Dobrý den, myslím si, bohužel, že v takovém případě toho moc nedaděláme.
Nechtějí-li rodiče spolupracovat, pak vše stojí na mrtvém bodě. Ale i když rodiče spolupracují - navštíví psychologa či PPP nepomůže (ve většině případů) ani to. Psycholog doporučí klidný přístup, pochvalu atd atd. Ano, ale to snad děláme automaticky
A snížený počet dětí ve třídě? nebo asistent pedagoga? Kvůli "živějšímu" dítěti? V této době? Neexistuje. problém je v tom, že dítěti předškolního věku se nikdo neodváží dát jakoukoli diagnózu - dítě je přece ještě "ve vývoji", jeho osobnost se mění, vyvíjí. Nastoupí li však do ZŠ, s největší pravděpodobností ji "dostane". Nejsem pro"nálepkování" dětí a pro stanovéní diagnózy za každou cenu. (Ta sama nám nic nepomůže.) Ale současná legislativa je taková, že nemá-li dítě stanovenou diagnózu, není dítětem se speciálními vzdělávacími potřebami a tudíž žádné opatření, jako snížený počet dětí, či asistent se nekoná.
Nedávno jsem se dozvěděla o MŠ, která takové dítě, jako popisujete Vy, Bohunko, chce vyloučit z MŠ (rodiče odmítají spolupracovat). Jak se na takovou situaci dívá legislativa, to netuším...
Já mám opravdu velké štěstí, takové dítě momentálně ve třídě nemám, nevím čím jsem si to zasloužila.
Přeji Bohunko (a další) hodně sil a trpělivosti.