Hlavně ty známé a místní. Každá škola mívala a má svou sbírku přírodnin, někdy ještě z dob Komenia (Učební pomůcky n.p.), někde ještě od fy Frič, ale není problém si stále udržovat vlastní kolekci nejběžnějších hornin, minerálů a podobných materiálů.
Děti by měly poznat žulu, pískovec jako stavební materiál nebo materiál pro sochařství či jako skalní krajinotvorné útvary (Prachovské nebo Adršbašské skály), vápenec (bílý Koněprusy i s jeskyněmi, podobně Moravský kras, růžový Plešivec u Berouna, černý Kosořská rokle u Radotína - typické předválečné černé dlažební kostičky na chodnících v Praze a jinde), různé prvohorní nebo algonkické břidlice i jejich zvětralé formy, opuku (chrám sv. Jiří na Hradčanech), mramor (bílý kralický mramor z lomu v Malé Moravě, mramor z lomu Cikánka v Lochkově u Prahy, různé zahraniční mramory, křemen v typické formě různě barevných oblázků, atd. Tedy to, co mohou vidět, s čím se mohou setkat v podezdívkách plotů, ve zdivu, v dlažbě, ve štěrku na silnici, na pomnících a jinde. Měly by poznat i hnědé a černé uhlí (antracit už je vytěžený) kusové i zvětralé, někdy i s kyzem, kterému děti říkají "zlato".
Lokality s typickým výskytem hornin, například oblasti s horninami usazenými (vápenec, břidlice, aj.) - pražská pánev, některé moravské lokality (Čelechovice na Hané, Moravský kras apod.) nebo vyvřelými - žulová horstva (Jizerské hory s hrubozrnou Libereckou žulou, Krkonoše, Šumava, atd..), čedičová Panská skála (u které stála princezna s princem v pohádce), atd. atd.
Děti by mohly vědět, že jsou na světě skalní útvary žulové, pískovcové i vápencové a jiné, že žula není jen u nás, ale třeba i v Egyptě a jinde ve světě a s různými barvami. Zvětrávání skal, odlamování kamenů i jejich postupný rozpad na balvany, kameny, oblázky a písek. Jak vypadá typický lom, způsob těžby a zpracování kamene, atd. atd., na co se kamenivo používá, mít pojem o výrobě vápna a cementu (pokud žijí v oblasti, kde jsou lomy, cementárny a vápenice).
Pískovny, těžbu říčního nebo kopaného písku a jejich různé vlastnosti, zajímavost jak vypadá saharský písek (kulatá zrnka, hrst písku z dlaně vyteče, nedrží kopeček, protože hrany zrn jsou větrem omleté dokulata). (Mohlo by se pokračovat i sklářskými písky, keramickými jíly i půdami)
Také by měly poznat jak vypadají kusy betonu, cihel, střepy z tašek ze střechy, barevných skel a další materiály podobné horninám.
Minerály jsou hezké na pohled, ale při učení, zvláště s tříděním podle krystalické mřížky se dětem velmi rychle zoškliví. Děti by mohly poznat hlavní druhy rud, které se u nás vyskytují i s typickým výskytem, například železnou rudu a projevy zrudnění půd - červená půda v podkrkonoší, měděnou rudu z podkrkonoší (Kozinec u Jilemnice apod.), olověno cínové a stříbrné rudy z příbramska nebo jáchymovska, zlatonosné písky a křemence (i bez zlata), a další rudy a podobné kamení, které najdou v okolí svého bydliště.
Acháty, ametysty a podobné polodrahokamy z Kozince nebo jiných nalezišť jsou velmi pěkné a pro děti přitažlivé i na zapamatování, případně i další typické modré vltavíny, rudé granáty (Turnov), zelené a žluté další polodrahokamy. Je možné zmínit i doly pod Sněžkou (arsenové a podobné rudy) i zcela nezajímavé kamení - rula, svor, fylit a pod.
Jde o to, aby si děti pamatovaly užitečné informace a nestresovaly se tím, ve které soustavě krystalizuje sůl (ale i ta je zajímavá, na trhu jsou různé solné hroudy nebo svícny pro svíčky) způsoby těžby soli, atd. atd.. Atd. Už teď je příspěvek příliš dlouhý, snad si z toho něco vyberete.
|
|