Přechod na druhý stupeň a vznik nových tříd některé školy využívají k stmelovacím aktivitám v podobě adaptačních kurzů. Jenž jsou středních školách celkem běžným začátkem prváků napříč obory.

Zajímalo by mě, zda "adapťák" na škole pořádáte?

Je nutný pobyt mimo budovu školy - vyjet za kurzem nebo jej lze uskutečnit i v prostorách školy?

Kdo by měl vymýšlet aktivity pro žáky? Učitel třídní? Metodik prevence? Externista?

Co by mělo být cílem takového kurzu?

U nás máme špecifické podmienky: Učitelia druhého stupňa učia niektoré predmety aj na prvom stupni (a opačne). Teda žiaci pri prechode na druhý stupeň už učiteľov dobre poznajú a učitelia ich. Teda, adaptačné kurzy neporiadame, aj keď si myslím, že by to bolo dobré. Je fajn, ak sa môžu uskutočniť mimo školy, ale mohli by sa uskutočniť aj v priestoroch školy, keď by sa priestory vhodne upravili (napríklad aby tam mohli deti aj prenocovať a pod.) Do prípravy aktivít by som zapojila učiteľa prvého stupňa, ktorý bol triedny, a tiež nového triedneho učiteľa, prípadne vedenie školy a niekoho z učiteľov, ktorý bude deti učiť na druhom stupni.
Cieľom by bolo prekonanie prípadného strachu detí z prechodu na druhý stupeň, vidieť nového triedneho ako človeka, ktorý im bude nápomocný a na ktorého sa môžu so všetkým obrátiť. Zo strany učiteľov spoznať deti aj v inej situácii, ako je vyučovacia hodina a vidieť sociálne vzťahy medzi deťmi, ktoré si na druhý stupeň prinášajú - to vtedy, ak prechádza celá trieda, bez zmien. Ak sa mení aj zloženie triedy, má adaptačný kurz ešte väčšie opodstatnenie.

Zajímavé. Myslíte, že by se kurzu pak měli také tito tvůrci účastnit?

U nás vždy na jeden den přijede na adaptační kurz někdo z vedení (většinou zástupkyně) a vedou s žáky diskuzi nad pravidly a fungováním školy. Myslím, že to také přispívá k prestiži této akce.

U nás by se kurzu spousta dětí neúčastnila z důvodu finanční náročnosti. Nestává se vám, že děti, které na kurz nejedou jsou pak mimo? Nebo že nejede právě nějak problémový žák?

A proto jsem se ptala na ty kurzy přímo ve škole, nebylo by to řešení?

U nás se podobné kurzy nekonají.
Pokud se u vás konají - pomůže to dětem? Poznáte jestli třída kurzem prošla nebo ne? A jezdí všichni třídní?

U nás pravidelně. Někteří žáci na konci 5. ročníku odejdou, někteří přijdou, třída má nového třídního (většinou). Takže jakákoli společná aktivita jiného druhu než učení je podle mě užitečná. Vždy jede třídní, protože i to je cílem - aby se vzájemně poznali. Mohou si také společně nastavit pravidla apod.

Právě kvůli finanční náročnosti dělám jako třídní učitel jen "nízkonákladové akce".
Na podzim je to spaní ve škole - program sestavuji nejdříve (v 6. třídě) sama, v pozdějších ročnících už spolu s dětmi. Několikrát také vyjdeme jen tak na pěší výlet po okolí města.
Na jaře pak jedeme vlakem (levné ) do blízkého tábora YMCA v Soběšíně na 3 dny.
Pro práci třídního učitele podobné akce považuji za nezbytné, mnohem lépe se pracuje s klimatem třídy, děti mají společné zážitky, stmeluje to kolektiv...

Rozumím a souhlasím.
Nicméně adaptační kurz by měl mít ve svém obsahu i něco navíc, než jen stmelení kolektivu a seznámení se navzájem. Z toho plyne má další otázka: Co by mělo být obsahem adaptačního kurzu?
V bakalářské práci z roku 2009 jsem našla tento výčet:

• umožnit nové skupině spolužáků i jejich třídnímu učiteli vzájemné poznání ve
• formální i neformální, fyzické a emocionální rovině
• vytvořit sociální vazby a nalézt své místo ve skupině
• urychlit adaptaci žáků/studentů na nové prostředí, zapojit je do života školy
• navodit atmosféru tvůrčí spolupráce, tolerance a vzájemné úcty ve skupině
• všestranný rozvoj osobnosti, lepší poznání sebe sama
• podpora porozumění individuálním zvláštnostem jedinců třídy

Souhlasíte? Nebo máte ještě nějaký návrh na doplnění?