(1) Učitelé připravují materiály taky mimo placené projekty a nad rámec povinností spojených s pracovním poměrem. (2) Dílo není houska na krámě, autor má právo na odměnu za každé užití díla.

To tak nějak mlžně tuším, že to tak někdo cítí. Ale smysl má porovnávat moji práci s mou odměnou, a zvlášť pak práci někoho dalšího s jeho odměnou (ziskem). Jestli další zpracovatel vydělá víc nebo míň než autor by mělo záležet na tom, jak moc na díle dál zapracuje, samo o sobě srovnání nedává smysl (pocitově samozřejmě ano).
Souhlasím, že běžně obchodník zboží (nebo zde spíš materiál k dalšímu zpracování) zaplatí. Logika je tady patrně taková, že ten obchodník už to zaplatil skrze ty veřejné prostředky (stejně jako všichni ostatní).

Pro jistotu připomínám, že nediskutujeme o novele autorského zákona, a ani ten nepřiznává autorovi právo na odměnu za úplně každé užití díla (např. do autorského práva nezasahuje ten, kdo užije dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu nebo za určitých podmínek v rámci školních představení). Zde řešíme rozhodnutí hradit z veřejných prostředků (aktuálně operačního programu MŠMT) tvorbu jen takových digitálních vzdělávacích zdrojů, které dalšímu užití nebudou klást zbytečné bariéry (na příkladech to v diskuzi vysvětluje Ondřej Neumajer, Michal Kaderka nebo Daniel Lessner).

Mám podobný pocit jako asi většina zúčastněných.
Nesouhlasím s možností dávat licence ke komerčnímu použití.
Jestli to dobře chápu, tak tato licence pro komerční použití má urychlit používání zdrojů, tím ale úplně obchází komunikaci s autorem.
Myšlenka je to lákavá, ale co realizace? Kdo bude kontrolovat skutečné autorství díla vydávané pod touto licencí?
IMHO kontrola autorství je časově náročná a někdy i nereálná.
Jsem pro klasické vyjednávání mezi autorem a vydavatelem. Samozřejmě to bude stát nějaký čas navíc, ale volba komerčního využití tím přece nebude nějak dotčena.
Nerad bych se dočkal toho, co už je běžné na wikipedii, resp. wikimedii. Autorství, resp. přidělení licence před samotným zveřejněním nikdo nekontroluje. Bohužel si tak lze stáhnout spoustu fotek údajně volně použitelných pro komerční použití, přitom jen část z nich je zveřejněna skutečnými autory.

Realizace bude přece jednodušší než dnes. Budu moci zdroje volně použít a nebudu mít strach, jestli neporušuju licenci, když zdroje použiju třeba pro nějakou mimoškolní výuku, za kterou si nechám zaplatit, ve videu na YouTube, kde za počet zobrazení reklamy dostanu nějaké drobné, v tištěné příručce, kterou ale nemůžu rozdávat zadarmo. Při tom všem správně odkážu na původní dílo a jeho autora. Co je s realizací za problém? Deklarovanému autorovi autorství věřím bez ohledu na to, jaké využití povolil.

Celému problému nějak nerozumím, resp. nerozumím souvislosti s diskutovanou otázkou. Na kontrole dodržování aut. zákona se přece nic nemění. Pokud jej někdo ignoruje, bude tak činit i nadále, nehledě na licenci. Možná nechápu modelovou situaci, o které se zde uvažuje. Naopak je nutno říct, že nejde o to pokrýt jedinou modelovou situaci, dalším uživatelem přece nemusí být jen klasický vydavatel.


Vnitřnímu fungování Wikipedie tolik nerozumím, ale mám za to, že jsou k dispozici mechanismy, které tomuto brání, a že Wikipedii na dodržování autorského zákona dost záleží. Jestli tam jsou fotky bez souhlasu autorů, tak je přece možno je odstranit, od toho je to Wikipedie. A jestli jsou tam fotky bez jejich zvláštního souhlasu, ale v souladu s licencí či aut. z. (např. staré fotky), tak je přece taky vše v pořádku.

Celkově mám dojem, že se v diskuzi objevuje řada nedorozumění a úvah, které nevyplývají ze skutečného stavu věcí (tím nemyslím konkrétně pana Janáka). Uvítal bych, kdyby někdo, kdo tomu rozumí lépe než já, odkázal na srozumitelný zdroj, který (ne)výhody povolení komerčního využití srozumitelně vysvětluje.

Mám problém s tou slepou důvěrou. Pokud je autorství u děl pro komerční použití založené jen na důvěře, tak pravděpodobně bude nepoužitelné. Jde jen o to, zda obecně chceme umožnit použití děl ke komerčním účelům bez komunikace s jejich autory. Vztah mezi autorem a vydavatelem nějakou dobu musí trvat, aby mohla vzniknout nějaká důvěra. Jestli jako náhradu za někdy komplikovanou komunikaci s autorem má být zveřejnění pouhé licence, tak si nemyslím, že z toho bude mít někdo prospěch. Autor tím může ztratit kontrolu nad použitím jeho díla a vydavatel jde do určitého rizika s lincencemi.


OK, modelová situace. Připravovali jsme digitální učební materiál pro Biologii. Pro zveřejnění tohoho materiálu pod nějakou licencí by došlo k revizi licencí fotek.
1. Pár fotek máme svých.
2. Některé z autorských webů (máme v mejlu souhlas autorů pro použití při výuce). U těch bychom si pravděpodobně vyjednali dodatečné použití licence.
3. Největším oříškem jsou fotky z Wikipedie. V dané chvíli při jejich stahování byly některé fotografie pod licencí pro komerční použití. U 7 kvalitních fotek se změnila licence, ale velmi mnoho jich bylo ztaženo ze stránek, resp. jsou teď nedostupné.
A to je ten popisovanáý problém v příspěvku výše – Wikipedie při tom množství dat nemůže kontrolovat autorství před nebo ihned po zveřejnění, pro komerční použití přestáváme používat zdroje z Wikipedie. Kontrola autorství se podle všeho děje jen v malém procentu děl.
Podle bodu 2 a 3 by stejně autor musel nějak doložit, že má potřebné licence. Asi by stejně při komerčním využití muselo dojít ke komunikaci s námi jako autory digitálního materiálu. Pouhé zveřejnění licence by nemělo stačit ke komerčnímu užití díla.
Pro vydavatele je to velké riziko jít do takovéto vztahu založeném na důvěře.
Netuším, jak by dopadnul soudní spor, kdyby se nám pak ozvali praví autoři těch fotek. V případě tištěné učebnice by se nejprve musela stáhnout z prodeje, a zpět by se mohla prodávat, až by byly vyřešeny licence a koncová cena. Možná by tak byla nejprodejná, resp. v případě, že by se muselo zaměnit tak velké množství fotek jako v učebnici Biologie. Zásah do vytištěné knihy by byl těžko realizovatelný a celá investice velmi ztrátová.

Lidi nesnažte se dělat vědu z něčeho, co má zůstat průhledné a čisté!
Ten, kdo bude chtít dostat práci zaplacenou z veřejných peněz bude prostě nucen své dílo dát k dispozici veřejnosti. Takto snadné to je. Pokud půjde o remix, bude muset dodržet všechna pravidla, která jsou s tím spojena, včetně autorského zákona.
Celé to stojí na naprosto zásadní povinnosti nově vzniklé dílo zveřejnit. To samozřejmě nelze udělat s vloženými objekty, které toto neumožňují. Na takové dílo holt nebude možné veřejné peníze použít a bude se muset postupovat jinak. Od čeho máme nakladatele?
A mám ještě jednu poznámku (související s reputačním systémem), na který jsem se ptal jinde. Pokud by se snad zase nakonec povedlo to, co u minulých šablon, a sice že se zapomene určit, kde se budou veškerá metadata o povinně publikovaných materiálech shromažďovat, bude to celé úplně k ničemu. Pak by totiž skutečně dostali různí chytráci příležitost si vydělávat pouhým sběrem naší v potu tváře těžce vykonané práce.

Ještě si dovolím upozornit na jeden aspekt, který v diskuzi zaniká. K možnosti využít nejotevřejněší licence CC, které žahrnují i možnost komerčního využití, nebude nikdo nucen. V žádném případě to není povinnost! Cílem je tuto volbu neznemožnit. Vždy je to autor, který si volí konkrétní licenci, pod kterou je zdroj/materiál dále šířen. Kdo to nebude chtít, prostě zvolí takovou, která komerční využití neumožňuje.

Pěkný den
ON

Pane Janáku,
děkuju za vysvětlení, je mi to teď jasnější. Rozhodně souhlasím s tím, že práce se všelijakými (a leckdy nespolehlivými) licencemi děl, které zapracovávám do svých materiálů, je přinejmenším otrava. I to, že pokud bych z toho pak chtěl něco mít, tak můžu mít, předpokládám, závažnější opletačky. Tento problém přebírajícího komerčního autora ale, myslím, v principu nijak neřeší, jak konkrétně je přebírané dílo licencované. Pokud licenci nevěřím, musím se pustit do extra hledání, ověřování atd.
Nicméně mám za to (a prosím, aby mě případně někdo znalejší opravil), že pokud někdo zveřejní a licencuje cizí dílo, je to především jeho provinění, a ne někoho, kdo dále pracuje podle dané licence. I komerční vydavatel učebnice s cizími fotkami by měl myslím vyváznout, pokud prokáže (což na Wikipedii pokud vím prokáže), že převzal např. Public Domain obrázky.

Dobrý den všem zúčastněným,
mám jen obavy z toho, aby zde nebylo hlavním zájmem zprostředkovávat díla s co nejuvolněnější licencí. Další obavy plynou právě z toho jednorázově odměnit autora na základě pouhého zveřejnění díla, nebo se pletu? Nevím, zda to jde ruku v ruce s kvalitou a zárukami použité licence. Bojím se toho, aby zde v dobré víře nebyly upřednostňovány odměnami právě ty díla, které budou mít licenci pro komerční užití. Je příliš snadné dát k dispozici již hotové dílo s obrazovým doprovodem, kdy licence k obrázkům byla dříve k dispozici, ale dnes již není (není přece možné dohledat všechna data např. v archive.org) a zveřejnit vše pod nějakou uvolnější licencí v dobré víře (za odměnu).
Bude to někomu k užitku? Bude to někdo před zveřejněním kontrolovat? Čím tomu zabráníme, budeme-li mít vše založené jen na slepé důvěře, resp. dokud se neozve skutečný autor?

Pokusím se napsat něco k postupu při zveřejňování děl. Pokud máte odlišné zkušenosti nebo se vás následující slova nějak dotknou, tak se už teď omlouvám.
Mám zato, že typické chování autora není takové, jak by vyžadovala situace se zveřejňováním děl.
Bude reálné požadovat od autorů, aby v den zveřejnění díla, byly všechny tyto licence ke kontrole? V tom komerčním použití je tento přístup mnohem důležitější a nemyslím si, že by si tuto výstupní kontrolu autoři prováděli. Určitě budou i díla, kde kontrola není nutná a která jsou pro licenci pro komerční užití bezproblémová, např. budou-li obsahovat jen materiál autora, který ho zveřejňuje. Ale předpokládám, že takových je minimum.

Nemyslím si, že i pro toto minimum by to za to stálo.
Mám pocit, že se s těmito problémy budeme setkávat. Konečně následné škody v komerční sféře mohou poškodit důvěru velmi výrazně a bude těžké pokračovat v tomto projektu.
Pak je tady pro mne těžce definovatelný prostor užití pro mimoškolní činnost. Přiznávám, že v tomto prostředí se moc neorientuji, ale snad není problém vyjednat si s autorem souhlas ke konkrétnímu použití. Tady možná autor nebude mít zájem řešit tyto záležitosti a hodila by se na to nějaká jiná licence než komerční. Pokud neexistuje zatím žádná opora v autorském zákoně a v dostupných licencích, tak je čas nějakou navrhnout a začít používat.
Možná mi pořád chybí nějaký příklad, který převýší rizika, které jsem zmiňoval. Vidím v tom příliš velké množství problémů, proto licenci pro komerční využití bych s těmito obavami raději vyloučil a vše nechal až na komunikaci například s vydavatelem, aby vznikl mnohem hodnotnější vztah a důvěra v poskytnutá data.