Jan Novák píše:
Narazil jsem na příspěvek
http://www.inflow.cz/recyklace-komenskeho kde autor použil termín "Digitální škola hrou" - "Schola ludus digitalis". Vystihuje přesně a jasně cíl, ke kterému směřujeme. Termín se mi líbí, odpovídá modelu TPCK, začněme ho používat a naplňovat.PS: nejsem latiník, nemohu posoudit správný tvar latinsky
Gramaticky, což o to, je to v pořádku. Ale trochu od počátku - paní Petrů říká, co se skrývá pod spiskem
Schola ludus. Má spíše pravdu (ve skutečnosti je to ještě horší – nejde o dramatickou výchovu, jde o pseudodivadelní hry založené v zásadě na pouhém dialogizování učební látky; takto zoufající si Komenský naléval učivo do hlav tupým uherským synkům). Postava Komenského je, podobně jako Husova, oběť účelové dezinterpretace našich obrozenců, kteří zoufale potřebovali ad hoc hrdé národní vzory (kterážto dezinterpretace mezi laiky v podstatě trvá dodnes, viz jen výše ten odpuzující paskvil
recyklace Komenského). Nicméně je zajímavé položit si otázku, jak by se dival na spor o IT právě Jan Amos. Byl by jednoznačným fandou IT! Jeho geniální vynález encyklopedie (
Orbis pictus) přece vznikl pro
Naučit se snadno mezinárodně dorozumět a zároveň přitom
Naučit se základní o světě.
Vtip je v tom, že díky (hl. francouzským) osvícencům se preferují řekněme Komenského metody, ale zapomínán (zapomenut?přehlížen?) je jejich cíl – systematickou výchovou a vzděláváním naučit člověka aktivně volit dobro (nepolemizujme, co slovo
dobro tady znamená, buďto to třeba po sokratovsku víme, nebo se můžeme mrknout k Janu Amosovi, co tím myslel). V
šechno, co Jan Amos dělal pro školu, u něj byla dílčí věc podřízená tomuto cíli (např. své jazykové učebnice, které ohromily a zaplavily doslova celou Evropu, nazýval
vozíčky dětského vzdělání). JAK by se nikdy nepřizpůsobil technologiím, ale vždycky by jich využil s tím, že by pro něj byly právě jen "vozíčky dětského vzdělání". A tak cítím, že to vidí i paní Petrů – ano, berme IT, ale v každém okamžiku musíme vědět, k čemu to bude s ohledem na konečný cíl. I proto jsem psal svůj příspěvěk o pozitivním a negativním vlivu IT a o nutnosti pořád současně vnímat jejich místní, komuitní a obecné působení a propojení.
A závažné připomenutí je toto
Mgr. Zdeněk Sotolář píše:
Stanislav Zajíček píše:
Negativní pasivní působnost spočívá v získané neschopnosti kritického přejímání pramenů – věc neexistuje, protože není na googlu
Souhlasím. Ale zároveň je nutné připomenout, že nejde vždy o jednoduchou dualitu google a něco. Musíme připustit, že některé věci jsou pouze právě na googlu myslíme tím internet vůbec). Internet ne jako zpráva o skutečnosti, ale skutečnost sama.
Přesně to si myslím. Ale o tom už jsem psal v prvním příspěvku do této diskuse aneb
Víme vůbec, jak vypadá svět (=pestrá míchanice virtuality a reality), na nějž máme žáky ve škole připravovat a v němž oni aktivně žijí?