Na co si začínající učitelé stěžují?
Ve škole je příliš mnoho administrativy, začíná to už při nástupu na pracovní místo. Přichází-li čerstvý absolvent či student, nemá ani tušení, že přemíra administrativy obtěžuje i vedení školy, že při přijímání pracovníka je to tak všude a že s přidělením pozice třídního učitele nebo koordinátora ŠVP pedagogům administrativa naroste.
Žáci se nezajímají o výuku, zlobí a jsou agresivní k sobě i k učitelům. Neplatí to na všech školách, jsou rozdíly mezi třídami téhož ročníku v téže školní budově. A s motivací může být problém např. na gastronomickém učilišti, kde učeň v 1. ročníku (kde není poprvé) „odzbrojí“ učitele výrokem „a k čemu mi je čeština, když budu vařit knedlík?“ - takový žák je aspoň vůči některým předmětům negativně nastaven už předem. Jiným příkladem může být trvalá nečinnost žactva v hodinách tělesné výchovy.
Materiální vybavení školy – mnohde nejsou peníze na pomůcky, někde se používají učebnice např. z roku 1994. Na mnoha školách ani zdaleka nepřipadá jeden počítač na jednoho žáka (natož učitele). Naopak jsou školy, kde má každý student tablet.
Čerstvým absolventům se nelíbí ani další jevy: špatné vztahy mezi učiteli, špatná organizace a práce ve škole, nutnost učit i neaprobované předměty či nadúvazkové hodiny, nízká mzda a málo supervize
Takové problémy mají všichni učitelé.
Jak vidí ředitelé čerstvé absolventy
Vedení škol často kritizuje pedagogické fakulty za to, „co jim připravily“. Ani dnes není důvod v této kritice polevit, ale jeden aspekt se velmi zlepšil: absolventi jsou informováni o reformě školství, o RVP a ŠVP. Jsou schopni vysvětlit kolegům význam tvorby ŠVP. V tomto smyslu mohou být motorem změn.
Znají tradiční strukturu vyučovací hodiny, mnohdy i nové přístupy, různost metod atd. Avšak často učí tak, jak byli sami učeni – tedy frontálně a transmisivně. O různých metodách slyšeli, četli i psali seminární práce (nikoli z vlastní zkušenosti), někdy je i viděli na násleších, ale málokdo z nich je také sám vyzkoušel na praxi.
Podobně je to s ukázňováním a stimulováním třídy. Prakticky to neumějí. Nezkoušeli to. A v nestandardní situaci si také nevědí rady. Ale je lepší se zeptat než porušit nějaký právní předpis – právo pro pedagogy se také neučili.
Pokud nestudoval speciálněpedagogický obor, má potíže při práci s integrovanými či začleněnými žáky. Na praxi (nebo v předchozím profesním životě) je v mnoha případech ani neviděl.
Nezná pracovní ani školské právo ani předpisy o BOZP.
Čerstvý učitel není schopen ihned správně vyplňovat pedagogickou dokumentaci. Je to dáno i tím, že každá škola má vlastní pravidla, a to i pro elektronickou dokumentaci.
Někteří se chovají namyšleně – svůj předmět považují za nejdůležitější, s rodiči jednají spatra a uklizečka je pro ně „hadr pochodówy“.
Není škola jako škola
Ve sborníku z loňského ročníku konference jsem rozdělil střední školy podle velikosti – velikost školy ovlivňuje složitost tvorby ŠVP. Obdobné je to i s rozdělením různých činností souvisejících s výukou a provozem školy a to má vliv i na uvádění nových učitelů. Pokud se týče organizace školy, záleží i na jejím typu a „vlastním pocitu“.
Některé školy (např. větší gymnázia) mají „pocit“ elitního postavení, kvůli němuž si „nedovolí“ jakýkoli běžný předmět učit neaprobovaně, nebo tam neexistuje, aby nový učitel byl hned třídní nebo předseda předmětové komise. V některých takových školách bychom mohli hledat i uvádějícího učitele.
Na opačné straně jsou odborné školy, které mají málo tříd. Od toho se odvíjí organizace. Představme si gastronomické učiliště, které má v každém ročníku jednu třídu se 20 žáky. V celé škole připadá na češtinu 6 hodin týdně, na angličtinu 12 – 15, na společenské vědy 3, na matematiku a přírodní vědy nanejvýš 6, na tělesnou výchovu přu uspořádání „sudý/lichý“ 3 a na IKT 3. Celkem 36 hodin, ale je to 7 předmětů, takže kdyby tyto hodiny byly rozděleny mezi 3 učitele, bude vysoká míra neaprobovanost výuky včeobecně vzdělávacích vzdělávacích obsahů. Pokud budu chtít pedagogický sbor, který jen částečně závisí na externích učitelích, bude jeden třídní z okruhu výše jmenovaných předmětů a dva z okruhu odborných předmětů, které mají více hodin (tj. oba tito učitelé pracují na plný úvazek). Takováto škola má méně než 10 pedagogů v teoretickém vyučování, z toho nanejvýš 3 na celý úvazek. Po rozdělení třídnictví se mezi ně rozdělí vedení předmětových komisí, funkce koordinátorů (IKT, EVVO atd.). Nepřímé pedagogické činnosti připadá na každého tolik, že některé funkce se kamuflují nebo neexistují vůbec (např. výchovný poradce). Kdo bude mít čas dělat uvádějícího učitele?
Jsou i větší školy, které mají např. v každém ročníku 1 třídu 4letého a 1 třídu 3letého studia. Zde na češtinu připadá 18 hodin a v podobném poměru jsou vyšší počty dalších předmětů i učitelů, jeden angličtinář by nestačil.. V takových školách má každý učitel v pracovním poměru funkci třídního učitele plus zástupce třídního v jiné třídě. K tomu přibývají funkce koordinátorů – ve školách této velikosti by už nebylo možné odůvodnit jejich neexistenci. Předmětové komise bývají dvě a jejich činnost sklouzává k formalismu – jejich vedoucí na ni nemají dost času. Kdo bude mít čas dělat uvádějícího učitele?
Co všechno zahrnuje uvádění čerstvého učitele?
školní a vnitřní řád
pedagogická dokumentace (třídní kniha, zápis vyučovací hodiny a absence, hodnocení, elektronické prostředí (Bakaláři, Školaonline, E-známky...)
každodenní chod školy (rozvrh, suplování, pohotovost, dělené a spojované hodiny, dohled)
porady a pedagogické rady, hodnocení a jeho pravidla
s čím za kým – náplně práce jednotlivých funkcí (ŘŠ, ZŘŠ, předmětové komise, uvádějící učitel, třídní učitel, školní psycholog, speciální pedagog, metodik prevence, výchovný poradce, koordinátor EVVO, koordinátor ŠVP, koordinátor/metodik ICT, mzdová účetní)
komunikace s rodiči (platformy, povinné informování, IVP, výchovná komise)
třídní schůzky (organizační rámec, očekávání rodiče, příprava strategie – bitvu se všemi rodiči najednou nelze vyhrát)
pravidla BOZP
učitel, škola a ČŠI (hlavní úkoly inspekce, tématické inspekce, sledované jevy, inspekční zprávy)
školské právo na konkrétních případech
sociálně-patologické jevy ve škole (spolupráce s orgány sociálně právní ochrany, záškoláctví, šikana, dítě pod vlivem drog, spolupráce s PČR)
mimořádné situace a jejich řešení (jak si zachovat chladnou hlavu, jak přivolat pomoc, informace zákonným zástupcům, kniha úrazů, alergici, diabetici...)
náplň funkce třídního učitele
Jak z toho ven?
Doporučení z letošního kulatého stolu pražského Centra školského managementu PedF UK:
nedostatek pedagogických praxí v rámci pregraduální přípravy – návrh navýšení hodin, popř. přechodného období po nástupu do zaměstnání (Necháme začínajícího lékaře hned operovat?)
začínající učitel je osobnost a nehodí se pro každou školu – fakulty by měly dát absolventovi slovní hodnocení a doporučit typ školy
absolvent „rád učí“, ale většinou jen bezproblémové žáky – je důležité, aby byl připraven na i na žáky s poruchami chování i učení (mezi žáky nejsou jen členové Rychlých šípů, ale také Bratrstva kočičí pracky)
v rámci fakultních škol je málo středních odborných škol a učilišť, absolventi nastupující na tento druh školy nejsou připraveni na žáky těchto typů škol
profese učitele je i v něčem jiném, než v poznatkové základně, a právě na to by měly fakulty připravující učitele reagovat
chybí standard profese učitele, ředitelé škol se nemají o co opřít při sestavování adaptačních plánů a hodnocení začínajících učitelů
Použitá literatura:
BERÁNEK, J.: Studium na Pedagogické fakultě UK jako předpeklí [online]. [2007] [cit. 2013-07-5] Dostupné z WWW: <www.blisty.cz/art/36192.html>
Hlavní shrnutí z publikace věnující se začínajícím učitelům [online]. [cit. 2013-07-5] Dostupné z WWW: <http://goo.gl/fHTdJ>
LHOTÁKOVÁ, I.: Jakého učitele – absolventa potřebují ředitelé škol? [online]. [2012] [cit. 2013-07-5] Dostupné z WWW: <http://goo.gl/Oy2YV>
ŽVÁČKOVÁ, D.: Problematika začínajícího učitele [online]. [cit. 2013-07-5] Dostupné z WWW: <www.projekty.osu.cz/synergie/dok/konference/109-Zvackova.pdf>
Další literatura:
PALEČKOVÁ, T.: Připravenost absolventů pedagogické fakulty oboru učitelství praktického vyučování. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra didaktických technologií 2012 [online]. [cit. 2013-07-5] Dostupné z WWW: <http://goo.gl/IzI3Z>
VEJMELKOVÁ, L: Začínající učitel v současné škole: adaptace do školního prostředí. Magisterská diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Filosofická fakulta 2010 [online]. [cit. 2013-07-5] Dostupné z WWW: <
http://is.muni.cz/th/190723/ff_m/diplomova_prace.txt>
WEISS, V.: Problémy začínajícího učitele. Bakalářská práce. Olomouc: Univerzita Palackého, Pedagogická fakulta, Ústav pedagogiky a sociálních studií 2012 [online]. [cit. 2013-07-5] Dostupné z WWW: <https://theses.cz/id/7upwvg>
(Vybráno z mého textu Česko mluví o čerstvých učitelích, který brzy vyjde v el. sborníku Centra školského managementu).