Řekl bych, že špatným učitelům Standardy nepomohou být lepšími učiteli. Dobří učitelé je zase nepotřebují. Chápu, že autoři Standardů měli nějakou osobní vnitřní motivaci tuto práci dělat - tedy v ní viděli nějaký smysl. Ale stojí opravdu někdo z praxe o Standardy v této podobě? Ano, práce na Standardech stála autory hodně času (a zadavatele zase hodně peněz), ale právě proto jí měla předcházet široká diskuze o jejich smyslu - co se má tvořit a proč. Možná mohou mít autoři Standardů nyní hořké pocity, že je někdo kritizuje. Ale myslí si někdo z nich, že správným postupem byl původní záměr žádnou diskuzi neumožnit?

Asi jsem hodně naivní, ale to si opravdu nemyslím. Naopak... Pište, připomínkujte, ale konkrétně k věci, ne obecně ke Standardům. Do práce v týmu jsem se zapojila, protože se mi podoba výstupů z RVP ZV (teď myslím konkrétně pro český jazyk a literaturu) nelíbila - nepřesné formulace, mnohdy dokonce věcně chybné, příliš obecné. A co se týká VŠ - měla jsem na mysli, že studenti, kteří jdou na souvislé praxe do škol, nemají mnohdy představu, co žák dokáže, a proto na ně mají často přehnané požadavky. Možná budete překvapeni, ale chodí mi připomínky, že jsou indikátory a úlohy málo konkrétní. Proti tomu stojí kritika v opačném slova smyslu. Tak nevím...

Dělat Standardy před revizí RVP například pro ICT je od samého počátku pitomost. Erudice týmu se mohla využít efektivněji.

Tuto diskuzi jsem ovšem založil právě proto, aby byla někde možnost veřejně se vyjádřit ke Standardům jako celku, nikoliv k drobným jednotlivostem. V diskuzi se následně jasně ukázalo, že nebyl definován smysl Standardů, což je nezodpovědné a velmi amatérské. To, že nakonec někdo rozhodl, že se Standardy od 1.9.2013 do RVP ZV nezařadí, považuji za velký úspěch této diskuze. Nadále ovšem považuji za tristní, že diskuze k jednotlivým OVVO (indikátorům a úlohám) probíhá stále neveřejně (lze jen posílat někam skrze formulář drobné návrhy, aniž by se někde objevovaly). To podle mě žádná diskuze není! Jediný důvod, proč takto diskuzi pojmout, je, aby šla snadno zmanipulovat...

Je to už dávno, co mě jako začínajícího učitele soudruh ředitel po hospitaci pokáral, že některé věci říkám žákům jaksi navíc. "Drž se osnov, to je zlaté pravidlo". Napadá mě - bude platit "Drž se standardů"?
Petr Chaluš mi připomněl, že je potřeba podívat se na úplný začátek. V zákoně je na několika řádcích to nejdůležitější (obecné cíle v § 2 a cíle základního vzdělávání v § 44). Když známe cíle, záleží na systému a především na práci učitelek a učitelů, jak se zajistí jejich naplnění. Co potřebujeme jsou určitá pravidla, normy, vzory učitelské práce, vedoucí ke splnění cílů vzdělávání - zmiňuje se o tom i Ondřej Hausenblas ve výše doporučovaném příspěvku. (Zde by se hodilo použít i slovo standard).
Snahy o zlepšení vzdělanosti se nyní bohužel orientují na jiné standardy, o nichž tu je řeč. Naše škola je hodně založena na některých scholastických principech a vědění - znalosti jsou v popředí. Vědomosti jsou samozřejmě důležité (kdo nezná písmena, nenaučí se číst atd.). V cílech vzdělávání je formulace "uplatňovat své schopnosti spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi", a Bílá kniha formuluje požadavek "pro rámcové vzdělávací programy je nutné vytvářet odpovídající evaluační standardy".
Stala se chyba, že takové standardy a jejich následné ověřování (testováním) se staly pro mnoho lidí alfou a omegou zlepšování vzdělávacího systému. Proč? Je to cesta zdánlivě jednoduchá, přináší numericky vyjádřitelné výsledky, zapadá do tradičně přijímané role školy. Žák má cosi vědět, umět - to se pojmenuje (popřípadě i očísluje) a následně přezkouší. S přípravou je sice hodně práce, díky IT se to dá zvládnout. V procesu přípravy takových standardů se raději nepřipouští, že by to všechno mohlo být jinak. Prostě nasedlo se do vlaku a jede se. Možná, že to není ten správný vlak.

Já nejsem proti zjišťováni znalostí a dovedností, bez zpětné vazby nelze vyučovat, nelze se učit. Ale v této fázi bych viděl zveřejněné návrhy spíš jako materiál k dobrovolnému použití a k sondám, kterými lze stav vzdělanosti zjišťovat mnohem laciněji, než plošnými testy.
Diskuse ať probíhá dál, ne však pod tlakem nějakého termínu. Zavedení standardů je třeba zatím nechat jako otevřený problém.

Problém současných standardů vidím i v tom, že se nemůžeme spolehnout, že skutečně popisují, čeho by měl být tzv. "slabší žák" schopen, tj. co mohou učitelé očekávat. Zatím jsou jen expertním pohledem, chybí pilotáž, ověřování na Zš - kriteria, podle kterých budou ověřovány. Je totiž pravděpodobné, že žáci, zvláště ti, kteří jsou rozvíjeni jen školou, budou umět to, k čemu je povedou učitelé, různí učitelé. Význam standardů bych viděla v tom, že nám řeknou, co žáci, různí žáci, při dobrém vedení zvládnou v oblastech, které považujeme jako odborná veřejnosti i společnost za podstatné. U současných standardů mi chybí diskuze nad cíly, "pilotáž" a ujasnění si toho, co je dobré vedení. Tj. nesmíme popisova status quo, ale měli byhom v prvé řadě zjistit skutečnou vzdělávací potenci žáků a na tu se zaměřit. Jak? To nevím, ale rozhodně to chce čas na zjištění.

Proč vlastně začaly vznikat současné Standardy? Někde na začátku byla zjištění z posledního šetření PISA, kde čeští žáci dopadli nevalně. Následně někdo vymyslel plošné testování v 5. a 9. ročnících. Přičemž spojitost mezi tímto testováním a zlepšením výsledků v příštím šetření PISA mi naprosto uniká. Aby se nějak toto testování legitimizovalo, začalo se pracovat na Standardech pro češtinu, matematiku a cizí jazyk. Ale opět mi uniká souvislost mezi Standardy (konstruovanými pro úroveň čtyřkařů) a šetřením PISA, kde čeští žáci nezvládali především náročnější myšlenkové dovednosti (jako je např. interpretace textu). Teď vznikly Standardy pro všechny vzdělávací oblasti. Ale proč vlastně? Aby byl obecný RVP ZV nahrazen něčím, co bude mnohem víc svazující, než bývalé osnovy?
Celý výše popsaný proces nemá žádnou logiku. Ten, kdo to všechno vymyslel, nebyl při smyslech. A ten, kdo se na nějaké z těchto činností podílí, mi přijde jako blázen...
Má-li vzniknout něco smysluplného, je třeba se vrátit ke zjištěním šetření PISA a začít hledat nástroje, které pomohou zkvalitnit vzdělávání natolik, aby se jeho výsledky časem promítly do lepších dovedností žáků ve čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti. To obnáší především změnu RVP ZV, aby se tam tyto gramotnosti a jejich cíle vůbec objevily! A dále podporu učitelů, aby se jim naučili vyučovat.

Reaguji na větu výše Květoslavy Klímové, že "kvalitnímu a tvořivému učiteli bohatě stačí jasně a zřelelně formulované indikátory" a myslím spíše, že kvalitnímu a tvořivému učiteli stačí současné RVP. A jak Květoslavo zminujete, že některým začínajícím studentům pedagogických fakult se RVP zdá příliš obecné, možná by se měly změnit fakulty, které produkují takové učitele. A ještě přidávám upozornění, že standardy v současném pojetí nezakryjí tendence upřednostnit učivo před žákem a před cílem vzdělávání, tendence konkretizovat více obsah a rozsah učiva, což se u některých indikátorů projevuje a u návodných úloh vlastně nenápadně (pouze ilustrativně) také. A i při zavedení jakéhokoli kompromisního standardu od 1.9. i třeba jen z těch 3 vybraných oborů tyto tendence budou zakotveny a pravděpodobně dále posilovány se všemi negativními důsledky, které je mohou provázet (například likvidace moderních metod vyučování, potlačení individualizace a další).

Dobrý den,
na svém webu jsem zveřejnil Připomínky ke standardům RVP ZV (nejen) ke vzdělávacímu oboru ICT, viz http://ondrej.neumajer.cz/?item=pripomi ... -oboru-ict. Jsou z minulého týdne, takže nereflektují aktuální dění posledních několika dní.

Pěkný den
ON

Z této diskuze mi vyplývá následující:

1) Standardy by prozatím neměly být součástí RVP ZV, ale jen metodickým materiálem.

2) Mělo by nejprve dojít k vyhodnocení starého RVP ZV a na jeho základě by se mělo dojít ke změnám v RVP ZV.

3) MŠMT by mělo pracovat profesionálněji a nemělo by se vyhýbat diskuzi.