Ano souhlasím, sama trpím již od narození DMO, i když jak je správně podotknuto záleží podle mě na typu a rozsahu postižení

Víte, přijde mi hrozné vyjmenovávat typy postižení, které dle Vás jsou vhodné k integraci a typy, které nejsou.....nelze to takto říci....
Pracuji jako speciální pedagog SPC (pro děti předškolního věku), takže mám pod palcem integrace do MŠ v jednom kraji....pracovala jsem mnoho let i jako učitelka MŠ (běžná MŠ), takže mám pohled z obou stran.
nelze jednoznačně říci, že autista jo nebo ne.....vždy je to na posouzení psychologa a právě SPC či PPP, zda doporučí konkrétní dítě do integrace.Pokud je u dítěte přítomna např. agresivita, tak to dle logiky vhodné není. Měla jsem v integraci také autisty, kde integrace fungovaly naprosto bezproblémově a dnes to jsou děti integrované v běžné ZŠ. A pak třeba tělesně postižené děti bez větších problémů, kde to nešlo, protože ředitelka či učitelka se k tomu stavěla odmítavě. Další věc je ta, že pokud to dítě bydlí např. na vesnici, daleko od většího města, kde by mohlo být zařazeno do speciální MŠ, nemá rodič jinou možnost, než dát dítě do běžné MŠ. A k tomu ještě dodávám, že ředitel MŠ je povinen takové dítě přijmout rok před nástupem do ZŠ a vytvořit podmínky......přes to vlak nejede. Obecně si myslím, že integrace ano, za přítomnosti pedagogického či osobního asistenta u toho integrovaného dítěte, který se mu věnuje. Jinak to učitelka logicky nemůže všechno zvládat. Ohledně asistentů jsou zase problém peníze (nejsou), takže je to celé zamotaný kruh.

Vystudovala jsem obor speciální pedagogika a pracuji jako učitelka MŠ na vesnici. Ze zkušenosti mohu konstatovat, že poznatky speciální pedagogiky uplatňuji v mateřské škole velice často - logopedická prevence, pedagogická diagnostika, lateralita dítěte, integrace, IVP, prvotní příznaky SPU... Mateřská škola je v životě dětí prvním kolektivním zařízením a proto se teprve zde projevují první "příznaky" různých odchylek ve vývoji. Často bývají přirozené, ale také mohou znamenat předzvěsti některých postižení, či poruch. Dnes a denně jsme v odborných článcích upozorňováni na důležitost včasné diagnostiky dítěte. Je tedy mrzuté, že někteří ředitelé mateřských škol se k speciálním pedagogům staví při výběru zaměstnanců odmítavě i přes to, že zákon o pedagogických pracovnících uznává speciální pedagogy za kvalifikované pro práci v mateřských školách.
Myslím, že kdyby v každé mateřské škole pracoval jeden speciální pedagog, mohl by být nápomocen učitelům při integraci dítěte se spec. vzděl. potřebami. Především v oblasti informovanosti, administrativy a metodiky práce... Pak by se snad integrace nemuseli učitelé tolik obávat.
Bohužel, v rámci úsporných opatření se této představy nejspíš nikdy nedočkáme...