Nejde zde jen o kreacionismus, ale o princip obecně. V současné době školství určuje, co si má žák myslet, ale nenutí žáka, aby dokázal myslet samostatně - aby si dokázal vytvořit názor.
V případě bilogie by zavedením výuky kreacionismu došlo ke změně asi jen 1% obsahu předmětu. Například rostliny dvoudomé jistě nerozlišují jinak kreacionisté a jinak darwinisté, prokaryota, eukaryota, říže plazi, ptáci, savci, rostliny, houby - nic z toho kreacionismus nehce měnit. Ostatně autor taxonomie Linne byl také kreacionista.
Kreacionismus už dávno není jen o Bibli. Řekl bych spíše, že je jakýmsi opozičním vědeckým disentem vůči darwinistům. Většina argumentů proti s Biblí vůbec nesouvisí (např. neredokovatelná složitost, entropie otevřených systémů, živé fosílie, nedostatek důkazů o přechodných článcích v geologickém sloupci, apod.)
Učitelovi by mělo býti jedno, kdo protiargument vůči oficielní převládající teorii o vzniku světa vznese (může to být třeba kreacionista nebo kritický evolucionista či prostě jen žák). Učitel by měl chtít znát důvody, proč to či ono žák tvrdí a měl by o tom umět diskutovat.
Ještě k upálení Jana Husa. Jistě, to je bez diskuze. Datum je historicky nezpochybnitelně podložen. S podobnou jistotou však nemůže dějepisář hovořit například o Neklanovi. Podobně v biologii je třeba rozlišovat mezi fakty a hypotézou (domněnkami).
Darwin svoji teorii nikdy vědecky nedoložil. Byla přijata jen na základě přání, že ji jistě dokáží vědci v budoucnu. Ti se o to sice již 150 let snaží, ale bohužel, většina opěrných bodů teorie nebyla dosud prokázána:
1) Nebyl nalezen přechodný článek mezi naprosto různými druhy.
2) Druhy, které se měly vyvíjet jeden z jednoho, žili často současně. je prokázáno, že některé druhy se miliony let nevyvíjely vůbec.
3) Při pokusech s octomilkami se za 150 let nepodařilo prokázat žádný vývoj (statisíce generací).
4) Je zpochybňován mechanismus přírodního výběru.
5) Darwin neuvažoval o vlivu katastrof, změn klimatu,a pod.
6) Vývoj nejde jen dopředu a už vůbec ne kontinuálně. Získané vlastnosti se vždy nedědí. Pozitivní mutace nelze předem určit jako pozitivní, neboť časem se mohou ukázat jako negativní.
7) Genetika rozbila představu o příbuznosti druhů na základě vizuálních pdoobností.
8) Lidé se geneticky liší jen 1%, ale přesto jsou tak různí.
9) Dvou černým psům se může narodit bílý pes.
10) V zajetí se moho křížit druhy, které se v přírodě běžně nepáří.
Podobných bodů bych mohl vyjmenovat stovky. je škodou vědy a školství také, když ustrne an něčem, o čem se domnívá, že je nezpochybnitelné a neměnné. něco jsitě takové je, ale jinde si stále může klást otázky.
Na serveru
http://www.kreacionismus.cz je takových otázek celá řada.