Dobrý den,
učím český jazyk devátým rokem na 2. stupni základní školy a od začátku vyžaduji po dětech čtenářský deník. Pro každý ročník jsem vypracovala seznam asi 20 knih, které jsem rozdělila do dvou oddílů - v prvním jsou tzv. "notoricky povinné knihy", které by měly děti znát. Z tohoto oddílu si vyberou v každém pololetí dvě knihy. Ve druhém oddílu si pak vybírají jednu z "populárních knih", mají na výběr Deníky malého poseroutky, Stmívání, Harryho Pottera, dívčí románky od Jacqueline Wilson aj., někdy jim dovolím i knihu dle vlastního výběru, ale musí to se mnou konzultovat. Tím alespoň neztrácím kontakt s aktuálním vkusem dětí.
Do čtenářského deníku musí uvést autora a dílo, zařadit dílo do žánru př. detektivní nebo historický román, fantasy, sci-fi atd., poznamenat si stručně (mají dáno 20 vět) obsah knihy, charakterizovat hlavní postavu (musí napsat, v čem je zvláštní, zda je kladná či záporná) a zkritizovat dílo (musí VŽDY uvést, co se jim na knize líbilo a co ne).
Málokdy se mi stane, že by děti knihy nečetly, občas zkusí opsat něco z internetu, ale většinou na to přijdu a ony vědí, že pak jejich čtenářský záznam ohodnotím pětkou. Za přečtené a řádně zaznamenané knihy dostanou jedničky a velmi dobře si spočítají, co to udělá s jejich výslednou známkou na vysvědčení. Mít tři pětky nebo tři jedničky?
Někdy děti knihy nemají, často si mezi sebou knihy půjčují a občas jim je půjčím i já (mám opravdu silný arzenál
)Na prvních třídních schůzkách vždycky rodičům vysvětlím, jak se věci mají a ještě se mi nestalo, že by byly problémy. Víte, když jsem chodila do školy, nikoho nezajímalo, jestli mám knížky k dispozici. Přestaňme děti omlouvat, přestaňme se jim zavděčovat. Neústupnost je v tomto případě to nejlepší, co pro ně můžeme udělat.