Kritické glosy ke Comenia Skriptu
Následující glosy byly sepsány na základě zkušeností elementaristů, s nimiž jsme měli možnost hovořit. Jde samozřejmě o odhady opírající se „pouze“ o dlouholetou praxi s výukou psaní jak v běžných, tak i v tzv. vyrovnávacích třídách; je ale s podivem, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR žádné podobné (ani jiné) oponentní názory a posudky nemá k dispozici, resp. že Comenia Script nepodrobilo oponentuře ještě před tím, než se rozhodlo začít tuto radikálně novou předlohu testovat na dětech ve čtyřiceti základních školách. Jediný písemný dokument, s nímž se mohla veřejnost seznámit, byly internetové stránky tvůrkyně Comenia Scriptu (http://www.lencova.eu); ty však některé skutečnosti spojené s nácvikem psaní opomíjejí zcela, jiné interpretují dosti jednostranně (viz např. kapitoly Liniatura a Serify v Praktickém manuálu na zmíněném webu). Bohužel teprve relativně nedávno se vedle zjednodušujících a někdy i vysloveně zavádějících informací (např. v Lidových novinách či v televizi Nova) začaly objevovat v některých tištěných a internetových médiích i serióznější diskuzní příspěvky.Podle současné písmové předlohy se vyučuje zásadně psaní, nikoliv krasopis. Děti nejsou klasifikovány podle „krásy“ svého písma, nýbrž podle čitelnosti a v jejich písemném projevu se respektují odlišnosti a odchylky od normy víceméně už od 1. třídy. Ani sklon písma není přísně vyžadován, a pokud dítě tenduje např. k písmu stojatému, je mu umožněno, aby tak psalo. Autorka Comenia Scriptu a jeho propagátoři z řad novinářů tedy bojují s dávno mrtvým nepřítelem, když kritizují současný písmový vzor jako cosi, co způsobuje, že děti jsou nuceny ke krasopisu, že se učí něco, co v životě nebudou potřebovat, že se musí podřizovat drilu atd. atd.
Školy mají k dispozici velké množství pracovních sešitů. Ty umožňují, aby si děti zafixovaly tvary jednotlivých písmen a psaní si zautomatizovaly, aniž by byly nuceny k úmornému, netvůrčímu a přesnému opisování předlohy.
Pro nácvik psaní jsou důležité tzv. uvolňovací cviky, z nichž se plynule a nenásilně přechází k psaní jednotlivých písmen. Jde o různé spojité vlnovky, kličky atd., jejichž psaní bývá doplňováno i o různé rytmicky opakované „průpovídky“ (např. „Z ko-mí-na se kou-ří“ u uvolňovacího cviku pro „e“, kdy řádka po zaplnění vypadá jako kresba kouře apod.). V těchto cvicích jde tedy o plynulost kombinovanou s rytmem, což ostatně koresponduje i s poznatky neuropsychologie (srov. příspěvek Jana Jeřábka v Literárních novinách č. 18/2010). Je otázka, jak „zobáčky“ (serify) a nespojitost Comenia Scriptu v uvolňovacích cvicích zohlednit a zda to vůbec bude možné. Comenia Script se tak zdá být v rozporu se snahou učitelů odblokovat u dětí křečovitý způsob psaní.
Nespojitost, resp. možnost spojovat pouze několik málo písmen povede nejspíš i k obtížnějšímu osvojení psaní krátkých, jedno- až dvojhláskových slov, zejména předložek, na něž se přesouvá přízvuk následujícího slova („za domem“, „do vesnice“ atd.) či které s následujícím slovem „splývají“ („z domu“, „k vesnici“ atd.). Komplikace, vyplývající z nespojitosti, lze rovněž očekávat u slov s předponami („vyběhnout“, „zúčastnit se“ atd.) a složenin „trojúhelník“, „koloběžka“ atd.).
Ani jedno malé písmeno Comenia Scriptu nezačíná na lince – naopak nasazení pera je u všech písmen v prostoru kdesi nad linkou. Taková písmena obecně dělají dětem největší potíže a jejich správný tvar je nutno nacvičovat déle (v současné předloze je těchto písmen pouze šest). To znamená, že nácvik psaní bude zřejmě trvat déle a řada žáků bude potřebovat pomocné linky v sešitech i po dokončení 1. ročníku.
Nácvik psaní je nejsnazší tehdy, když se tvary jednotlivých písmen vzájemně co nejvíce liší. Zvláště některé děti se specifickými poruchami učení potřebují delší čas na rozpoznávání písmen. Protože je v písmu Comenia Script zmenšena horní a dolní zóna, odlišnost různých písmen není tak markantní jako u současné předlohy, a tak je pravděpodobné, že písmo bude zvláště pro handicapované děti obtížněji osvojitelné.
S předcházejícím bodem souvisí i problém, jak dosáhnout toho, aby si děti (zvláště ty handicapované) uvědomily vzájemnou odlišnost písmen tvarově podobných. Osvědčilo se, ukazovat těm dětem, které si nějakou dvojici či skupinu písmen pletou, rozdíly nejdříve buď na tištěném písmu, anebo na psacím písmu, a to podle toho, kde je rozdíl mezi písmeny největší – např. písmena „b“, „d“, „p“ jsou výrazněji odlišná v psací podobě, písmena „r“, „z“ v podobě tištěné. K uvědomění si odlišností mezi různými písmeny rovněž pomáhá, když děti vytvářejí dvojice a přiřazují k tištěnému tvaru písmene tvar téhož písmene psacího. Comenia Script tím, že ruší odlišnost tvarů psacího a tištěného písma, tuto výukovou metodu vylučuje.
S ohledem na výše uvedené lze pokládat tvrzení autorky Comenia Scriptu, že její písmový vzor je vhodný pro handicapované děti, přinejmenším za diskutabilní. Určitě není vhodný paušálně pro všechny děti s poruchami učení. V zemích s relativně fonetickým pravopisem jsou 2–4 % dyslektiků v širším slova smyslu (tzn. že v tomto počtu ne všichni jsou např. dysgrafici). Není to tedy tak velké množství, aby odpovědný učitel (jemuž současné pojetí výuky dává velkou svobodu, či přesněji: mělo by mu ji dávat) nemohl v koordinaci se školním psychologem, popř. s dalšími zkušenými kolegy vytvořit pro konkrétní handicapované dítě ten nejlepší způsob, jak je naučit psát, a pokud to jinak nebude možné, učit je psát třeba i nespojitým písmem. Je naivní představa, že se plošným zavedením nespojité „tiskací“ písmové předlohy automaticky u všech handicapovaných dětí dopady jejich postižení zruší či zmenší.
Zcela sporný je výrok, že písmo Comenia Script je výhodnější pro leváky. Leváctví totiž není při výuce psaní v současnosti něčím, co by se muselo zohledňovat (s výjimkou toho, že levák musí mít svého souseda v lavici vždy po své pravé ruce). Protože dnes existuje velký výběr psacích pomůcek, protože psaní tužkou je umožňováno dětem do konce 1. třídy, resp. někomu i ve 2. třídě a protože předepsaný sklon písma není striktně vyžadován, nevyskytuje se vůbec žádná potíž, kterou by leváci byli sužováni více než praváci.
Radikálnost, s níž Comenia Script proměňuje školní písmovou předlohu, do určité míry rozvrací dosavadní metody výuky psaní a anuluje i mnohé sice drobné, leč užitečné „fígle“, na které ten či onen elementarista během své praxe přišel. S jistou nadsázkou se dá říci, že Comenia Script ze všech elementaristů udělá opět začátečníky. Avšak ti špatní učitelé, kteří dosud neopustili a opustit odmítají zastaralé metody nácviku psaní a kteří nepřistupují individuálně k rozvoji jemné motoriky jednoho každého dítěte, se zásluhou Comenia Scriptu kvalitními pedagogy zcela určitě nestanou a děti v jejich třídách zůstanou nešťastné, ať už se budou učit psaní podle jakékoli předlohy.
• • •
OTÁZKY VZTAHUJÍCÍ SE K VYHODNOCOVÁNÍ PILOTNÍHO PROJEKTU. Soudě podle výzvy uveřejněné na webu ministerstva školství, do pilotního projektu, během kterého se bude Comenia Script prakticky testovat, se školy přihlásily dobrovolně. Jestliže by z toho mělo vyplývat, že školy pochybující o nové písmové předloze či ji přímo odmítající na projektu participovat nebudou (popř. jejich zastoupení bude výrazně menší), pak se dosti ztíží práce badatelů, kteří budou výsledky projektu následně analyzovat. Pedagogika coby humanitní věda klade velké nároky na osobnost vědce, na jeho schopnost co nejvíce se oprostit od subjektivních pocitů, dojmů a apriorismů. I když absolutně se oprostit od subjektivity není možné, stejně se lze ptát: Nebudou informace, které dostane hodnotitel pilotního projektu, ovlivněny už tím, že většina „testovacích“ učitelů byla dopředu přesvědčena o „správnosti“ Comenia Scriptu?
Další skupina problémů, spojených s analýzou pilotního projektu, souvisí s tím, že testování Comenia Scriptu je mj. také politikum (koneckonců která skutečnost týkající se společnosti politikum není?). Navíc fakt, že školy zapojené do pilotního projektu budou finančně zvýhodněny, toto politikum zvýznamňuje. Zjednodušeně vyjádřeno otázkami: Nebude zapojení do pilotního projektu sloužit spíš k vylepšování školního rozpočtu? Nestane se testování jenom prostředkem k reklamnímu zviditelňování dané školy? Bude ředitel školy, kde se Comenia Script testoval, ochoten čelit případným výtkám (formulovaným např. zřizovatelem školy či nějakým pretendentem na ředitelský post), jakou že spornou záležitost si to nechal do své instituce zavléci, anebo bude raději Comenia Script a zprostředkovaně i sebe hájit do roztrhání těla, ať už si o výsledcích testu bude myslet cokoli?
Přejme si, aby uvedené otázky byly položeny zbytečně. Přesto lze jenom želet zrušení tzv. experimentálních škol, kde nové učivo testovali učitelé, kteří byli (relativně) nezávislí už jen z toho prostého důvodu, že věděli, že ani výběr zkušebního učiva, ani výsledky testů nebudou mít na jejich kariéru žádný vliv.
Lubor Kasal a kol.Publikováno ve Tvaru č. 11/2010
