Jiná forma písemného ověřování, která se mi osvědčovala měla charakter komplexního souboru úkolů. Ty se týkaly toho, co by žáci v daném období měli umět. Úkoly byly sestaveny do testů, které měly několik rovnocenných variant na jedné úrovni a žáci po zvládnutí určité úrovně na předepsaný počet bodů postupovali do vyšší úrovně. Testy se hodnotily body, neznámkovaly se. Jednu úroveň mohli zkoušet čtyřikrát. Nebyla to soutěž, ale každý se posouval až na tu úroveň, na kterou měl znalosti a dovednosti. Nebylo to povinné, ale účastnili se téměř všichni i když dosáhli různých úrovní. Tento systém měl vysokou diagnostickou i motivační hodnotu. Pro pořádek dodávám, že se jednalo o pátý ročník v českém jazyce.