Dobrý den,
připijím se k předcházející diskuzi.Pokud se někdo vyděsil připomenutí toho,že všichni studenti musí během studia "potkat" dané učivo nabízí se také jako jedno z řešení - integrovat mezi předměty.V těch předmětech, které jsou si blízké probírat učivo(to,které se nám objeví v obou předmětech)vždy jen v jednom.Každá ušetřená hodinka je dobrá .

Souhlasím s předchozí poznámkou Jitky Krausové.
Každá ušetřená hodinka je dobrá. Ale - zatím netušíme, jak to udělat. Nedaří se nám obsah učiva (resp. jeho časovou posloupnost) v různých předmětech natolik zkoordinovat, abychom mohli efektivně těchto přeshů využít. Dokonce se obávám, že ani pořádně nevíme, kde všude se učivo dubluje.
Asi půl roku vymýšlím mechanizmus, jak se do této problematiky ve škole pustit - nějakou rotaci osnov předmětů po předmětových komisích a s tím související diskuze - ale ještě jsem to nedoladil. Uvidíme, pokusíme se do toho pustit v dalším školním roce.

S učebním plánem úzce souvisí tabulka přehledu využití týdnů ve školním roce, z níž se odvíjí počet vyučovaných hodin předmětů. Je zajímavé, jak se liší matematické kompetence odborníků z VÚP a NÚOV, kteří se jali sečíst dny školního roku a určit celkový počet týdnů školního roku. Ti první při těchto kupeckých počtech došli k 36 týdnům, ti druzí opsali z osnov 70. let minulého století (kdy nebyly jarní, podzimní, velikonoční prázdniny a řada svátků) 40 týdnů. A těmito počty nás zavázali v metodikách tvorby ŠVP. Jak jednoduché je spočítat dny ve školním roce, kdy žáci "mají" školu, stačí mít kalendář. V posledních dvou letech to bylo 192 a 195 dnů, tedy 38 - 39 týdnů. Takže v porovnání s realitou je třeba v ŠVP gymnaziálním nejméně dva týdny zatajit a v ŠVP odborného vzdělávání uvést 1 - 2 týdny jako fiktivní. Jak jste si s tím poradili, milí koordinátoři?

Dobrý den,

mohu se zeptat, kde jste údaj o 36 týdnech pro gymnaziální vzdělávání našel?

Já ho marně hledala v RVP G, domnívám se, že tam není. Je ale v Manuálu, jenže pouze jako příklad (str. 78n), jak se postupuje v případě, kdy chce škola zařadit do učebního plánu projekty. 36 týdnů tu je uveden jako příklad, právě proto, že toto číslo bývá lehce proměnlivé. Není to rozhodně žádná norma, podle které mají školy "rozpočítat" hodiny. Možná příklad nepracuje s nejvhodnějším počtem týdnů, ale nic nenařizuje. V každém školním roce se škola musí řídit příslušným počtem týdnů.

Myslím si tedy, že došlo k nedorozumění.

Dobrý večer,
ano, vycházel jsem z manuálů. V "Manuálu pro tvorbu školních vzdělávacích programů na gymnáziích" je 36 týdnů ve školním roce uvedeno v kapitole 3.4.2 Tabulace učebního plánu ("škola určí počty hodin pro jednotlivé předměty za celé období školního roku, tj. asi za 36 týdnů"). V METODICE TVORBY ŠKOLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ SOŠ A SOU se píše: "Délka školního roku je 40 týdnů (neuvádějí se prázdniny, které také do školního roku patří); v posledním ročníku vzdělávacích programů poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou je 37 týdnů (v případě absolutoria nejméně 30 týdnů)."
Mimochodem, další zajímavá "časová" otázka se týká nových maturit napřesrok, které ukousnou z výuky i nematuritních ročníků o dost více než současné. Rezervují si na ně školy v ŠVP potřebný čas?

Dobrý večer,
asi to není v manuálech zrovna šťastně napsáno, respektive mělo se to tvářit jako příklad, ale nejspíš to mate. Tedy alespoň v tom gymnaziálním to měl být příklad .
S těmi maturitami to je tedy fakt, jak se to vlastně promítne do učebních plánů? Jak v rozvržení školního roku?