Zaujal mne článek na Novinky.cz s názvem Prvňáčci stárnou. Rodiče častěji oddalují nástup svých dětí do školy.
Cituji: Stále více rodičů se snaží oddálit nástup svých dětí do školy a žádá o odklad školní docházky. Jen v loňském roce bylo podle údajů ministerstva školství z celkem 100 697 prvňáčků přes dvacet procent starších šesti let. V jedné třídě se tak stále častěji setkávají děti s věkovým rozdílem téměř dvou let.
Jaké jsou trendy u vás?
Cítíte, že jsou mezi dětmi větší rozdíly než bývaly?
Těším se na vaše názory a zkušenosti.

Myslím, že by měla být benevolence k odkladu zachována - u šestiletých stále častěji pozorujeme sociální nezralost.

Jde o výjimku ze zákona, a tak by se k odkladům mělo přistupovat. Školní poradenské pracoviště by mělo být „odvážné“, a když to k odkladu není, nemělo by ho doporučit jen proto, že si to rodič přeje. První třída by právě měla sloužit také k takovému vybalancování rozdílu mezi dětmi, tedy neměl by to být závod o to, kdy začneme psát perem, číst… Pak se nám projevují poruchy učení, nejsou dobře položené základy.
Pokud je dítě sociálně nezralé, nebo vykazuje další důvody k odkladu, měl by rodič být zodpovědný za plnění závěru zprávy ze školského poradenského pracoviště, což se v mnoha případech neděje. Dítě vlastně získá rok „navíc“, nikam se neposunuje, v první třídě je pak velký věkový rozdíl.
Benevolence se moc nevyplácí, důležitý je názor odborníka, či odborníků.

Ovšem někdy je sociální nezralost alarmující. To se potom při více dětech ve třídě těžko vyrovnává.
Z mé zkušenosti mají obvykle nejlépe odhadnuté děti učitelky ve školce- pokud jsou přesvědčeny, že dítě není zralé, potvrdí se to i v případě, že rodiče např. odklad odmítnou.
Hrozná je situace s výslovností- to je alarmující i u dětí běžné populace.

Výslovnost a docházka na logopedii, či efektivita procvičování v rodině, to je kapitola sama pro sebe, každoroční boj.
A co takový návrh, že odklady vůbec nebudou, první třída pak bude sloužit právě k vyrovnání těchto rozdílů a k nápravě problémů.
Také je to hodně o spolupráci mateřské školy a základní školy. Sejdeme se, řekneme si, spolupracujeme.

No u některých je to na nultý ročník a nejlépe dva.U nás školka se školou fungovat musí, přesto ty rozdíly bývají obrovské. Celkem se to dá dohnat, ale děti, které do školky téměř vůbec nepřijdou ( sociokulturně znevýhodnění zejména), mají problémy daleko delší dobu. I to je kapitola sama pro sebe.
Bez odkladů by se mi líbilo, ale to by se pak velmi razantně musely upravit výstupy, protože dost věcí by se přelilo ze druhé třídy do dalších ročníků atd. A to by asi neklaplo.

Souhlasím s tím, že by se musely upravit výstupy, i když ty jsou už tak dost obecné. Tak chystá se úprava RVP, tak hurá do toho. Třeba se z toho dá něco získat.

Tak to je velmi optimistické

No, nevím. Už tak se sotva vejde všechno učivo s kompetencemi do devíti ročníků, natož když bychom rozložili např. první dva ročníky do tří. My (z waldorfských škol) jsme zastánci pozdějšího nástupu do školy (málokteré "akorát" šestileté dítě je zcela zralé pro aktivní, samostatnou práci). A to postupujeme opravdu pomalu (podle měřítek většinové školy). Obávám se, že bychom si mohli zadělat na velký problém... (Předčasné zatěžování a vystavování dětí abstrakci vede k "tuhnutí". Ostatně, na to by měly myslet i MŠ a maminky malých dětí.)