Dobrý den,

domnívám se, že kontrola faktické správnosti DUMů je nedostatečná. Objevují se v nich nepřesné a zavádějící formulace, které nejsou odstraněny ani po jejich zpochybnění (dík komentářům pana Melichara).

Například v DUM "Sůl" jsou uvedeny druhy soli "Mrtvá sůl" a "Zlatá sůl". Po troše googlování můžeme tyto termíny vystopovat na Necyklopedii (jinde se tato spojení nevyskytují). Myslím, že necyklopedie by mezi zdroji vážně míněného materiálu neměla figurovat.

Přestože Miroslav Melichar na nesprávnost tohoto slidu, i v opravené verzi se tyto termíny vyskytují.

Materiál "Med, cukr" zase ve slidu "Dělení cukrů" tvrdí, že mezi polysacharidy patří inzulin. To je skoro jistě jen překlep, asi byl myšlen inulin. Přesto by recenze měla takovou chybu odhalit.

Dále tento materiál obsahuje spoustu diskutabilních tvrzení. Např.

• bílý cukr - jed (opravdu?)
• Jako složené cukry označuje materiál oligosacharidy. Tvrdí, že dodávají tělu pozvolnou energii a mají obsah vlákniny (typický oligosacharid je sacharóza - je to tvrzení o ní pravdivé?)
• po laktóze se netloustne
• fruktóza - ... Díky své struktuře má velmi nízký glykemický index, proto je vhodnější než bílý rafinovaný cukr: To je vyloženě zavádějící tvrzení. Nízký glykemický index má fruktóza prostě proto, že to není glukóza a na glukózu se musí přeměnit v játrech, což jde pomalu. Galaktóza je v tomto stejný případ. Nicméně o vhodnosti fruktózy to neříká nic, např. z hlediska vyvolání inzulinové rezistence je konzumace fruktózy škodlivější než konzumace glukózy ve stejném množství.

Všechna tato tvrzení by potřebovala podpořit nějakými zdroji, často jde ale spíše o dezinformace a dezinterpretace faktů.

Myslím, že materiály, ze kterých se učí ve školách, by měly mít lepší kvalitu, než např. články z Wikipedie. Doufám, že mě chápete

JP

Dobrý den!
Děkujeme za připomínky, bereme je velmi vážně.
Prosíme, vydržte. Náš kolega k odpovědi nejpovolanější je na dovolené, jakmile se vrátí, jistě odpoví.

Vážený pane JP,

děkujeme, že sledujete diskuzi na Metodickém portále v modulu DUM. Materiály, na něž poukazuje pan Melichar, prošly opakovanou recenzí. Překlep inzulin/inulin byl opraven. Materiály v modulu DUM přinášejí různorodé informace, jejichž interpretace často vedou k odlišným a rozporuplným reakcím – to, co z materiálů použije konkrétní učitel ve svých hodinách, je v kompetenci jeho odbornosti. Nízké hodnocení materiálů recenzenta a koordinátora modulu se odráží v počtu hvězdiček označených Hodnocení týmu RVP.cz.

S pozdravem

Vážený pane Krobote,
jsem rád, že materiály, u nichž jsem v poslední době upozornil na chyby, prošly novou recenzí. Rozumím tomu správně, že se konkrétně jedná o 3 materiály: Sůl, Chemické názvosloví - Soli a Chem.názvosloví - Kyseliny? U materiálu Sůl není výslovně uvedeno, že již byl opraven - stalo se tak snad? V jeho anotaci se stále dočteme, že sůl je potravina rostlinného původu, v textu pak chybí slova "dvojmocná", "trojmocná" sůl, ale zůstávají podivné vzorce soli s dvojkami nebo trojkami nahoře, které cosi jako ono mocenství označují. Vzorec obyčejné soli (včetně porozumění) je učivo 8. tř. ZŠ - paní autorka ani recenzent/ka to nezvládá. Pokud je to výsledek opakované recenze, pak to znamená, že snad tuto recenzi prováděla stále tatáž osoba (a tím pádem se stejným výsledkem)? Výuka odborného předmětu o výživě přece předpokládá i určité chemické znalosti vyučujícího - tím spíše autora výukových materiálu a jejich recenzenta. Je pak záměna inzulin/inulin dvojí přehlédnutí - autorky i recenze? Doporučuji vřele k opakované recenzi další chybný materiál Želírovací prostředky, synt.sladidla. Chyby nejsou otázka různé interpretace.

Dobrý den, ještě jsem se včera večer zapomněl pozeptat na další osud chybného materiálu Chem.názvosloví - Alkyny, cykloalkyny.
Děkuji předem za odpověď.

ad 1 Je chvályhodné a obdivuhodné, že mnozí autoři učebních materiálů nenechávají své učební materály na půdě škol a zavřené za sedm západů za firewally školních sítí a poskytují je (a navíc zdarma) k posouzení a případnému dalšímu užití dalším kolegům nebo jejich prostřednictvím i dalším žákům.

ad 2 Je chvályhodné, že kromě prostoru zdejšího webu rvp.cz existuje a funguje i služba posouzení a hodnocení vhodnosti k publikaci a označení kvality materiálu hvězdičkami a tím umožňují zájemcům o DUM rychlejší rozhodování, zda mají věnovat svůj vlastní čas jejich stažení, prohlížení a posouzení vhodnosti pro vlastní použití při vyučování.

ad 3 Je chvályhodné, že pečliví vyučující, kteří najdou chyby, na tyto chyby upozorní a umožní korekturu publikovaného materiálu.

ad 4 I ementál má díry a tak se stane, že se v DUM najdou různé perly, většinou přehlédnuté a skryté a někdy se dostanou k přetřásání v diskuzích, což také publikované materiály cizeluje a působí jako vzor pro další autory a pobídka ke zvýšení jakosti a užitné hodnoty publikovaných a dále používaných materiálů.

Jedna z perel: viz http://dum.rvp.cz/materialy/zvuk-a-jeho-vnimani.html
citace:
Vysvětlete fyzikální podstatu faktu: Děti přikládají ucho na koleje, aby zjistily, jestli jede vlak.>> Přes kolejnici se zvuk šíří rychleji a do větší vzdálenosti než ve vzduchu a proto je možné přes vibrace slyšet přijíždějící vlak. (poznámka.: Upozorněte žáky, že před zkoušením je nutné se ubezpečit, že nepřijíždí vlak a předejít tak nebezpečnému úrazu!)".

Ucho na koleje možná přikládal pan přednosta snad před sto lety, kdy ještě koleje nebyly svařované a kola na konci každé kolejnice drncla a byl slyšet typický zvuk. Učit děti dávat ucho (nebo cokoliv) na koleje je ... (dosaďte si samy(i)). A navíc rada, aby se žáci před zkoušením ubezpečili, že nejede vlak je sice správná, ale pak opravdu nic není slyšet).

Dobrý den,
doporučuji konkrétní připomínky psát do komentářů ke konkrétním materiálům - právě proto, aby učitelé, kteří materiál stahují, věnovali pozornost těmto problematickým místům.

Nicméně přikládání ucha ke kolejím mě také zarazilo (a pobavilo). A že více než 5 000 učitelů, kteří si materiál stáhli, nemělo připomínku mě také zaráží...

Dobrý den,
na doporučení paní Hublové jsem napsal připomínky k materiálu Želírovací prostředky, syntetická sladidla jako komentář k tomuto konkrétnímu DUMu.Jen nevím, zda je toto doporučení myšleno výhradně tak, jak to zní - poskytnout varovnou informaci pro učitele, kteří materiál stahují. Vyznívá to tedy tak, že autorky nebo recenzenta/tky se věc již netýká, ti svůj úkol splnili. Jak píše pan Krobot, dále je to v kompetenci odbornosti učitele, kterého navíc vede počet hvězdiček.

Pro pana Návštěvníka:
ad 1) Současní autoři výukových materiálů zpravidla tyto materiály nevytvořili dobrovolně a ani je dobrovolně nezveřejnili
ad 2) Web rvp.cz sice materiály hodnotí a nechává projít recenzí,ale při nejmenším v některých oborech tento systém opakovaně selhává
ad 3) Pokud pečlivý vyučující upozorní na chybu materiálu, tak jistě potenciálně umožní jeho korekturu - provedení oné korektury ovšem následovat nemusí.
ad 4) Cizelovat a zvyšovat užitnou hodnotu zní vznešeně. Můj slovník tak vznešený není. Teď se snažím v jednom DUMu vnutit, že vzorec soli je NaCl a že když někdo nahoru připíše dvojky či trojky, tak dělá nesmysly. V chemických DUMech se již dlouho a neúspěšně snažím vnutit, že žáci se nemají učit vzorce a názvy látek, které prokazatelně neexistují.Je to něco, jako kdyby si učitel biologie volně vymýšlel zvířata, učitel češtiny spisovatele a jejich romány. Má se tohle opravdu pojmenovávat vznešeně?

Dobrý den,

panu Krobotovi děkuji za odpověď. Nicméně musím přiznat, že mě ne zcela uspokojila


Tak předně, ta informace o zlaté soli a mrtvé soli je na 99 % opsaná z Necyklopedie, tedy webu, který publikuje pouze lži. Sice často zábavné, ale pořád lži. Nevadilo by mi, kdyby to byla informace "pouze" opsaná z Internetu (i když i to má svá úskalí), ale toto je prostě přes čáru. Myslím, že učební materiál by měl být především fakticky správný, pokud by v DUM na fyziku někdo napsal, že např. voda teče do kopce, asi by to mělo vyvolat případnou reakci recenzenta. Ta se bohužel v tomto případě nedostavila (podotýkám, že problém není v tom, jestli někdo umí nebo neumí napsat vzorec soli).

Nebudu dopodrobna rozebírat ostatní nepravdy v materiálech, na to tu není prostor. Ale rád bych podotknul, že ze SOU (nebo co to je), kde se používají materiály paní Bc. Marholdové, bych kuchaře nechtěl. Ono nejde o to, že materiál vytváří averzi k cukru - to nemusí vadit, a mně taky přeslazená jídla nechutnají. Problém by byl, kdyby takový kuchař například nahradil sacharózu v jídle laktózou (ať už by to udělal jakkoli, při vyspělosti chemického průmyslu je bohužel potřeba připravit se na všechno) a tvrdil, že strávník po takovém jídle neztloustne. No - pokud má třeba intoleranci laktózy, tak skutečně neztloustne. To ale asi není žádoucí stav, mimochodem, tomuto důležitému tématu se materiál úplně vyhýbá.

Abych to shrnul, zdá se mi, že "různorodé informace" by neměl být eufemizmus pro "polopravdy a lži."


Tady bych návštěvníkovi oponoval. Sice možná není úplně nejlepší nápad přikládat hlavu na koleje, ale znám např. vtip, který na tomto jevu stavěl, ten jev jistě existuje a fyzika by ho měla vysvětlit. Jinak se návštěvník mýlí, že kolejnice nebyly svařované "snad před sto lety" - bezstyková kolej se ve skutečnosti masově zřizuje až v posledních 15 letech, takže se s ní setkáme pouze tam, kde od té doby proběhla rekonstrukce. Je pravda, že dnes je spíše standard zřizovat bezstykovou kolej i na lokálkách, ale stále máme spoustu tratí, nespočet lokálek i hlavních (např. Praha-Beroun, většina trati Brno-Havl. Brod-Kolín-Mělník-Děčín), kde je stykovaná kolej. Dále se mýlí v tom, že na bezstykové koleji vlak není slyšet; je, akorát charakteristické cvakání nahradilo charakteristické šustění. Je slyšet často na kilometry daleko a ani nemusíte nikam přikládat ucho, stačí stát u kolejí. Pokud by se to mělo udělat jako pokus, tak bych asi na kolejnici přilepil (zboku!) mikrofon (nebo telefon).

Co je na tom materiálu špatně, je udané vysvětlení, které ve skutečnosti nevysvětluje, proč ty kolejnice ten zvuk vedou. Že nejde o absolutní velikost rychlosti zvuku, ale o poměr rychlostí v obou prostředích, Snellův zákon lomu atd.


Tohle je diskutabilní: vy se to snažíte vnutit v materiálech, které učí názvosloví, a pokud systém názvosloví vnímáme jako způsob, jak přiřadit názvu vzorec atp. (jako že o nic jiného ve skutečnosti nejde), tak vcelku nevidím problém, aby žák napsal vzorec seskvihydrátu chloristanu radiového, i když je to na 99.99 % blbost. Můžete lobovat za to, aby výuka chemie více stavěla na popisu reálných věcí, ale dokud bude (jako že je) důraz kladen hlavně na tyhle formální dovednosti, tak čistě formálně na těch úlohách není nic špatně. Podobně v biologii v cvičeních na manipulaci s DNA nikdo neřeší, jestli daná sekvence je nebo může být součástí skutečného genu. V matematice zase ve slovních úlohách často neodpovídají podmínky stavu v České republice (např. se tam platí DPH jinak). Ve slohu píšeme reportáže o událostech, které se nestaly. Atd. Asi by to tak nemělo být, ale bohužel.

JP