Zdravím všechny pedagogy, které trápí myšlenka, jak na to, aby se dařila spolupráce rodiny a školy. Nebo si myslíte, že není nutná? Máte zkušenosti s touto spoluprací? Vyplatila se vám, nebo se naopak nedaří? Proč? Mohu přispět svými poznatky i zkušenostmi, ale ráda bych znala názor ostatních .

Zdravím, Bohunka T.

Dobrý den,
domnívám se, že spolupráce rodičů a MŠ je velmi důležitá, dokonce se o ni zmiňuje i naše"bible" Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Vlastní zkušenost s rodiči máme takovou, že jsou to neustále ty samé maminky a i někteří tatínkové, které mají zájem a myslím si, že je to málo. Zrovna dnes jsem byla na přednášce z předmětu "Strategie tvorby ŠVP" a proběhla tam velmi vášnivá diskuze na toto téma Od paní přednášející jsme se dozvěděli, že je to vlastně naše vina, že neumíme rodiče vtáhnout do koloběhu MŠ (i když to řekla nepřímo, tak většina z nás, z toho měla takový pocit).
Čtou vaši rodiče v MŠ nástěnky
Znají všichni rodiče ŠVP vaši MŠ A mají k němu připomínky, napady
Jak často se účastní společných akcí
Kolik jich chodí ochotně pomáhat dopoledne do běžného programu dne MŠ
Mají zájem vědět, co jejich dítě dělá během jeho pobytu v MŠ, nebo je pro ně MŠ jenom hlídání dětí
Těším se na vaše odpovědi

Zdravím, Míšo,
čekala jsem, že se okamžitě toto téma "chytne" a k mému údivu se nikdo neozval. Svěřím se tedy, jak to chodí u nás. Hned v počátku šk. roku proběhne informativní schůzka s rodiči, při které se snažíme pomocí dobré nálady a vstřícného přístupu odbourat případné negativní emoce. Pak si sedneme do "hloučku" mezi rodiče a nezávazně si chvíli povídáme. Je to velmi důležitá chvilka, hlavně pro nové rodiče. Zjistí, že jsme úplně normální ženské a že se dá s námi i normálně mluvit. Aniž by si to rodiče nějak uvědomili, začneme hovořit o věcech pro nás důležitých ( to každý známe) a na konci proběhne neformální diskuze. Rovněž musím zdůraznit, že během schůzky nabídneme rodičům kávu nebo čaj. Nevěřili byste, jak tato maličkost dokáže roztopit ledy.
Jak se tak koukám, napsala jsem pěkně dlouhý odstavec. Co dál? Mám s rodiči tolik zkušeností ( ať kladných nebo záporných), že se mi to tady nemůže vejít! Asi počkám na odezvu a budu pokračovat po troškách dál.
Ale věřte, rodiče nejsou špatní. Jsou jen uzavření a opravdu záleží jen na nás, jestli si je dokážeme "otevřít". Oni sami to neudělají.

Bohunka T.

Ahoj, je fajn, že je možné o tom s Vámi diskutovat! Já mám dobrou zkušenost se spoluprací s rodiči. Možná proto, že mám pochopení, že ne vždy se ve výchově dětí daří, ač se snaží sebevíc- i já mám zkušenost, že moje nejlepší není někdy opravdu v důsledku to nejlepší. Každopádně vnímám u rodičů zájem o děti, čtou si nástěnky i se vyptávají co,proč,jak (samozřejmě nee všichni, nejsme stejní) a mají zájem spolupracovat a hledat další možnosti. I já je hledám- a to jak formou dílniček rodiče a děti, výlety, tak individuálními konzultacemi, které nabízím a rodiče je využívají. Pak je práce s dětmi mnohem provázanější a ve vztahu je důvěra, které si vážím! Helena

Dobrý den,
já si také nemyslím, že rodiče jsou špatní, to bych si ani nedovolila Ale mrzí mě, že se snažíme rodičům nabízet různé akce a činnosti v MŠ, které by mohly strávit společně se svými dětmi, ale je jich velmi málo, kteří toho využívají. Největší účast bývá na Vánočních besídkách, Zahradních slavnostech a Matějské pouti, ale takové ty drobné akce rodiče příliš nenavštěvují
Slyšela jsem jednu zkušenost, že paní ředitelka když přijímá děti do MŠ, tak si od nich nechává podepsat, že budou chodit v určitých pravidelných intervalech do dopoledních nebo odpoledních činností v MŠ Co si o tom myslíte Není to přece jenom trochu moc na rodiče, když většina z nich chodí do práce

Dobrý den, tak to tedy opravdu je moc, podle mě. Když si vezmu sebe jako rodiče, tak mě motivuje jít tam, kde se cítím dobře a dělám to, co zajímá mě a mé dítě-ale jako povinnost? Taky nemám vždy čas a rozumím, že toho mají rodiče někdy dost... a z pohledu mě jako učitelky- já vtom pro sebe vidím smysl, ikdyž příjde méně rodičů, příjdou ti, kteří chtějí!Helena Pavelková

Ahojky,

Míšo, Ty mne - pardon - Vy mne vždy překvapíte něčím nečekaným. Proboha, s tou ředitelkou, nutící rodiče něco podepisovat, bych se chtěla setkat! A asi bych se nezdržela, i když jinak jsem člověk nadmíru klidný! To je typický komunistický přístup ( teď nezbrojím proti komunistům, politika je mi celkem lhostejná ). Já jsem toto prožívala před 20 lety a, věřte, nebylo to nic příjemného!!! Dnes už jsme snad,proboha, někde jinde! A nebo ne? Co to tady zjišťuji?
Kolegyně z mateřinek, ozvěte se! Jak to chodí u vás?

Když budu mluvit za sebe a "svou" třídu, nemohu si ztěžovat. VŽDY se najdou rodiče, kteří spolupracovat nebudou - a to z jakýchkoliv příčin. Ale, dobře jim tak. Ty neřeším. Jsem vděčná za ty, kterým se MŠ stala útočištěm v nesnázích, pomocníkem při výchovných problémech, místem odpočinku, relaxace a zábavy. To jsou ti, kteří vám pomohou! Těch si važte a snažte se je udržet za každou cenu!

Máte podobné zkušenosti? Nebo právě opačné? Jak to chodí na vaší škole?

Bohunka T.

Hezký podvečer vám všem,
dovolím si reagovat jako rodič předškolačky.
Ráda pomohu s čímkoli, budu-li ovšem vědět, že je mé pomoci potřeba. A jsme zase u komunikace. Nástěnky o tom, co bude a co je potřeba udělat, informace o tom, bylo.
Dnes proběhlo slavnostní vyřazení předškoláčků, moc pěkná slavnostní akce, ale dost rodičů o ní nevědělo - proč, to nevím. Nějaká informace byla na interentu, ale to je zjevně málo.

A aby mi někdo nařizoval, kolikrát a kam přijít... To by se mi tedy moc nelíbilo.

Spoluprace rodicu se skolou, resp. s ucitelem je kaminkem urazu. Ale i ten nejvetsi kamen se da zlehounka zbrousit. Casto se ve sve pedagogicke cinnosti setkavam s rodici, kteri spolupracovat chteji a radi se podileji na nejruznejsich mych vymyslech, cela rada mi ochotne pomaha a dokonce i sama predklada ruzne namety. Na druhe strane stoji i nemaly zastup tech, kteri spolupracovat nemohou, v horsim pripade nechteji. Z kazdeho, kdo zmeni svuj nazor a zacne se zajimat o deni ve tride a na skole, mam vzdy radost a je mi vzpruhou v me praci. Snad to ma smysl...?

I já mám jako prvostupňová učitelka podobný názor jako vy, milé kolegyně. Když se vám podaří rodiče podchytit a ukázat jim, že to myslíte s dětmi dobře, budou vstřícní a budou se snažit (tedy většina z nich). Slávka