www.predskolaci.cz
i zde na www.rvp.cz

Dobrý den,
tak se chci zeptat co nově nastupující učitelky, jak se jim v prvních týdnech dařilo? Já jsem také nově nastoupila a jsem lechce sklamaná. Ne, že by mě práce s dětmi nebavila, ale je mi často něco vytýkáno, že nedělám dobře a podobně. Tuto práci jsem si moc přála dělat, tak mě to docela mrzí. Tak snad se Vám novým učitelkám daří lépe.

Milá Májo, přečetla jsem si tvůj příspěvek až nyní, ale taky bych se chtěla podělit o zkušenosti začínající učitelky. Pro mě byl první týden naprostý šok! Ne kvůli dětem, ale kvůli kolegyni. Těšila jsem se na ni, protože jsem věděla, že je mladá. Nějak jsem si myslela, že mladá učitelka znamená že bude aktivní, hodná, milá, kreativní.... ale opak byl pravdou. Na dvouleťáčky mluví stylem: "Přestaň už řvát, kdo to má pořád poslouchat." Ani nechtějte vědět, jak o dětech přede mnou mluví, jak je nazývá, co říká o kolegyních a o rodičích. Snažila jsem se s ní najít "společnou řeč". Nějakým způsobem ji říct, že se mi její přístup nelíbí. Několikrát jsme zašly i na skleničku. Pořád jsem doufala, že si dá říct a když se s ní budu snažit přátelsky komunikovat, bude moje názory respektovat...Snažila jsem se tak od září do ledna...Potom se to začalo ještě víc zhoršovat. Ten její přístup se prostě nedal vydržet. Řekla jsem ji na rovinu, že takový přístup k dětem podle mě není vhodný.. odpověděla mi, že jsem těsně po škole a nemám právo ji něco vytýkat a následovalo několik urážejících komentářů na mou osobu... Připadala jsem si naprosto bezradná, až si toho všimla jedna starší kolegyně a začala to řešit. Teď se zdá, že se kolegyně snaží být na děti hodná, ale jak dlouho ji to vydrží? Musím říct, že moje ideály o této profesi, které jsem na škole měla, se během prvního měsíce v práci naprosto rozplynuly.....

Dobrý den, píšu na tyto stránky poprvé a chtěla bych vás, zkušené paní učitelky, poprosit o radu. Jako čerstvý absolvent jsem nastoupila do zaměstnání (MŠ) a pracuji teprve měsíc. Dalo by se říci, že jsem se s dětmi vcelku sžila, jen mi chybí (nejspíše) dovednost, co dělat s dítětem, které na vše odsekává "NE!" a odmlouvá (a v průběhu dne se uráží kvůli každé blbosti). Např. při odpoledním odpočinku, kdy všechny děti krásně leží, ta jedna holčička (má okolo 4 let) si pro sebe pořád povídá nebo sedí na postýlce a všelijak ruší děti, které chtějí spát (dnes už další dítě chytalo její "móresy"). Zkouším to na ni po dobrým i po zlým (černé puntíky nebo návštěva paní ředitelky) a ona se pořád tváří naprosto nevzrušeně. Většinou usne, ale to už jí pak zbývá třeba jen 20 minut než se vstává a pak má problém vstát. Nerada vymýšlím nějaké tresty, ale co dělat, když to po dobrým nejde?
Pozn. maminka je v tomto laxní, spíše ji ještě rozmazluje, takže holčička pak zkouší, co ji projde ve školce.

Cheeto, přesunula jsem váš příspěvek do této diskuze, protože věřím, že je více sledovaná.
Každopádně ale vítejte a díky za zkušenost. Doufáme, že se vám od ostatních dostane rady a podpory.