Dobrý den, mám podobný dotaz jako "Návštěvník", s tím,že se na mě obrátila jedna známá s probou zda bych nemohla doučovat jejího syna angličtinu,kterému je 10 let, zatím mení diagnostikovaný dislektik,ale vše tomu nasvědčuje a já mám sice 2 státní zkoušky z agličtiny přesto mám obrovské pochybnosti o tom zda bych bez jakékoliv předchozí zkušenosti s výukou takový úkol zvládla a zda by nebylo lepší je odkázat na nějakého odborníka,protože s výukou jako takovou nemám absolutně žádné zkušenosti a i když jazyky ovládám na dost slušné úrovni tak jsem vystudovala zcela jiný obor. Proto všechny prosím o radu - ráda bych tomu chlapci nějak pomohla nechci být za sobce nebo zlého člověka,ale bohužel nevím jak mu pomoci.
Děkuji předem za opověď
Návštěvník píše:
Dobrý den,
nejsem učitelka, ale snad prominete...
Jako studentka VŠ občas doučuji (nejen) angličtinu. Minulý týden jsem se setkala s hočičkou, která nastoupila do 6. třídy ZŠ. Její maminka mi předem řekla, že je dyslektička, ostatně s doučováním dětí s dyslexií mám několik zkušeností a snažím se orientovat i v odborné literatuře.
Co mě ovšem překvapilo, že holčička v 6. třídě neumí ani přítomný prostý čas od slovesa to be, natož barvy, zvířátka či dokonce jednoduché věty. Zjistila jsem, že holčička dělala v 5. třídě reparát z angličtiny, který úspěšně zvládla. ("pančelka mě zkoušela ze slovíček a pak jsem mohla do šestky.")
Vím, že dětí ve třídách je hodně, učitelek málo a peněz také, ale jak je možné, že dítě se 4. rokem učí cizí jazyk, ale nemá ani elementární znalosti? Ba co víc, projde na druhý stupeň a učitelky (z druhého stupně) o holčičce tvrdí, že je jen líná (holčička se mi hned na první hodině rozplakala, že se jí kvůli tomu děti posmívají, mamince kvůli tomu odmítla chodit na kroužek )
Ale abych byla konstruktivní:
- Maminka s dívkou v AJ pracovala, dokud to jazykově stíhala - což bylo tak do konce 4. třídy
- Maminka zároveň tvrdí, že nyní je na tom s angličtinou holčička hůř než tehdy
- Učitelky celou situaci řeší tím, že holčičce doporučily doučování
- Myslím, že jedna hodina doučování týdně to nezachrání a nejsem si jistá, že by to zachránily hodiny dvě. Nerada bych, aby paní svoje peníze vynaložila neúčelně. Peníze z doučování jsou pro mne sice hodně důležité, ale hlavně je to činnost, která mě baví - rodina holčičky nejspíš zas tolik peněz nemá (pán je řemeslník, paní na mateřské).
Co byste poradily vy? Jak postupovat? Jak holčičce nejlépe pomoci? Má takové doučování vůbec smysl?
Já ji sice mohu začít učit od základů, ale než dojdeme k látce, kterou probírají nyní, tak může nastat situace, že holčička bude pořád na propadnutí... Přecejen 3 celé ročníky a začínající další, to je hodně látky, pro malou holčičku s dyslexií...
protože jeí rodiče se na internetu vůbec neorientují, pokládám tuto otázku i za ně...