Nadřízený si šikanu vždy obhájí. On má přece na to právo... Pokud mu dojdou argumenty, tak alespoň označí podřízeného za problémového, tudíž musí mít nad ním zvýšenou kontrolu. Píšete tu o denních plánech. Ano, kdekdo si je dělá. Ale pochybuji, že každý den je konzultujete s ředitelkou, která se snaží v nich vyhledávat mouchy. Na našem pracovišti (ZŠ a MŠ) je bossingu až až (proto bohužel taky píšu anonymně). Pokud se podíváte do wikipedie, tak splňujeme skoro všechny charakteristické body (kromě sex. obtěžování- máme skoro ryzí ženský kolektiv, takže to ani nejde
) Vede to k rozkladu kolektivu, žalování nadřízeným i pokud jde o maličkosti(jako ve školce), vzájemné nedůvěře, kolegové si přestávají navzájem pomáhat, každý si hledí svého, atd. Vedení k tomu ještě přispěje vzájemnou kontrolou mezi učiteli a požaduje písemné výsledky se jmény. Dům hrůzy... Problém je neřešitelný, je třeba tiše čekat na nějakou novou pracovní příležitost nebo na vzdálený odchod do důchodu naší ředitelky...