Nemusíte se omlouvat, opravdu, jen jsem chtěla vrátit loď do proudu
Děkuji!

Z odbočení ale vyplynula jedna otázka: Pan marek27 píše " Drtivá většina je stará pět let a je nepoužitelná."
Hraje čas takovou roli? Mě se zdá, že výukový materiál o Karlu IV. nebo o stavbě atomu jen tak nestárne. Ale pan kolega možná myslí oblast informatiky, to je jiné. Měla by být předem plánovaná revize výukových materiálů třeba po 5 letech (pro vybrané oblasti). Pravidelnou revizi fondů provádějí knihovny, vyřazují knihy, o které není zájem, které se nepůjčují. Zvýší se tak přehlednost. (Leckdy se ale nepůjčují a následně vyřadí hodnotné knihy, o něž není masovější zájem.)

Vypadl mi otazník. Takže raději takto:
Měla by být předem plánovaná revize výukových materiálů třeba po 5 letech (pro vybrané oblasti)?

k Danielovi a Daniele a bodu 6.3.
I když bychom si to mohli vyříkat osobně , rozšířím zde svou digitální stopu.

Nesouhlasím s Danem a tudíž si zkutečně myslím, že bychom bodem 6.3 neměli "standardně" bránit vzniku materiálů, které nejsou v souladu s kurikulárními dokumenty. A to jak z pohledu očekávatelného vývoje kurikula tak i toho neočávatelného až zdánlivě zptátečnického.
Samozřejmě chápu argument, že nemáme podporovat otevřený vzdělávací zdroj, který "modernizuje uplatňování rákosky". Jestli tedy nějak ponechat tento bod, tak "je v souladu s kurikulárními dokumenty či konstruktivně přispívá k novým či jiným přístupům k vývoji kurikula."

Lenko, omlouvám se, ale dle mého soudu kolegové na příměru poukazovali na problém bodu 8 o uživatelské přívětivosti. Takže to vracím zpět na stůl .

Souhlasím s nimi v tom, že minimálně hodnocení "stavu o obsahu odpovídající součastnosti" je parametrem uživatelské přívětivosti. Vnímám to mimo jiné jako podnět zahrnout tento parametr do reputačního systému.
Z mé osobní zkušenosti vím, že tento parametr by mi pomohl vyfiltrovat data, o které bych skutečně stál. Jsem si vědom toho, že tento požadavek zavání naivitou, protože vyhledávací stroje většího kalibru tento problém nedokáží řešit. Nicméně u státem garantovaného nástroje bychom se o to alespoň mohli pokusit.
Může někdo prosím odkázat na nějaké řešení, které takový přístup nabízí?

Nikoli, "obsah odpovídající současnosti" patři do bodu 6.2 ("Materiál zpracovává vzdělávací obsah, který je v souladu se stavem poznání v příslušných odborných disciplínách..."). Uživatelskou přívětivost lze chápat samozřejmě velmi široce, to bychom do ní mohli zahrnout klidně i autorskoprávní a technické požadavky tohoto standardu . Zařadili jsme ji proto, že řešíme digitální materiály, které nemusí mít podobu jednoduchých (na ovládání) DUMů, jako jsou textové pracovní listy nebo (PP) prezentace, ale může to být i (výuková) aplikace s řadou nástrojů, ovládacích prvků apod.
Stále se mi líbí vysvětlení UX (user experience, uživatelského prožitku, uživatelské přívětivosti) Lukáše Hrocha v článku na Lupě z roku 2010 User Experience – poznejte své uživatele (http://www.lupa.cz/clanky/user-experien ... uzivatele/):"...User Experience je podle mě o tom, když se mi s jakýmkoliv produktem dobře pracuje, aniž bych musel u jeho používání nějak výrazně přemýšlet. Takové „Přišel, Viděl, Použil“ místo „Přišel, Viděl, Zkusil, Ještě jednou zkusil, Znovu zkusil, Deprimovaně zahodil“." Ani ta ovšem nevysvětluje detaily. Pro další diskuzi na toto téma doporučuji do uživatelské přívětivosti zahrnout vše, co vás k ní napadne a nebude patřit do ostatních požadavků.

Co se týká filtrování dat (v reputačním systému) připomínám bod 3. v technických požadavcích: Metadatové popisky. Klíčová metadata popisující materiál a jeho využití ve vzdělávání jsou dostupná a jsou zanesena do reputačního systému na Metodickém portálu RVP.CZ.

OK, Davide. Rozvoj kurikula je samozřejmě strunka, která ve mně rezonuje. Ovšem "...konstruktivně přispívá k novým či jiným přístupům k vývoji kurikula." mi nepřijde výrazně nápomocné. Pod záminku vývoje kurikula by se pak mohlo vydávat ledaco. Na podporu nových poznatků, které nejsou zahrnuty do platného kurikula, jsou i jiné cesty (cílené dotace). Pravda ale je, že otevřený přístup prosazujeme také z důvodu podpory inovací.

Přemýšlela jsem, co by se stalo, kdybychom 6.3 vynechali (je tam 6.1, 6.2 a 7., že). Nic moc (konstruktivního), kromě toho, co už psal Daniel, jsem nevymyslela.

Pak jsem také přemýšlela, jak standard brání vývoji příkladů co a jak nově učit (co není v souladu s kurikulárními dokumenty). Tady mi to šlo líp! Totiž, že vlastně nebrání - body v tomto oddílu lze vynechat podle typu (druhu) materiálu. Tenhle argument ale můžeš použít i na podporu svého dodatku k formulaci.

Takto se dostáváme opět k tomu, jak bude standard uplatňován, jaký bude proces hodnocení materiálů podle tohoto standardu. Na to zatím neumím odpovědět.

Takže hlasuju pro ponechání stručnější formulace. (Ne moc přesvědčeně.)

Diskuse o kvalitě DUM je důležitá a patří sem.
Navrhovaný standard nelze považovat za nástroj pro rozpoznání a ocenění kvality digitálních vzdělávacích zdrojů, což má být jeho hlavní smysl.
Navrhovaný standard nelze považovat ani za všeobecně přijatou představu o tom, co je digitální vzdělávací zdroj, co má splňovat digitální vzdělávací zdroj určený pro žáky ZŠ, SŠ, studenty VŠ a účastníky dalšího vzdělávání.
Navrhovaný standard není pro ředitele škol nástrojem k zajištění toho, aby každý žák měl k dispozici vysoce kvalitní výukové zdroje – bez ohledu na to, zda jsou volně dostupné či placené.

To je právě omyl, totiž že patří sem. Diskuze je samozřejmě důležitá. Pokud jde konkrétně o kvalitu digitálních učebních materiálů zde na Metodickém portálu rvp.cz (v modulu DUM), prosím, přeneste diskuzi do jiného tématu, zde diskutujeme ke Standardu digitálních vzdělávacích zdrojů. Pokud jde o diskuzi ke kvalitě digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných prostředků (jaké jsou požadavky na jejich kvalitu), patří do obecných připomínek - za znaky kvality považujeme i splnění autorskoprávních a technických požadavků.


Nu, tuto ambici standard má a snažili jsme se postihnout digitální vzdělávací zdroje v co nejširším záběru. Široký záběr může být slabina standardu, přesto si myslím, že jako základní vodítko pro posuzování dobře poslouží. Vy nesouhlasíte, zdá se. Diskuze je tu od toho, abychom připravili standard co nejlepší. Jaké tedy máte vy požadavky na kvalitní digitální vzdělávací zdroj? Uvítáme, každý námět.


Není cílem standardu definovat, co je digitální vzdělávací zdroj. Za určité přiblížení naší představy lze považovat "digitální materiály a prostředky využitelné ve vzdělávání nebo přímo pro potřeby vzdělávání vytvořené" z úvodu ke standardu. Osobně za digitální vzdělávací zdroj považuji "jakýkoli materiál či prostředek, který slouží ke vzdělávání - k výuce a učení - a je přístupný prostřednictvím digitálních zařízení (tj. který si můžeme zobrazit či spustit v počítači, tabletu, chytrém telefonu, čtečce apod.)". Jak byste digitální vzdělávací zdroj vymezil/a vy?
Standard nepostihuje specifika jednotlivých cílových skupin (žáky ZŠ, SŠ, studenty VŠ a účastníky dalšího vzdělávání), ale naopak snaží se postihnout to, co je pro jednotlivé cílové skupiny společné.


To standard ani nemůže (nezajistí např. školám kvalitní digitální infrastrukturu ani finance na pořízení placených digitálních vzdělávacích zdrojů). Měl by ale přispět k tomu, aby školy měly kvalitní digitální vzdělávací zdroje k dispozici (zdarma, v technické i didaktické kvalitě...). A ředitelům škol by mohl pomoci ty kvalitní zdroje rozpoznat.

V poměrně dlouhém textu píše prof. Flégr o recenzích článků v odborných časopisech:
http://www.osel.cz/8817-nove-modely-ved ... unelu.html
Stručně shrnu:
Recenze odb.textů - článků vzniká příliš mnoho a jsou příjímány (častěji zamítány) většinou bez recenze. Tam, kde recenze přetrvávají jsou většinou nekvalitní.
Vyplývá z toho, že ani zde nemůžeme od recenzí příliš očekávat.