako jeden z projevů sexuálního chování. Ale soustředěním se právě na zdrženlivost riskujeme, že se dospívající mládeži budeme na míle vzdalovat.
Není slova zralá ve výrazu "výchova ke zralé integraci sexuality" náhodou překlep? Jednak mi to nedává smysl - i když se to v nábožensky laděných textech občas vyskytne, ale předpokládám, že spoluatorkou textu je MUDr. Fridrichová, která používá pojem ZDRAVÁ integrace sexuality, nebo dokonce vztahová sexuální výchova (!!!) Lze nalézt na stránkách
http://rodina.prorodiny.cz/vztahova-sexualni-vychova/ Centra pro rodinu a sociální péči o.s.
Já bych pojem úplně vyškrtla, když v textu nebude, nic se nestane. Obsah učiva je zřetelný, není třeba používat pojmy bez jasné definice.
Ovšem pak musíme zrušit celou sexuální výchovu, paní Prouzová, neb i to je pojem bez jasné definice! Asi by to žádná škoda nebyla, jsou s ní jen potíže... Jsem pro vyškrtnutí z RVP! Děkuji.
Náš svět je pluralitní, což se mj. ukazuje také v přístupech k sexuální výchově. Vztahová sexuální výchova není z „nábožensky laděných textů“. (To jsem se pousmála.) Je to sousloví, které chce říci, že se dotýká všech rovin jedince, fyzické, psychické i sociální. Myslím, že je relevantní, ale ráda zde zopakuji, že sousloví „sexuální výchova“ považuji v češtině za zavádějící. Např. reakce veřejnosti ukázala, že vzbudí dojem, že jde o výchovu sexu (surově řečeno instruktáž), nikoliv sexuality. Přívlastek vztahová to má posunout správným směrem. Jistě není dokonalý. Podobně když někteří kolegové zastávají „otevřenou sexuální výchovu“ (kolega Petrnoušek někdy používá přívlastek liberální), vyvolává to ve mně dojem, že ostatní výchovy jsou snad uzavřené nebo bez komunikace nebo puritánské apod. Vám zase vztahová může vyvolat nějaký dojem - že se zdráhá mluvit o sexu jako takovém (?), což se ovšem v reálu samozřejmě nezdráhá a obsahuje naprostou otevřenost. Zde ovšem, v diskusi ke konkrétnímu návrhu RVP, se pohybujeme na odborné a věcné rovině. Je potřeba opravdu být důsledný v pojmech. V odborné debatě přece jasně oddělujeme „přirozenou rovinu“ a nemísíme ji s náboženstvím, přece nesměšuji školství s nějakou náboženskou formací.
Také myslím, že by nebylo přesné, napadat otevřenou sexuální výchovu, že míří jen na technickou či biologickou stránku sexu nebo že vede jen k dovednosti vždy použít kondom. Musím říci, že jsem opakovaně přímo z úst paní ředitelky Prouzové slyšela, že cílem je vést žáky ke věrnému monogamnímu vztahu s pozdním sexuálním startem. Zde v diskusi k RVP vidíme více pohledů. V přípravě textu jsme je diskutovali. Vztahovou vedle pojetí SPRSV a to vedle pojetí zástupkyně ministerstva zdravotnictví. Základní teze vztahové sexuální výchovy – všimněte si - vedou na základě odborných poznatků k cíli, který je stejný. Zahrnují respekt ke zrání, k vývojovým zákonitostem, k medicínským poznatkům o dospívání. Mám za to, že RVP má postihnout to, co je u různých přístupů společným jmenovatelem. Má nastavit mantinely, vymezit cílové zaměření a výstupy tak, aby to bylo v zájmu dítěte, ku prospěchu, ale bez vnucování povinných hodnot. Vždyť panovala shoda, že vychovateli jsou rodiče a vstup do této osobní sféry skrze školu je doplňkové, náhradní (a částečné) řešení proto, že se někteří rodiče své role neujímají.