Pavlína Hublová píše:
Jitka Rambousková píše:
...chlapec měl potíže s plněním i těch základních povinností a úkolů, takže práce navíc a odlišná u něj vůbec nepřipadala v úvahu - ignoroval ji a neměl nejmenší zájem.
...nadaný jedinec nemusí být nutně dokonalý ve všech směrech....
Sama mám syna, který vykazuje velmi vysoké IQ - v pásmu vysokého nadprůměru - mluví plynně čtyřmi jazyky, má řadu zkoušek mezinárodních zkoušek a certifikátů. Svého času jsem také trvala na běžném vzdělávání s důrazem na to, že až bude zvládat to, co ostatní, může se teprve domáhat výhod. Důvod? Naši kamarádi z Mensy, na kterých je jasně vidět, že tudy cesta opravdu nevede...ono je hezké integrovat rychleji než počítač, ale už méně hezké neumět si ohřát párek nebo zaplatit složenku na poště. A odkázat dítě vědomě na "mamahotel" s tím, že "přece je nadaný" není to nejlepší, co mu můžu dát do života. Jinak ve škole se nenudil. Vždycky se našel některý spolužák, který potřeboval pomoct nebo něco vysvětlit a pokud to nešlo jinak, nosil si své procvičovací omalovánky (dyspraxie) nebo knížku.