Podaří se diskusi nad testy nebo srovnávacími zkouškami v 5. a 9. třídě vést tak,
aby se pojmy vyjasňovaly,
aby stanoviska byla opřená o argumenty a argumenty aby byly věcné a nebyly ulítlé? A hlavně aby bylo všem jasné,
jak moc nebo jak málo takové testování pomáhá dětem ke vzdělanosti? Za sebe jistě každý řekneme, že přece nejsme malí. Ale já opakovaně sleduju, jak se v těch diskusích přemele hodně otrub a málo zrna (jen pro příklad se podívejte na diskusi k písmu Comenia Script zde na webu). Máte čas vést tyhle diskuse jen tak do vzduchu, anebo by se ten čas dal využít proto, abychom se co nejúčinněji a společně dobrali diskusí k tomu, že se v ní pěkně
srozumitelně a rozumně vymezí třeba několik zásadních a těžko zpochybnitelných stanovisek, na které je pak nutno brát vždy ohled, když se bude s testy v 5. a 9. třídě nějak operovat?
Takže by diskuse mohla sledovat otázky:
1. Víme toho hodně, nebo málo o rizicích a o přínosech plošného testování? Pro žáka, pro školu a učitele, pro vzdělávací politiku?
2. Jak dobře umíme číst číselné výsledky testů? Jsme profesně připraveni nad výsledky žáka říkat, co vlastně test vypovídá? Kdo jste si přečetli např. brožury vydané k šetření PISA, seznámili se s rafinovaností vyhodnocování otevřených odpovědí, a kdo jste měli v ruce nějaké interpretace, které by ukázaly, že umíme říct, jak dobrý je určitý žák v tom či onom oboru? Nebo dokonce v čem bychom mu mohli pomoci k lepšímu výkonu a jak? (Máme u nás vůbec takové interpretace, tolik let po výzkumu?)
3. Dokážeme si představit, že namísto písemného testu by se informace o žákovi poskládala z kvalitních zpráv o tom, jak se odvíjel jeho postup v učení za posledních třeba 5 let? (Ne z „vysvědčení“, arci.)
4. Jak dalece jsme informováni o tom, jaký vliv na výuku a na kurikulum školy má to, když na výsledcích nějakých koncových textů závisí hodnocení školy? Jsou u nás dostupné a mezi učiteli a politiky rozšířené nějaké studie o tomhle vlivu?
5. Co víme o rozdílech v psychologii žáků při skládání testů? Jsme ochotni vzít zodpovědnost za rozdíly ve výsledcích žáků, kteří by měli nějaké značné obtíže se skládáním takové jednorázové zkoušky? Považujeme schopnost „sezení u testu“ za povinnost každého budoucího občana, a proč to považujeme za cenné?
6. A co si vlastně od testování kdo slibuje? Hlavně: co dobrého tím způsobíme dětem? (Ovšemže z hlediska jejich vzdělávání.)
(Dávám sem jen dva, i tak dost dlouhé kousky z celého textu, který zároveň pověsím na svůj blog Ireneus:
http://ireneus.blogy.rvp.cz/)