Ludmila Kovaříková píše:
(...)bohužel docela často narážím na hranice toho, zda já dobře chápu, proč učím češtinu. Někdo totiž vidí abstrakci při výuce skladby jen v obhajobě jakéhosi logického myšlení. Jenže si pokládám otázku, co je na tom tak logického, že to stojí za učení?
Dnes jsem připravila pro sedmáky krátký textík, ve kterém se objevil jen přísudek jmenný se sponou. Takových cvičení je samozřejmě mnoho, ale žádný ucelený text, ve kterém by sami určili, co je v textu nápadného a nevhodného. A pak se pokoušeli najít náhradu v přísudku slovesném. V takovém cvičení smysl vidím, protože poskytuje návod na přesnější vyjadřování.
Když přemýšlíte nad syntaxí a výsledkem je příprava Vašeho souvislého textu, v němž sedmák vidí nevhodnost nahromaděného přísudku jmenného se sponou, je to pro mě důkaz uplatnění schopnosti abstraktně uvažovat nad tím, k čemu je výuka skladby. Mohla jste si vybrat nějaké cvičení
Určete přísudek takový a makový a hotovo tečka. Ale výsledkem Vaší (abstrahující) úvahy, totiž
K čemu to má být???, je konkrétní práce pro žáky, směřující k dovednosti přesnějšího vyjadřování.
A to jsem měl na mysli, když jsem mluvil o abstrakci a jazykové výuce.
Že má být výklad o skladbě hlavně příležitost pro ryze praktické věci, o tom jen na tomto fóru psal dobře O. Hausenblas (17.2.). Pokusím se na několika příkladech ze své praxe ukázat na spojení syntaktických úkolů s jinými, různě "užitečnými". Bude to taková narychlo spíchnutá směs. Základem té směsi je pořád to jedno - učit se porozumět a učit se vyjadřovat. A omlouvám se všem autorům, z nichž kradu a necituju
1. Kalambúry neboli slovní hříčky - pracujme s paronomázií čili
Vezměme si podstatné jméno a udělejme z něj sloveso, třeba SLEPICE - SLEPOVAT; najděme k nim předmět a utvořme větu - Slepice slepují slepýše. Váha může váhat, voda vodi, kupa bude kupovat...
Výsledkem může být zábava, ale taky základy slovotvorby, přísudek, předmět... a koneckonců i kalambúr.
Nebo polysémie -
Dokážeme utvořit větu podobnou slavné větě Vřelá slova by neměla pálit?V čem je její efekt?Aktuálně by se hodila i věta pracující s homonymií
Velice brzy se ukáže moc reforem.Zkusíme určit větné členy, a tak "vědecky" popsat tuto hříčku? Proč si nezahrát na lingvisty? To se ve škole může.
Podobně lze pracovat třeba s variacemi na různé figury.
2. Styl dívčích románů (volím pro zjednodušení tenhle žánr, ale platí víceméně pro každou paraliteraturu): Podívejme se na pár stránek; není nápadné, že se tu obvykle
vyprskne pobaveně, ptá se rozmrzele, tváří se tajuplně, usmívá se mimoděk, hlesne se tiše, pokrčí se rameny, odvětí se suše, polkne se namáhavě a vzdychá se ustaraně? Jak to vypadá, takové věci? Zkusíme ta příslovečná určení nahradit něčím nápaditějším, třeba tak, že místo "slova" utvoříme rovnou celou "větu"? Dokážeme ta příslovečná určení předvést naživo (tři minuty ve výuce pro divadlo - proč ne?)?
3. Styl "Vančura" - vhodná ukázka Vančurových souvětí a úkol
Rozmotáte to? Převedete do jednoduššího jazyka? Proč to ten Vančura takto psal? Má to nějaký efekt?3. Styl "zákon, vyhláška, nařízení" - zadání lze formulovat de facto stejně
Rozmotáte to? Převedete do jednoduššího jazyka? Proč to ten autor takto psal? Má to nějaký efekt? Lze najít slovo, které vsunuto do textu zcela mění jeho význam?Nemusím dodávat, jak jsme na tom obecně se schopností tvořit, číst a vnímat zákony...
4. Styl publicistický - pořídit si jednou noviny a pracovat jen s názvy a třeba perexy, to vydá za mnohé. Ale chce to dobrou přípravu. Pro začátek stačí hledat nadpisy (apod.) typu
Policisté se omylem zatčeným omluvili. Tento titulek jsem si půjčil od J. Kostečky z jeho učebnice Český jazyk pro 3. ročník gymnázií, SPN 2002. Je to sice učebnice středoškolská, ale pro inspiraci a přípravu ji rozhodně doporučuji.
P.S. DÚ - Do tohoto textu jsem vložil jedno stylisticky velmi nevhodné vyjadření... Najdete jej?
(ovšem možná spoustu dalších nezáměrně).