Webinář Děti s dyslexií a výuka angličtiny.
S nadšením jsem si vyslechla prozatím necelé video z webináře Děti s dyslexií a výuka angličtiny ze 17.4.2013 – viz záznam zde na portálu RVP:
http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=6591Zatím ani nejsem schopna poslouchat dál /+ další video s datem 20.3.2013/ z důvodu velkého nadšení – opět se mi potvrzuje poznání, že plujeme všichni ve stejném moři, přicházíme k podobným závěrům – nezávisle na sobě – a je velmi užitečné vzájemně své poznatky sdílet – ačkoliv jsou třeba i z oblasti jiných oborů, předmětů, témat, než jsou ty „spešl naše“.
Ve videu jsem slyšela vlastně potvrzení mnohého z toho, co jsem popsala v tématu o dyslexii a lateralitě /viz příloha v předcházejícím příspěvku/ anebo v jiných svých příspěvcích.
Například ve videu zazní mj. upozornění na důležitost mluvit s dětmi /dle mého názoru je toto potřeba nejen při výuce dyslektiků/ o smyslu učení , o jejich pocitech, jak co vnímají, jak postupují ve svých činnostech, jak přemýšlejí – atd.
Ráda bych dodala k tomuto tématu něco málo:
Ve výuce klavíru – čemuž jsem se léta věnovala – může učitel vidět žáky při odlišných činnostech, než učitel na ZŠ – například i ve výuce jazyků /ale samozřejmě i v jiných předmětech/. „Klavírování“ je dle mého názoru o něco více složitější činnost – vyžaduje používání jemné motoriky obouruč současně, zapojení sluchu, vnímání zrakem - noty, orientaci v prostoru /klávesnice/, vnímání rytmu, vnímání a sdělování pocitu = obsahu hudby, atd. – a toto vše je potřeba dobře koordinovat.
Pokud učitel klavíru /případně jiného hudebního nástroje – nemám přehled, nevím o dalších učitelích ve svém okolí, kteří by výuku viděli podobně, jako já/ umí rozeznávat a vnímat různé detaily v reakcích žáka, může opravdu vidět a uvidět víc, než učitel ZŠ /kde žák vykonává méně složité úkony, neprojeví se tak detailně + učitel má ve třídě velký počet žáků, nemůže všechy podrobnosti vnímat a pozorovat/ - a může i hodně žákům pomáhat nacházet svou osobnost, „rukopis“, svůj osobitý pracovní a myšlenkový postup /což má velmi pozitivní dosah všeobecně a široce – i směrem k výuce na „literní škole“ /.
K tématu dyslexie /a laterality/ - k těmto tématům ZEJMÉNA, ale týká se to výuky všech žáků - ve výuce klavíru považuji za důležité zmínit se ještě o hlasitém počítání při hraní.
Měla jsem možnost věnovat se žákům, kteří navštěvovali výuku u učitelů, kteří hlasité počítání během hraní striktně vyžadují.
Hlasité počítání během hraní je další BLOKUJÍCÍ činnost, která je přidávána k výše popsaným činnostem /vyjmenovala jsem je částečně po slovu „klavírování“/. Vede u mnoha žáků k tomu, aby hráli stylem „cvičené opičky“, počítání jde na úkor poslouchání a vnímání vlastní hry a hudby /která má být smyslem a hlavním cílem veškeré činnosti žáka/ - a tím se blokuje i TVORBA, vlastní osobnostní vklad do výsledku práce žáka, ztrácí svobodu a radost z hraní, tvoření, hlasitým počítáním se VYPÍNÁ SLUCH – který je velmi důležitý pro hudbu – logicky .
Určitě je možné řešit odpoutání se od mechanických prvků při hře, jakou je i počítání /ať už hlasité anebo „v duchu“/různými způsoby, mohu uvést pouze svá řešení z praxe:
Samozřejmě základem je dobře vysvětlit pojem rytmus, takt – své postupy jsem popsala v předchozích příspěvcích.
Pokračování následuje.