Jakým směrem by se podle Vás mělo hodnocení písemných prací ubírat v budoucnu?

Dobrý den,
dle mého názoru by se mělo jednoznačně zachovat centrální hodnocení (kontrolované). Vzhledem k tomu, že už i v médiích čteme o tom, že někteří naši kolegové hodlají ignorovat hodnotící kritéria a prostě si hodnotit podle svého, je jasné, že pouze na hodnotitelích - vyučujících ze škol je nemyslitelné, aby hodnocení probíhalo bez kontroly.

Jediným rozumným řešením je zachovat centrální hodnocení písemných prací. Jde to v cizích jazycích, musí to jít i v češtině.

Vážená paní Kapustová (a vážení kolegové),
doufám, že se aspoň zde ta diskuse "chytne" - pokoušel jsemn se o to už dřív a nepovedlo se. Také diskusena Facebooku skončila, neboť se tam už nikdo na speciálně zřízené profily nedívá. Škoda.
I zde si dovolím upozornit na špatný článek paní Fouzové (http://zpravy.idnes.cz/cermat-slohove-p ... ontent=mai), který opět celou maturitu shazuje. A Česká škola na to nekriticky odkázala (http://www.ceskaskola.cz/2012/12/precte ... denou.html).
*
Jsem pro centrální maturitu a rád bych také vyzval kolegy, aby i v roce 2013 nechali opravit slohy "co nejexterněji, jak to jen půjde". Ředitel může jmenovat hodnotitelem kohokoli, kdo splňuje požadavky zákona. Může jmenovat i hodnotitele z jiné školy, jehož žáci v životě neviděli. Rád bych se toho jako hodnotitel také zúčastnil.
Je-li to na mně, vrátil bych se - s ohledem na "většinové publikum" (tj. žáci 4letých SOU, nástaveb, dálkařů a SOŠ) k modelu strukturované PP, který z ČJ jaksi vyfičel, ale v cizích jazycích zůstal. Dolní limit rozsahu: 1. část od 250 slov, 2. část (strukturované PP) od 30 slov (bude napsáno u každého zadání), tolerance v 1. části -15%, v 2. části 0; Čas: 15 min. výběr tématu 1. části, 90 min. 1. část a 25 min. 2. část. Vybrané téma maturující napíše rovnou do zázn. archu, který dostane na začátku zkoušky, tj. výběr a psaní 2. části 105 min. v kuse, pak přestávka, pak 25 (30) min. výběr a psaní 2. části.

Hodnocení:
Zatím je 6 kriterií. Navrhl bych princip 2x0=0, tj. jsou-li dvě nuly z libovolných kriterií, práce „jde pod stůl“.
Nová tabulka kriterií (http://www.novamaturita.cz/index.php?id ... 36144&at=1) je lepší než ta minulá, ale změny v hodnocení jsou tak zásadní, že by měli všichni hodnotitelé prokázat, že se s úpravami nestačí. KOSS je dobrovolný a ne všichni tam byli. Nová tabulka = pohřeb minulé kalibrace.
Tabulku si představuji upravenou do elektronické podoby. (Kriteria jsem přečísloval na 1-6). Takže v Certisu bude záznamový arch hodnotitele zhruba takovýto:

Údaje o práci kód, vybrané téma atd.
1. sloupec - místo, kde hodnotitel "zaklikne" to, co pro danou práci platí.
2. sloupec - popisy kriterií
3. sloupec - prostor pro komentář (okénko pro každý popis ktitera).
Na konci – počty bodů za kriteria a celkový počet bodů (sčítá se automaticky).

Hodnotitel v 1. sloupci zaklikne vybranou variantu. Tím pádem se na konci archu objeví počet bodů za toto kriterium. Ostatní řádky „zešednou (nelze tam klikat).
Body se stejně jako dnes automaticky sečtou, pak bude tlačítko Odeslat hodnocení a ostatní je práce pro Certis. (tj. zrušíme přiblblou funkci „pořizovač“, kterou Cermat vymyslel pro PP z ČjL 2013).
Výslednou známku z PP byc označil jako orientační nebo ji zrušil, aby byl dodržen princip komplexnosti zkoušky (výsledná známka až na konci celé zkoušky.

Rozhodně jsem pro centrální hodnocení, protože to je jediný způsob, jak zachovat alespoň nějakou objektivitu. Kdo se řádně k maturitě připraví, nemůže mít strach, že u PP propadne. A pokud nezíská ani minimální počet bodů, vyvstává mimo jiné otázka, zda má takový student vůbec něco pohledávat u maturity. Bohužel dnes mnoho lidí nemá soudnost, než by se vyučili, nastoupí na maturitní obor, a pak to u maturity (pokud se tam po několika letech dostane)dopadne katastrofálně. Ovšem veřejnost prohlásí, že je to kvůli neobjektivnímu hodnotiteli. To je ale smutné, protože hodnotitelé byli řádně proškoleni, pečlivě vybírání a při hodnocení kontrolováni.
Pokud se může cizí jazyk hodnotit centrálně, proč je problém v češtině?

"... je nemyslitelné, aby hodnocení probíhalo bez kontroly .... je to jediný způsob, jak zachovat aspoň nějakou objektivitu ...."
Centrální hodnocení je asi perspektiva, ale není pravda, že je to jediná možnost. Po loňských zkušenostech není zcela samozřejmé tvrdit, že se slušný maturant nemusí hodnocení bát. Špatně dopadli i někteří slušní. Je dobře, že se dělá maximum proto, aby tomu tak už nebylo.

Vážené kolegyně, kolegové,

i přes největší možnou snahu o objektivitu není (dle mého názoru) možné, aby bylo opravování PP zcela objektivní.
Nesouhlasím s názorem, že práce mají být opravovány centrálně, ani s tím, že by měl být na škole jeden učitel, který opraví všechny práce celé školy.
Myslím si, že je vhodné, aby práce opravoval ten, kdo žáky k maturitě vedl. Buďme k sobě upřímní: Vždy - vědomě či nevědomě - projektujeme do svých žáků naše pojetí o formě zpracování nějakého útvaru atp. Přiznávám, že jsem byl zastáncem názoru, že u vypravování je možné a akceptovatelné (a uváděly to i učebnice), aby bylo rozděleno do 3 odstavců: úvod, stať a závěr. Ejhle, v loňském roce jsem se divil, když jsem v "posudku" četl slova o tom, že práce je nedostatečně kompozičně členěna. Přitom při přípravách k hodnocení PP to - tuším - nebylo nikdy zmíněno.
Dalším bodem mého uvažování jsou opravy PP u žáků s SPU-O. Domnívám se, že metodika v této oblasti má své rezervy, avšak pokud žáka s dyslexií 4 roky nějak vedete, pomáháte mu překonávat obtíže jeho znevýhodnění. Vidíte, jak se snaží, jak se svým znevýhodněním bojuje, jak např. čte nejvíce z celé třídy, pak je však vše smeteno "centrálním" hodnocením, v němž stojí, že práce je zcela nelogická... S tímto nesouhlasíte, neboť - byť s narušením čtenářského komfortu - se v práci orientujete.
Uvedení termínů: plně funkčně, funkčně a v zásadě funkčně mně, upřímně, také tak trochu splývá. Stejně jako rozdělení bodů v kategorii 3A - mezi 3 a 2 body... Myslím, že i výraz čtenářský komfort by měl být lépe vysvětlen. Ono totiž může čtenářský komfort uklizečky narušit velmi kvalitně zpracovaná vědecká studie z lingvistiky, neboť jí ukližečka nerozumí. Stejně tak může být čtenářský komfort "nezávislého" hodnotitele, učitele prestižního gymnázia, který pracuje s žáky s nadprůměrnou inteligencí, narušen standardní prací průměrného žáka SOU, který měl češtinu 2× týdně, jeho kamarád z gymnázia 5×. Snažím se poukázat na skutečnost (a toto jsem psal i na MŠMT), že jednotá maturita je správná věc, má však být rozdělena podle typu SŠ (byť vím, že školský zákon již direktivně nerozděluje mezi SOU, SOŠ apod). Všichni ale víme, že ZÚ MZ musí být pro gymnazistu legračně jednoduchá, ale instalatérovi s maturitou se může zdát velmi těžká. Jistě, můžeme se ptát, zda potřebujeme instalatéry, prodavačky, kadeřnice s maturitou. Tuto otázku bychom však měli směrovat na někoho jiného. Myslím si však, že jednotná úroveň může vést ke snížení kvality výuky právě na gymnáziích, což by nebylo správné.
Abych své myšlenky uzavřel: Konkretizujme velmi přesně obsah tabulky hodnocení, s příkady apod. Dejme ji k dispozici učitelům, žákům a rodičům. Spolupracujme s vysokými školami a učme hodnotit práce již studenty učitelství. Mimochodem by mě velmi zajímaly reakce akademiků, významných tvůrců didaktik češtiny, jak se k metodice CERMATu staví...
A pokud je to možné, diskutujme o jednotné maturitě rozdělené podle "typu" SŠ.

Vážený pane Kaletko,
píšete o potřebě zpřesnit tabulku hodnocení. Méte konkrétní návrh?

Kolega Kaletka shrnuje jednu rovinu vážných námitek proti centránímu hodnocení. Dovolím si jednu obecnější poznámku.

Často se v diskusích o centrálním hodnocení zdůrazňuje, že je „v zahraničí běžné a funkční“. K tomu je vždy nutné se tázat, v jakém zahraničí a jak funkční. Vezmu-li v úvahu např. praxi francouzskou, kterou znám nejlépe, zde je (středoškolská) výuka stylu zcela pevně spojena s výukou obsahu; zjednodušeně řečeno, klíčovou dovedností školního stylisty je schopnost nalezení, formulování a strukturování argumentů umožňujících odpověď na (zjišťovací) otázku formulovanou v tématu práce. Učitel i žák mají ku pomoci četné metodické příručky a mnoho vyučovacích hodin. Smyslem je jediné – aby se žák naučil formulovat problém a osvojil si zcela pevný postup argumentace k jeho řešení, což má mj. přivést pozornost žáků k veřejnému (a politickému) prostoru. Centrální hodnocení se díky tomu soustředí na poněkud jiný (a menší!!) okruh hodnocených jevů.

Dosavadní česká praxe založená nikoli na osvojení kvality jednoho až tří stylistických postupů, ale na mělké povědomosti o řadě útvarů mnoha stylů, je opravdu zcela jinde, nemluvě o neexistenci „jednotných“ učebnic a příruček (po kterých ovšem nevolám, ale pro zavedení praxe centrálního hodnocení jsou nezbytné). Připočteme-li k tomu velmi nešťastný koncept v Evropě zcela ojedinělé jednotné maturity (od učňovských oborů s maturitou po víceletá gymnázia), dále zjevnou a především velmi podstatnou změnu společenských komunikací, je na průšvih kolem slohové maturity zaděláno. To však není primárně věc pracovníků CERMATu; a zcela chápu, proč oni vidí cestu v centrálním hodnocení a propracovaných tabulkách (což se zcela míjí s podstatou problému). Učitelé však často kladou otázku, k čemu takto pojatá stylistická maturita reálně je? Pokud neakceptujeme tezi o proměně kvantity v kvalitu… Troufám si vyslovit tvrzení, že někde tady leží důvod nelásky mnoha učitelů češtiny k takto pojaté slohové maturitě.

Dovolím si ještě upozornit, že vyhlásit veřejnou diskuzi na druhou půli prosince (čas předvánoční a vánoční) a leden (čas předpololetní práce) je dosti nevhodné, zvláště nejsou-li na ni učitelé nijak upozorněni (pokud CERMAT využil své databáze, a školy na diskuzi hromadně upozornil a já jsem měl nějakou náhodou smůlu, omlouvám se).

Vážený pane Zemku,

abych byl upřímný, návrh nemám. Možná může zůstat ta stávající tabulka s drobnými úpravami, ale opravdu nevidím rozdíl mezi: Text odpovídá zadanému tématu a zároveň je téma zpracováno plně funkčně; text odpovídá zadanému tématu a zároveň je téma zpracováno funkčně... (1A)

Rovněž u kategorie 2B Slovní zásoba je postačující, ale nikoli potřebně pestrá a bohatá (3 b) a Slovní zásoba je spíše chudá (2 b) - dovedl bych si představit přechodové pásmo.

U kategorie 3A a 3B 3 b a 2 b - tam vidím potřebu přechodového pásma nejaktuálněji. Zatím mně to připadá, jako bychom z něčeho, co je "průměrně funkční", skákali k něčemu, co je již na hranici hodnotitelnosti.

Je to však pouze můj názor, nepromýšlel jsem zatím, jak by mohla vypadat nová tabulka, ale bude-li potřeba, rád se diskuse zúčastním.