Netvrdím, že Twitter je ten nejlepší nástroj. Každý nástroj se hodí pro něco jiného. Něco už jsem vysvětlila. Diigo funguje jinak, i když jsem také přemýšlela, zda ho mám zmínit. U Twitteru je výhodou krátkost, u Diiga možnost přečíst si cizí poznámky webových stránek, u Crocodocu přečíst si cizí poznámky pdf dokumentů, u blogů číst hlubší zamyšlení a propracovanější články, u Delicious prouzdat cizími záložkami, u jiných možností je to publikace vlastních materiálů, pak je tu Google, kterému až tak nerozumím, tedy wave - tady bych asi volila spolupráci s lidmi, které znám, Facebook skoro nepoužívám, chat použiju jen, když mám čas na povídání... Pokud nemáme čas na delší čtení a navíc osobně ty lidi neznáme, vrátíme se opět ke Twitteru. Ale to neznamená, že je nejlepší, jen z určitého pohledu a v určité době.
Pro mě jako pro autora není špatné poslat nějakou myšlenku i s odkazem do světa, aniž bych pak musela k tomu psát rovnou článek.
Na českém Twitteru jsem potkala snad tři učitele. Jde o to, že naši učitelé ještě nevědí, k čemu to vlastně je, jaké to má výhody a bohužel neznají ty ostatní formy sdílení.
Mimochodem hezký vývoj názoru na Twitter je ukázán na metodě 3-2-1, který jsem našla někde v Tvých odkazech:
http://whatedsaid.wordpress.com/2010/03/21/3-2-1-bridge/Zajímalo by mě, co se Ti zdá zajímavější.