|
Nejsem učitel, ale rodič. Přesto bych ráda přispěla zpětnou vazbou. Myslím, že nyní v době covidové karantény se odkopal problém, který vlastně čas od času řešili skoro všichni rodiče a teď jej řeší úplně všichni. A to po dobu mnoha týdnů. Nepopírám, že nové metody výuky jsou zřejmě pro většinu dětí atraktivní a motivující k vlastnímu úsudku apod., ale řekla bych, že ve chvíli, kdy nastane nepřítomnost ve škole nebo je dítě trošku atyp při vzdělávání, tak je tu problém. Syn již chodí do 1. ročníku na 4leté gymnázium, naštěstí je matematik-fyzik-chemik, takže si vpodstatě na všechno přišel ve škole sám, ideální stav. Na druhou stranu se zase vyjadřuje jako cizinec, který tu žije max. 3 roky... prostě klasika – někde dáno někde bráno... Ale k tématu: během druhého stupně chyběl ze zdravotních důvodů 3x déle než 1 měsíc. Vůbec se mi nepodařilo se s ním jakkoli učit. Hledala jsem popis nového učiva, vysvětlení algoritmu, následné příklady na procvičování, ať již číselné nebo slovní. Nic. Jen pracovní listy s nějakými obrázky, doplňovačkami, křížovkami atd. Vůbec jsem nepochopila, co vlastně probírají, když sám nevěděl co s tím, tak jsem mu nepomohla, doháněl to pak do konce roku. V kombinaci s paní učitelkou, která nekomunikuje s rodiči, neposkytuje mobil, na mail (i dle svého prohlášení) moc nechodí, je to neřešitelné. Je to tak, jak píšete, Fraus dává super podněty, ale je určen pro osvíceného a vyškoleného učitele, nikoli pro domácí přípravu a doučování s rodičem. Totéž teď v době karantény řeší kamarádka s dcerou v 5. třídě a synem v 1. třídě. Tam je synek matematik a dcera úplně mimo jakoukoli přirozenou logiku a čísla jí nic neříkají, její svět je jazyk a výtvarka… Kamarádka si nakonec musela koupit úplně jinou učebnici, kde je klasika – tj. popis nové látky, vysvětlení algoritmu, jednodušší příklady, složitější příklady, slovní úlohy…. Spooousty příkladů na procvičení. Zjistila, že děti u nich v 5. třídě neumí malou násobilku, prý se to nemají učit zpaměti, jak to bylo dříve, takže 6x7 řeší na prstech 5 minut. Kamarádka je v šoku a začala s dcerou matiku úplně znovu, aby doplnila všechny mezery, včetně dělení vícecifernými čísly, ve škole jen nakousnuto, dcera to vůbec neumí, počítá se s tím, že je to probráno a hotovo. Holka stále brečí, že tomu vůbec nerozumí, ve škole není čas to individuálně řešit. Zkrátka obě chápeme, že je jiná doba, žádné drilové přepisování množství příkladů, ale má to i svá úskalí: 1. děti nemají vůbec vypsanou ruku (totéž se děje v češtině), kluk v 16 píše jako prvňák, pracovní sešity jsou fajn, ale doplňovačky ruku neuvolní, teď na gymnáziu by si měl psát zápisky z hodiny a vůbec to nestíhá, má každý den křeče v prstech. 2. Pokud je Fraus založen na práci učitele s dětmi v hodině, měl by existovat nějaký záložní systém pro děti, které onemocní nebo jsou slabší a potřebují ještě procvičovat doma, aby se měly čeho držet, něco jako tenká příloha, bez obrázků apod., kde je přehledně sepsáno učivo toho ročníku systémem klasika s množstvím příkladů na procvičování. Něco jako kostra, schovaná pod tím masem, které je probíráno ve škole. Prostě záchranný člun pro rodiče s dětmi doma a těmi, co nesnáší odvádění pozornosti multidisciplinárními příklady. To je i příklad synka kamarádky - prvňáčka, který miluje počítat čísla, ale je otrávený ze slovních křížovek v matematice apod. Je mírně autistický a všechna ta slova a barvy ho rozčilují. Prostě má jiné potřeby.
|
|
