Ano.

Ano.

Já myslím, že to jsou související a propojené věci . Tím že jim budeme rádcem a průvodcem, který jim pomůže při využívání nových technologií, tak je zároveň budeme vzdělávat. Nejlepším důvodem pro vzdělání je potřeba se vzdělávat. Tzn. pokud budou mít potřebu se vzdělávat (naučit se něco potřebného), studenti a žáci přijdou za vámi. Jen si musí být jistí, že ten daný učitel je v tom daném problému autorita, resp. má dostatečné znalosti.



S tím plně souhlasím, možná jsem to neupřesnil ... měl by být znalcem v dané oblasti. Např. učitel českého jazyka by měl být určitě znát různé dostupné internetové nástroje jako je např. Český národní korpus atd...

K příkladům dobré a špatné praxe - to je nutnost a doufám, že i všichni zastánci nových technologií si mimo jejich nepopiratelného přínosu uvědomují i jejich nebezpečnost.

Ale zřejmě svobodnou volbu neměli. Ani názor vašich synů není podstatný, protože nemají s čím srovnávat. Prostě k technologiím neměli přístup, nikdo neví, kudy by se jejich život ubíral, kdyby tomu bylo jinak. Váš soukromý výchovný experiment nemám právo hodnotit. Ale máme na něco podobného právo jako učitelé? Jako škola? O budoucím světě můžeme různě spekulovat, ale určitě to bude svět plný technologií. Odkládat setkání s nimi je holý nesmysl.

A co by bylo špatného na tom, aby tuto anketu pak zpracovali pomocí počítače třeba do tabulek a grafů? Ztratily by se jejich úžasné reflexe? Promiňte, ale tohle už zavání vysloveně předpojatostí.

Omlouvám se za tento nestravitelně dlouhý text – je možné ho ihned přeskočit. Ale nedalo mi to.

Fatálním neštěstím pro každou diskusi jsou především dvě věci –

1. neujasněnost tématu (byť se mnozí snažili),

2. častá převaha argumentace ad hominem nad argumentací ad rem.

Povedlo se nám obojí:
1. někdo tu vidí pod pojmem technologie (post)moderní pomůcky pro výuku, někdo nástroje všeobecně žádoucího pokroku, někdo vidí technologie (dále pro jednoduchost jen IT) jako podivnou nad-lidskou sílu, u které už je záhada i jen to, co si o ní myslet,

2. z tvůrkyně diskusního námětu paní Jany Petrů se stala bašta tmářství, kterou je třeba dobýt; vždyť ona ignorováním vymožeností IT nebezpečně brání pokroku, nevidí realitu dneška, ba znesnadňuje lidem jejich budoucí život.

Řekl bych, že se stačí podívat na zcela první příspěvek do této diskuse, abychom viděli, že s tím ji nezakládala (a jistě ani svoji zmínku o jinaké rodinné výchově nezamýšlela jako bojový prapor svého názoru, ale s tím už se nic dělat nedá). Ale to je jedno z velkých úskalí „němých“ netových debat – naučit se bez okamžité korekce oponenta držet zamýšlený směr – a je užitečné a nutné se v tom cvičit.

Pro mě otázky paní Petrů byly důvodem i zde uvažovat nad světem ve škole a světem tam venku, na nějž má škola žáky připravovat (starý problém – je škola jen hrou na život, nebo už životem samotným?). Ale jen jsem se znovu a znovu utvrzoval v tom, že prostě nemáme jasno, co si o tom světě tam venku poněkud jednoznačněji myslet. A nejen proto, že ten svět venku už dávno není jen ten smyslově viditelný (ten starý dobrý), čím dál víc jím začíná být i ten neviditelný, prostředkovaný možnostmi Velké Sítě.

Březnové číslo National Geographic v článku Age of Man mluví o současnosti jako o anthropocénu, tedy nové geologické epoše definované působením člověka na planetu. Autor mj. ukazuje velmi pozoruhodný vzorec, jemuž říká IPAT. I – tedy human impact, dopad člověčích aktivit – je dán součinností vzrůstu populace (letos to bude 7 miliard...), vzrůstu celosvětového hrubého domácího produktu – a vzrůstu technologií, měřených, zjednodušeně řečeno, patentovanými aplikacemi. Obrázek ukazuje graf tvořený třemi tělesy o stranách takto daných; krabičku r. 1900, roku 1950 a roku 2011. V nich jsou namačkány především výsledky lidského technického důmyslu.. a ta poslední krabice, ta naše, je obrovská, přecpaná auty, zbraněmi, stavbami, nástroji, vagóny, loďmi...

A je tu otázka – budeme ve škole vychovávat žáky vědomě a cíleně k vědomému a cílenému omezení konzumní spotřeby? Tedy de facto k omezování toho, co nabízejí postmoderní technologie? Jsme schopni o takové věci i jen diskutovat, nebo ji apriori považujeme za demagogii, která chce bližnímu vnucovat omezení jeho osobní svobody, protože přece na to, co chceme, máme právo?

Pokud jde o oblast IT, jeden diskutující tu podotkl, že přece již v roce 2001 bílá kniha řekla mnoho podstatného a stále platného o IT. Jenže problém je v tom, že r. 2004 jeden student založil Facebook (Fb). A jestliže Mikrosoft nás naučil zacházet s počítačem, Google naučil hledat na Síti a Youtube nás naučil bavit se, pak Fb nabídl něco naprosto nevídaného – citový život on-line. Mluví se dokonce o změně sociální DNA, vždyť Fb změnil pohled na intimitu a soukromí vůbec (jeden autor trefně poznamenal, že Zuckerberg ze slova friend udělal sloveso). Dnes je Fb virtuální stát, který má 500 miliónů obyvatel a mluví 70 jazyky. Již r. 2005 byl zpřístupněn středoškolákům, r. 2006 lidem nad 13 let. A tento (co do počtu třetí nejlidnatější) stát dnes svým on-line obyvatelům udává tón nejen v hloupoučkých komunitách, ale třeba i na sítích zcela vážných a slovutných profesí. Tyto komunity vytvářejí miliardy využitelných dat; jak (vy-? zne-?) užitelných, o tom dosud víme jen malounko. Zatím se mluví především o obchodních efektech (stojí za to se s těmi řečmi seznámit!), ale se zjevením zvaným Open Graph je možné... cokoli.

Být s přáteli, žít s přáteli, co je na tom špatného? Proč se lišit od přátel? Proč třeba mít méně než přátelé?

A je tu druhá otázka – Dokážeme vidět tento nový on-line svět? Jak pracuje a působí tento nový spolu-vychovatel, přátelský Fb? Rozumíme citovému světu, v němž naši žáci žijí? Je nám jasné, kde je fundament naší pedagogické práce, jako jím třeba bývalo Desatero?

Ale obojí přinesla a vydatně udržovala právě autorka vlákénka! Nikdy neupřesnila své pojetí pojmu technologie a hranice její škodlivosti, sama si vnesla také ten osobní rozměr diskuse. Obojí už v prvním příspěvku. A co se té bašty týče... Víte, chvílemi jsem měl opravdu pocit, že se k nám klubou nějací amišové. Howg, jak říkával Vinetou, rudý gentleman.

Co letí u dětí ze 7. až 9. tříd?
1) 2 roky zpět - ICQ, meeboo, e-mail
2) 1 rok zpět - nástup FB, útlum ostatních
3) dnes - FB všichni

Email se používá stále, ale pouze pro něco.
Dívky používají FB více (asi stejně jako si telefonují nebo povídají).
Kluci na FB tolik nejsou, raději si pustí muziku, video, hru, ale také si třeba hledají něco na mapě, baví se s google translate apod., FB používají jako prostředníka k výše uvedenému.

Závěr: Facebook je primárně používán pro komunikaci a pro hry,
ale mimo to mu úspěšně konkurují další služby.

Já to vidím tak, že máme nebo budeme mít několik virtuálních prostředí, infrastruktur, virtuálních států, koncernů. (nazvěte si to podle libosti).

Facebook (sociální komunikace, hry, odkazy na všech webech)
Google (hledání, Youtube, aplikace, Picassa, mapy, knihy, překlady, Android, reklama, měření a indexování všeho, ...)
Apple (iTunes, hudba, video, iPhone, iPad)
?Microsoft (uvidíme)
ostatní menší, nebo nezávislý svět

Prostor je zhruba vykolíkován. Šíří záběru asi bude dominovat Google. Všichni velcí neustále nakukují malé, kteří se jim zalíbí. Nezávislého stále hodně zbývá, v nejbližší době se bát nemusíme. Ale přizpůsobit se musíme.

PS: Až k tomu přidáme robotiku (začínáme s vysavači), umělou inteligenci a hlasové ovládání (FB a Google už data mají, kdo nebude mít data, komu je uživatelé neposkytnou, ten nebude mít umělou inteligenci), to se teprve budou dít věci.

Děkuji za pěknou práci s kolíkováním prostoru. Ano, toto vše by měl dnes učitel znát a vnímat, když chce vědět to základní o teenagerských backgroundech.

Jen bych si dovolil v této souvislosti trvat na zásadní pozornosti, již musíme věnovat fenoménu Fb, protože jeho váha bude ještě vzrůstat(= právě díky konceptu vytváření citových vazeb a citové manipulace, s tím Google prostě nepracuje, ač je šíře jeho závěru hrubší). Mám před sebou několik měsíců stará (pravda, americká...) data ze CIA World Factbook (jsem líný hledat nová) - Fb má měsíčně 117 milionů unikátních přítupů, MySpace třetinu toho, Twitter šestinu.

Abychom trochu odlehčili šedivý strom teorie, snad si můžeme v této souvislosti připomenout dnes již slavný překlad Máchova Máje do facebookovštiny; až budeme s ním pracovat namísto obstarožního textu z r. 1836, třeba si nás děcka přidají do přátel (cituji 4. zpěv):

Vítejte v Máji, máte 3658 nových upozornění.

Žádost o zařazení mezi přátele Karel Hynek Mácha,
10 501 196 společných přátel.

Hospodský publikoval odkaz na zeď uživatele Máj.
Karel Hynek Mácha se stal fanouškem Vilém.

Učitel češtiny toto okomentoval: „Subjektivizace epiky“

Karel Hynek Mácha sdílel svůj stav skrze Vilém:
„Na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal.“

Hrdlička -> Karel Hynek Mácha: Hynku!
Hrdlička -> Vilém: Viléme!!
Hrdlička -> Jarmila: Jarmilo!!!

Dobová kritika označil uživatele Karel Hynek Mácha
na fotce Nihilista a epigon Byronův.

Jan Neruda, Karolína Světlá a Jakub Arbes se přidali
do skupiny Májovci.

Toto se Vám líbí.

A ještě po úpravě vypatlátorem, abychom se přizpůsobili i formálně:

WiIiT8E W MaAaYi wOe, MaAaTe 3658 NoWyYyCh uPoZoRnEnIiI.

ZhAaAdOsT O ZaRzAzEnIiI MeZi pRzAaAtElE KaReL HyNeK MaAaChA,10 501 196 SpOlEcZnYyYcH PrZaAaTeL.

HoSpOdSkYyY PuBlIkOwAl oDkAz nA ZeD UzHiWaTeLe mAaAy.

kArEl hYnEk mAaAcHa sE StAl fAnOuShKeM WiLeEeM.
UcZiTeL CzEsHtInY ToTo oKoMeNtOwAl: „sUbYeKtIwIzAcE EpIkY“
KaReL HyNeK MaAaChA SdIiIlEl sWuUuY StAw sKrZe wIlEeEm:
„nA TwAaArZi lEhKyYy sMiIiCh, HlUbOkYyY W SrDcI ZhAl.“

HrDlIcZkA -> kArEl hYnEk mAaAcHa: HyNkU!!!
HrDlIcZkA -> wIlEeEm: WiLeEeMe!!!!!!
HrDlIcZkA -> yArMiLa: YaRmIlO!!!!!!!!!

DoBoWaAa kRiTiKa oZnAcZiL UzHiWaTeLe kArEl hYnEk mAaAcHa nA FoTcE NiHiLiStA A EpIgOn bYrOnUuUw.

yAn nErUdA WoE, kArOlIiInA SwEtLaAa a yAkUb aRbEs sE PrZiDaLi dO SkUpInY MaAaYoWcI.

ToTo sE WaAaM LiIiBiIi.

=))) NiKdO Me NeMaAa LaAaAaAaD!!!!!! (((((((((((

O technologiích
http://www.ucitelskysummit.cz/

K našemu tématu může mnoho říci také Alvin Toffler americký socilolog a spoluautor knih Šok z budoucnosti, Třetí vlna aj.
Jejich knihy, nebo jejich závěry by měly být povinnou četbou pro učitele a nejenom pro ně (speciálně pro státní správu).

Následující 10 let starý rozhovor
http://www.park.cz/alvin_toffler_neceka ... e_revoluce
doporučují číst pozorně raději vícekrát, nebo si dělat poznámky.

Teď poslouchám, že začali bombardovat Libii, tak???