Netýkavka žlaznatá a 3 dny v péči systemických konstelací u Nového Města na Moravě. Prostě "psychoprádelna".

Zdravím z Moravy, konečně jsem se dostala na Svatý kopeček v Olomouci nebo spíše u Olomouce... Nejdříve jsem zavítala do ZOO, kde jsem nejvíc času strávila s kočičkami a vlky. Chovají tam arktické vlky, které jsem zatím nikde neviděla. Navíc jich mají desítky a krásná hravá mláďata. A ty kočičky?... V ZOO to byl gepard s kočkou - koho před kým asi chrání plot? Mám takový pocit, že kočička jasně říká:"Já se tě nebojím..."

V ZOO jsem si vylezla také na vyhlídkovou věž, odkud byla také pěkně vidět bazilika, takže jsem po opuštění ZOO zamířila ještě k ní. Nádherná stavba a minimum turistů, prohlídka stála skutečně za to. A opět mne tam čekala i další kočička, tentokrát bílá s jedním okem hnědým a druhým zeleným...

Abych neměla málo velkoměst, tak jsme vyrazili do Vídně. Nadchnul mne Museumquartier, při mé poslední návštěvě ještě neexistoval. Ale protože fotky z Vídně tu už jsou a svoje jsem nacpala do wiki, tak vám nabídnu ještě Krems - rodiště kremžské hořčice a vstupní místo do údolí Wachau. Město s krásným historickým centrem. Na fotkách je jenom taková ochutnávka.

Ve čtvrtek 2. 8. jsme vyrazili na naše školní 6.prázdninové putování tentokrát autobusem z Liběšic do Loun, přes Masarykovy sady v Lounech na Červený vrch na Frotzelovu rozhlednu a zpět okolo Ohře, okolo mlýnu do města Louny

a pohled z cukrárny na kostel sv. Mikuláše v Lounech

1.8. pracovně v Brně. Vedro, vážně.
Tohle je kyberpankový pištec před Technickým muzeem v Brně. Pěkný! Samý kompy, samý kompy...
Ale uvnitř v muzeu jsem nebyla, snad jindy.

4.6. toulání kolem Mšeckých Žehrovic. Pomalé, koukací, volné. Les, rybníky, ovoce kolem prosluněných cest, plivání pecek do dálky, tichá poklona králi stromů, běžící koně, vůně zrní ze sklizených polí, modré kakosty, čápi, volavky a také místo, kde kdysi žili Keltové (věčná sláva jim).

Lenko, ty fotky jsou jak od Julia Mařáka. Nádhera, dýchá z nich pohoda. (Punčochu jsem si dala mezi fotky ve spořiči, nevadí?)

Jé, Jani, děkuju, potěšilas mě! To víš, že nevadí, ba naopak, je mi velikou ctí!