Konkrétně si nemyslím, že by kariérní řád měl nad učitelem viset jako Damoklův meč. Smyslem kariérního řádu by neměl být výlov špatných učitelů ani donucování k DVPP, dokoncce ani mírné. Kariérní řád by měl nabídnout to, co v našem povolání zcela chybí: perspektivu. A nejde o žádný lov bobříků a pseudotitulů, jde o kariérní růst podložený finanční motivací: když budu plnit podmínky kariérního řádu, musím vědět, že se mi to vyplatí - do slova a do koruny. Plnění podmínek musí být co nejblíže školy, ne v nějakých akademických luzích a hájích. Shodneme se?

Mám trochu strach, že ti, kteří budou chtít zvyšovat svůj plat skrz zvyšování kvalifikace, budou tím pádem méně učit a místo toho vysedávat na kurzech, které bývají (zcela logicky) v době vyučování, bude se za ně suplovat, suplující budou unavenější, takže na zvyšování kariéry ani nepomyslí, zbyde více prostředků na ty, co si chtějí kvalifikaci ještě dále zvyšovat, budou i nadále méně učit, bude se i nadále za ně suplovat........

A ředitelé budou osočováni, že kurzy v rámci kariérního řádu pro získání vyššího stupně umožňují jen svým fanouškům, zatímco ty opravdu kvalitní učitele nikam nepustí... Takže stejná mezilidská situace, jako kdyby peníze rozdělovali přímo ředitelé?

Bohužel stále nevíme s jakými představami vstupuje do projektu Vrchnost. Jestlipak je součástí toho projektu také širší diskuse? Ačkoliv tady na portálu o širší diskusi už dávno (bohužel) nemůže být řeči.

Jasně. Neměl by kariérní řád zohledňovat také samostudium? Učitel si přečte knihu, může s ní seznámit kolegy, na základě ní připravit vzorovou hodinu... Vysedávání na kurzech není vždy to nesmysluplnější.

Vyhrabal jsem z útrob internetu svůj deset let starý návrh kariérního řádu. Ano, už deset let se o něm nediskutuje. Po deseti letech jsme stále v bodě nula. Zde je odkaz na můj tehdejší text, ale prosím považujte ho za raritu. Sám bych ho dnes značně zkritizoval a nebral bych si servítky.

http://www.arg.cz/Ok_koncepce/Karierni_rad_ped_prac.htm

Tak za dalších 10 let zase nashledanou...

Nemyslím si, že škola je klasická firma. Konec konců, učitelé jsou známý svým často nekolegiálním chováním v pedagogickém sboru. A znovu opakuji, ředitel je manažer, nikoli osoba schopná hodnotit pedagogický výkon. Je to smutný paradox, ale zatím to tak je. Jak moc by to bylo snazší, kdyby právě ředitel věděl, kdo z jeho sboru jak učí, ty dobré i finančně ohodnotil, ty slabší buďto vedl ke zlepšení nebo nechal jít.

Jestli budu někdy učit na ZŠ, milerád se nechám natočit.

Tak v tom se neshodneme. Já si myslím, že ředitelé nejlépe vědí, koho ze svých zaměstnanců ocenit víc a koho méně. Jenže nemají peníze, aby to mohli udělat. Současní ředitelé vystudovali pedagogickou fakultu, učili a stále vyučují, absolvovali řadu školení, znají učitele na své škole...

Kolega Rusek ale zřejmě ví o někom lepším, kdo dokáže posoudit, zda je učitel kvalitní. (Dokonce snad umí i říct, co je to ta kvalita učitele a jak se měří...) Může nám tu prozradit kdo to je? Nebo opravdu myslí sebe? Je to dost odvážné, když neučí...

Proč nám tají tak zásadní informace?

Děkuji za hezký příspěvek, který byl zbytečně pokažen trošku nepovedeným závěrem... Panu Ruskovi se omlouvám. Jinak ale souhlasím, že je třeba při diskusi příspěvky dalších diskutujících číst a nereagovat na halo-efekt, ale na obsah sdělení spoludiskutujícího.

Ano, já bych v současné době nevsázel na manažerské dovednosti ředitelů plošně, ani většinově, ale na názory se nikdo neptá... Je tedy třeba říci, že manažerské počínání ředitelů moc neznáme (a měli bychom velůmi důkladně a to i po kurzorickém přečtení paragrafu 166 a n. školského zákona!), jen z inspekčních zpráv a z monitoringu VÚP jsme měli některá "postranní" data:
ředitelé kontrolují kvalitu testy a dotazníky a hospitacemi v podstatě všichni, v podstatě všichni shrnou a učiteli sdělí na pohospitačním pohovoru kvalitu shlédnuté výuky a vysledky dotazování - ALE, jen asi 5 % na základě sledování práce učitelů navrhují další podporu - vzdělávání učitele, návštěvy kvalitních hodin kolegů, plán dalšího sledování posunů ve výuce směrem k požadovaným kvalitativním jevům... Z McKinnsey pro bono zprávy (2010) víme, kolik procent činnosti věnuje ředitel kvalitě (méně než 10). Ano, víme, zdá se, že všechno víme - a nic!
Dále z projektu rozvíjejích hospitací (plán hlavních úkolů VÚP 2011, teď zastaveno!) víme, že ředitelé partnerských škol tento nástroj kvitují, a až budou zbaveni BYROKRACIE (rozumějme, až budou mít na office managera, který administrativu spolu s účetní a hospodářkou povede!!!), budou o kvalitní práci a další růst pedagogů usilovat!
Podobná data a doporučení máme z výzkumné aktivity Tomáše janíka a kol., která vznikla v projektu Kurikulum G (poslední studie se jmenuje Od expertního šetření ke standardu kvality (!!) a konstatuje podobné skutečnosti).
V současné době data o této činnosti systematicky nesbíráme (na ZŠ jsme je ani nesbírali...), neanalyzujeme a neinterpretujeme a doporučení na straně širších zpráv nerealizujeme; proto je kariérní řád, kvalitní a chytře vytvořený a řízený, lepší cesta k právní jistotě učitele o kariéře a svém příjmu než spolehnutí se výhradně na moudrost ředitelů.

Samozřejmě souhlasím s leitmotivem, že celá příjmová hladina ve školství, které má být kreativní a autonomní, orientované na podporu a rozvoj žáka, je OSTUDNĚ DOLE. Ale stávka není, je jen "pohotovost" !! Stávkovat by měl v první řadě ministr školství. Ale je to někdy obtížné ministeriálům všech rezortů vysvětlit, že učitel je také člověk, potřebuje platit hypotéku a živit děti... Dědictví střední Evropy, neschopnost prioritizace a systémového, strategického myšlení, plánování a kontinuální realizace politik???