Nejlépe když žáci vyrobí el. zasedací pořádek v informatice i s fotkama. Ten se vloží vytištěný do TK a el. podobu může mít každý učitel na svém tabletu.

Zajímavé je, že když si děti na základní nebo i střední škole sednou podle svého pocitu, většinou vyhoví svým vlastnostem, typu osobnosti i navázaným vztahům s některými spolužačkami a spolužky.

Vhodné korekce učitele musejí přijmout, stejně jako musejí pochopit, že jejich vlastní rozesazení učitel pouze respektuje, že si nemohou dělat zas až tak úplně co chtějí a manipulovat učitelkou i v dalším pobytu ve škole.

Všichni učitelé mají praxi v uspořádání zasedacího pořádku, nejen rozesazení zlobidel od sebe, ale i posazení zakřiknutých nebo bázlivých dětí nebo dětí s očními nebo sluchovými vadami blíž k tabuli, přesazení leváka na levou stranu lavice, aby mu pravák svým loktem nevrážel do ruky, atd... to jsou samozřejmosti.

V praxi se osvědčuje velký zasedací pořádek například na A4 s výrazným písmem, aby byl pro učitelku nebo učitele čitelný při položení na stůl i ve stoje ze vzdálenosti dvou metrů. Nejen pro třídní učitelku, ale i pro případné suplování nebo jinou vyučující nebo ředitelku při hospitaci.

Opět narážíme na zákon č. 101/2000 o ochraně osobních údajů. Zvláště když jsou ke jménům přiřazené fotografie, které zpřesňují identifikaci osob a zvláště, pokud si to někdo vloží na nechráněné médium jako ne například tablet, nebo dokonce na internet.
Děti si zatím svou ochranu osobnosti neuvědomují, někteří rodiče již ano, ale pokud o pořizování záznamů o svých dětech nevědí, nemohou své děti bránit. To je především v kompetenci ředitelky školy.
Nechci vám kazit radost, ale na žádný tablet nebo do počítače si jména dětí s fotografiemi nebo i dalšími údaji, kromě předpsaného zůsobu evidence žáků, včetně předpisů o skartaci údajů, nedávejte.

Na angličtine hráme hru "Na pikniku" - určite sa to dá hrať aj v češtine a aj deti sa pri tom zoznámia

Predstavíme si, že sme na pikniku. Každý musí na piknik priniesť nejakú vec (čokoľvek, trebárs aj slona alebo astronauta - nemusí to byť požívatelne:)), ale s jednou podmienkou. Táto vec musí mať na začiatku rovnakú hlásku ako začiatok mena žiaka.
Napr. Anežka - autobus, Jarmila - jahoda, Žaneta - žebra
Tento objekt majú žiaci nakresliť na papier (nie písať).
A potom sa na pikniku zoznamujú takouto replikou:
Ahoj, som Anežka a mám autobus. (Pre vačšie deti možeme pridať ešte prídvné meno, tiež na to písmeno, napr.:Ahoj, som Anežka a mám alergický autobus)
Deti si posielajú v smere ručičkových hodiniek loptu, a predstavujú sa. Potom sa predstavia opačným smerom. A nakoniec: jeden žiak hodí komukoľvek loptu, ten kto loptu chytí, musím predstaviť toho, kto hádzal (vtedy budú užitočné obrázky, aby nám pripomenuli predmety), napr. Ty si Jarmila a máš jahodu. Po niekoľkých kolách si vačšinou každý pamatá vačšinu mien

Podmienkou je, aby aj učiteľ hral so žiakmi hru, keďže cieľom hry ja zapamatanie si mien ! (Niekedy je dobré upozorniť, aby žiaci na učiteľa nezabúdali a loptu mu aktívne hádzali.)

V Montessori třídách se obejdou učitelé bez zasedacího pořádku.

Nevadilo by, kdybych tuto hru vložila do modulu Wiki ke sbírce aktivit pro cizí jazyk?

Dobrý den,
určitě, klidně aktivitu šiřte dál.
S pozdravem, Anežka Filipová

Děkuji, vloženo zde.

Tahle hra je moc zajímavá, ale já jsem byla postavena před problém naučit se jako třídní všech 33 žáků během krátké doby, protože neučím celou třídu a ne všichni jsou angličtináři. Ale hráli jsme obdobu, 1.kolo: první žák řekl své jméno, druhý je zopakoval a přidal své, tak to šlo až do konce. Pak jme šli 2.kolo - to samé, ale ke svému jménu každý přidal svou zálibu. Pochopitelně jsem hrála s nimi. Ještě teď, když si kolegyně nevybaví jméno, mi bleskne: vysoký kudrnatý? Aha, to je Patrik +tenis.