Věcné chyby jsem nezaznamenal. Možná proto, že číslicová technika je pro mě prostředek a ne účel. Snažím-li se dopátrat, jaký smysl má předložený dokument, vidím, že úmysl autorů je dobrý a rád bych je v jejich snaze podpořil. A přece číst tento dokument mi působí utrpení. Proč?

Asi to má být úřední dokument na objednávku ministerstva napsaný podle zásady "náš zákazník - náš pán". Jestli ministerští úředníci nerozumějí nebo nechtějí rozumět řeči stručné a jasné, hodně to o nich vypovídá a potažmo i o celém školství. Protože jaký pán, takový krám. Ryba smrdí od hlavy. A schody se myjí shora. To jsme si říkali už před pětadvaceti lety - a co se změnilo?

Když je něco nesporné, nikdo se o to nehádá a nikoho taky ani nenapadne, aby výslovně psal, že je to nesporné. Když je něco nutné, nedá se dělat nic jiného a není potřeba to zdůrazňovat. A když má někdo potřebu výslovně napsat "je nesporné" nebo "je nutné", tak asi tuší, že to vlastně může být sporné nebo že se to dá udělat i jinak a možná lépe.

Technologie není totéž co technika, digitální je i kuličkové počítadlo, elektronická je např. elektronka. Mají-li studenti pochopit, jak funguje ALU, nemůžu jim to vysvětlovat na ALU, ale na kuličkovém počítadle a pak na mechanické kalkulačce. Fráze a neujasněné pojmy svědčí o neuvědomělých předpojatostech. Pořád je tu táž otázka: proč zrovna tak a ne jinak?

Na gymnáziu máme v některých kabinetech 5-6 učitelů a ti se přetahují o jeden počítač. A byli by hrozně rádi, kdyby se mohli přetahovat o dva počítače. Když pak po cca třech letech koupíme nové počítače do učeben, tak ty šest let staré snad nebudeme vyhazovat a ty deset let staré si učitelé taky ubrání, aby jim je nikdo nebral. Na FIT máme počítače v některých učebnách staré víc než 5 let a nikomu to nevadí, protože svou práci zastanou stejně dobře jako počítače nové. Záleží na tom, co se na nich dělá. Webový prohlížeč a vývojové prostředí Pharo běží spolehlivě i na mojí čtrnáct let staré (nicméně čas od času pečlivě oprašované) kraksně (nebo chcete-li, plečce). Nejsem první, kdo má rád věci - mlčenlivé soudruhy.

K tabletizaci škol: když jsme jeli na gymnáziu a později i na VŠ na lyžařský výcvik, mohl si každý vzít buď svoje lyže, anebo si mohl půjčit lyže ve škole. Školní lyže byly sice poněkud opotřebované, ale perfektně použitelné a osvědčené. školní lyže nastavovaly standard, který soukromé lyže musely splnit. Já jsem měl vlastní běžky, sjezdovky jsem si půjčoval ve škole a nelitoval jsem. Proč se to nedá s tablety udělat taky tak? Problém vidím spíš v tom, že tablet (podobně jako smartphone nebo notebook) nabízí žákům příliš mnoho nežádoucích distraktorů. Když mám na gymnáziu v učebně 6-8 studentů, je výuka v pohodě. Když patnáct, tak nejmíň polovina z nich si hraje pitomé hry, které by mimo vyučování rozhodně nehráli. A kdyby jich bylo třicet, musel bych počítače z učebny vystěhovat, aby se žáci dokázali aspoň trochu soustředit. Na VŠ je to ovšem jiné.

Na závěr bych chtěl poděkovat za odstavec o informatickém myšlení. Informační a komunikační technologie není k ničemu lidem, kteří nechápou, co je to informace, a neumějí s ní zacházet. Znám jednoho středoškolského učitele informatiky, pro kterého "informatika" není jen módní frází. Pro ostatní "informatika" znamená totéž co "zpracování dat". Jsem to snad já, kdo dělá z lidí blbce? Kdo koho tady chce co učit? Ryba smrdí od hlavy a schody se mejou odshora.

Na čtvrté stránce si můžete opravit "informace, na níž právě narazili" (v akusativu píšeme krátké i).

Nevím jak autoři strategie, ale já bych chtěl, aby studenti, kteří si vypěstují informatické myšlení, kteří se naučí používat tablet (nebo jiné podobně fungující zařízení) pro vlastní učení, a kteří si v rámci učení konstruují a naplňují svoji osobní databázi, přijali ten tablet (nebo notebook, PDA, smartphone) jako celoživotního průvodce. Jako vaše brýle, které sice můžete na okamžik půjčit kolegovi, ale nenecháte kolegu odnést si je domů.

Pokud se student naučí používat tablet (nebo PDA, NB, atd.) tím správným a žádoucím způsobem pro učení a pro školní záležitosti, pak jej bude chtít (a umět!) používat i mimo školu a pro svoje osobní záležitosti. To nelze provozovat se zařízením příležitostně zapůjčovaným školou.

Naprosto souhlasím!

Jako učitel informatiky na SŠ moc dobře vím, kolik času správa a údržba IT na škole sebere. Školy se díky evropským projektům sice vybavily, ale na údržbu nikdo nemyslel. Když jsme měli na starost jen vlastní učebnu, šlo to, tam jsme si to nějak ohlídali. Nyní k tomu máme další dvě učebny: pro jazykovku a ostatní předměty, dále kantorské notebooky, interaktivní tabule v učebnách a tablety. O server se naštěstí stará externí firma. I tak je ale práce nad hlavu, hlavně s kolegy (a bohužel i s vedením), kteří mají pocit, že jsme na škole přece „ajťáci“ proto, abychom jim poskytli servis, kdykoli oni potřebují. Ohodnocení za to směšné, nepříjemností (když už se to fakt stíhat nedá) požehnaně, času to sežere mraky a klidu na přípravu vlastních hodin zbývá minimum. Občas se stane, že kolegové či sám ředitel, mne vytáhne i z mé hodiny, kvůli zaseklé kopírce…

Koncepčně to nebylo dosud řešeno nijak! Pořád říkám, že: „od fyzikáře také nikdo nečeká, že bude po škole vyměňovat žárovky, jen proto, že učí o elektřině. Na to má škola školníka, a pokud je problém složitější, zavolá si elektrikáře!“ Se správou IT na školách to musí být stejné!

A dokud se to nevyřeší, informatici nebudou mít sílu věnovat se naplno právě informatice a to je podle mne škoda (a taky plýtvání lidskými zdroji, protože udržovat infrastrukturu může šikovný průmyslovák, učit opravdovou informatiku ale musí vzdělaný a zapálený vysokoškolák).

Zkrátka chtěl bych se dožít chvíle, kdy si budu ve škole „jen“ ladit vlastní přípravu a k ruce budu mít technika (stačí 1x týdně), kterému naporoučím, co kam potřebuju nainstalovat, zkonfigurovat, co kde komu neběží a on se postará. Mimochodem na partnerské škole ve Švýcarsku naprosto běžná věc!

Proto nesmírně vítám opatření 4.4 a doufám, že nezapadne v zapomnění! Prosím kolegy podpořte jej!

Naprosto souhlasím, jen se bojím, aby to nedopadlo jako se správními zaměstnanci, jejichž počet je stanovován dle počtu žáků. To, že budova má pořád stejnou podlahovou plochu, se kupodivu na počtu uklízeček neodráží. Proto je nutné jasně určit, že úvazek správce nebude „lítat“ nahoru a dolů, pokud bude mít škola příští rok o 30 žáků méně.

To je přesné! Mne letos stáhli 3 hodiny sníženého úvazku ICT koordinátora na 2, protože jaksi ubylo několik (jednotek) žáků. IT infrastruktura se ovšem loni rozrostla o celou učebnu. Mimochodem osobko za to nemám žádné, dělám to přece v těch volných hodinách, že (A stranou nechávám, že fce ICT koordinátor samozřejmně není o správě ITC infrasturktury...)

Soukromá firma s podobným počtem zaměstnanců jako škola má celé oddělení IT, a ne jednoho ajťáka a ještě k tomu třeba jen na část úvazku. Jsou to kapitalisti, nevydají korunu zbytečně, ale vědí, že by zkrachovali. Myslí si někdo, že naše školství ještě nezkrachovalo? Jak se to ve školství pozná?

Přesně tento argument používáme při různých jednáních, která v rámci digistrategie absolvujeme. Zabírá, zatím se nám jej nikdo ani nepokusil vyvrátit.
Samozřejmě, jakmile dojde na to, kde na to vzít finance, je každá ovšem rada drahá.

Kouzelné slovo zní úspory. Pokud by MŠMT dokázalo zajistit, aby školy nebyly pohřbeny hluboko pod lejstry, která nemají žádný smysl a nikoho nezajímají, pak by např. ekonomickou činnost zvládla jedna ekonomka místo pětičlenného týmu. Ale přesvědčte byrokraty, že se mají vzdát papírů.

Nicméně zpět do reálu: Pokud by kraje skutečně dokázaly koordinovat činnosti na svých školách, tak např. u menších škol by správce mohl být sdílený mezi dvěma či třemi školami. Samozřejmě by bylo lepší, kdyby každá škola měla svého správce, ale myslím si, že alespoň něco je lepší než nic.

Podporuji!

Není to asi všelék, ale profesionalizovat (konečně) správu sítě na školách je naprosto namístě! Asi už nebude moc institucí či firem, kde se to pořád bastlí na koleně (a skoro za nic) jako ve školách. Co udělají na úřadě, když musí nainstalovat nový SW? Zavolají administrátora! Ve škole: povolají učitele informatiky, ať se postará… Výsledek? Škola ušetří, instalace ale nebude třeba 100% (nedělal to profík) a informatik nebude mít dost času na přípravu vlastní hodiny... Budu moc rád, když se s tím konečně skoncuje!

Nevím jak jinde, ale jen v Libereckém kraji je na krajském úřadě v odboru školství více jak 50 zaměstnanců(!) Ve školství se pohybuju už řadu let, ale v životě jsem nezaznamenal od nich nějakou pomoc či radu školám. Maximálně jen požadavky co kam vyplnit, poslat, upozornění na nedostatky v projektové dokumentaci apod. Co tam ti lidé ale pro školy jinak dělají, netuším?!! Podle mne by měly stačit 2-3 ekonomky, účetní a to je tak asi vše (odbornost sleduje přece ČŠI). Ušetříte platy na čtyři desítky profesionálních ajťáků, kteří už se o školy v kraji postarají a učitelé výpočetky pak mohou v klidu pracovat na tom k čemu své obory vystudovali tj. vyučovat informatiku a nikoli školám nádeničit v roli ajťáků!