Miroslav Melichar píše:
Mgr. Jiří Halda je podle údajů na webu učitel a logoped - má tedy kvalifikaci na to, aby udělal rozbor osobnosti? Má právo používat a interpretovat specializované psychologické diagnostické testy? Nebo jsem našel chybné údaje a pan Halda je kvalifikovaný poradenský psycholog s odbornou praxí? ... Jsou nějaké kvalifikační předpoklady pro využívání Barev života a jejich interpretaci? U standardních psychologických metod je to absolvování řádného VŠ psychologie.
A proč by nemohl používat metodu Barev života, když vy kvalifikovaní psychologové na to nestačíte? To jako když jste se našprtali něco na VŠ, tak vám to dělá jedinečný patent na rozum, a hlavně na pravdu a jediný pravdivý výklad?
Miroslav Melichar píše:
Vedle toho, že by metodu měly aplikovat v praxi výhradně osoby s přiměřenou formální kvalifikací (komu se to nezdá, tak by měl pak připustit, že ani učitel ve škole by vždycky nemusel být nutně správně formálně kvalifikovaný), by metoda měla mít jakési renomé u odborné veřejnosti = být prezentovaná v odborných časopisech. Neměli bychom se ptát na tohle a ne jen na osobní dojmy?
Odpověď nám nabídnou webové stránky spojené s Barvami života: Žádný odkaz na odborný časopis neobsahují! BŽ neprošly obvyklou odbornou kontrolou prostřednictvím odborného tisku. Stránky zato obsahují i heslo "kvantová psychologie" (pro méně informované doporučuji optat se fyziků na kuriozitu takového spojení) a informaci o tom, že chtějí rozšířít aplikaci BŽ i do oblasti alternativní medicíny. (Pokud tedy někdo vnímal moje srovnání odborníků na BŽ s léčiteli jako neuctivé, tak oni sami se spojení s léčiteli vůbec nebrání.) Jsou tohle znaky odborné metody? Není pro školy poněkud riskantní hledat oporu u takovýchto metod?
Předpokládám, že formálním vzděláním či kvalifikací máte na mysli to, že se člověk zúčastní několika přednášek, nechá se vyzkoušet zkušenejším pedagogem, tedy udělá zkoušku, a na konci sepíše nějakou práci (zjednodušeně řečeno). Ovšem, jaký je z hlediska získaných znalostí rozdíl mezi touto formálností, a tím, že člověk, který má o obor třeba nesrovnatelně větší zájem, než většina běžných studentů, si sám nastuduje totéž, a třeba mnohem více do hloubky, s větším osobním zájmem a nadšením, a jediný rozdíl je v tom, že se nenechá formálně vyzkoušet nějakým kantorem, o jejichž spravedlnosti, objektivitě a praktických schopnostech by se dalo dlouho diskutovat?
Pokud už chcete proti Barvám života něco namítat, tak byste to měli dělat na patřičné formální úrovni, nebo se jinou formálností neohánět. Vám mohu jen sdělit, že kdybych si nechal radit třeba jenom od formálně vzdělaných lékařů, tak už dnes dávno nesportuji a jsem věčně na hromadě v posleli zavalen antibiotikama. Podle mého názoru, jenom člověk s velmi zúženým obzorem, minimální praxí v objektivně měřitelném prostředí, a poměrně málo životními zkušenostmi (a jinak zřejmě jasný typ SP dle Myers-Briggsové) může takto zoufale vyargumentovávat nesouhlas s konkrétní teorií.
Nicméně diskuze je poměrně stará: Máte už tedy nějaké nové poznatky, důkazy, myslím věcné, nikoliv infantilní či nelogické, že tato metoda na rozdíl od jiných nefunguje?
